Časné jaro nabízí celkem pestrou paletu kvetoucích cibulovin, na trvalky je ale poměrně skoupé. Vítaným doplňkem vaší zahrady se proto může stát bergénie, vykvétající spolehlivě již během dubna, a mnohdy opakující kvetení na podzim.
Neprávem opomíjená bergénie (badan) získala v posledních letech na zajímavosti rozšířením palety barev. Původní druh bergénie tučnolisté (B. crassifolia) se světle růžovým květenstvím nemohl konkurovat zářivým jarním barvám tulipánů či hyacintů. Dnešní bergénie vám však mohou nabídnout nejen zajímavé a výrazné odstíny květů, ale také okrasné listy.
Listy jako sloní ucho
Na bergénii jsou nejnápadnější velké, oválné, kožovité listy sytě zelené barvy. V podzimních měsících se listy postupně vybarvují podle odrůdy do tmavě červené až bronzové barvy, objevují se také výrazné odstíny hnědé.
Celoročně purpurové listy na spodní straně má druh bergénie purpurová (B. purpureascens), tvarem listů odlišná je bergénie srdčitolistá (B. cordifolia) – s opakvejčitými listy dlouhými až třicet centimetrů.
U některých nových kultivarů se objevují i listy s výraznou nervaturou a barevnými listovými i květními stonky. Tyto bergénie zdobí trvalkové záhony po celou dobu vegetace i po odkvětu.
Celoroční jistota
Běžně pěstované druhy bergénie tučnolisté jsou vysoce mrazuvzdorné, skromné a nenáročné. Spolehlivě kvetou každoročně od dubna do konce května – a to i tam, kde jim nevěnujete přílišnou péči. Výborně se proto uplatní v okolí rekreačních chat, kam dojíždíte jen o některých víkendech.
Jelikož bergénie pochází z horských oblastí východní a Střední Asie, jsou i její potomci přizpůsobiví a schopní existovat i v nepříznivých podmínkách. Bez problémů snáší suchá stanoviště a celodenně osluněná místa.
S čím bergénii kombinovat?
Bergénie dobře vypadá s jarními cibulovinami, v trvalkových záhonech například s barvínkem, pivoňkami a srdcovkami. Zajímavě působí i v kombinaci s jemnými okrasnými travami, jimž tvoří protiklad svou „přízemní“ mohutností .
Tuto nenáročnou trvalku lze pěstovat ve štěrkových záhonech, použít ji můžete jako obrubu cest a chodníků, s dobrými výsledky se setkáte i při pěstování v nádobách. Menší druhy bergénií se uplatní ve skalce.
Možná vás bergénie překvapí i jako půdokryvná rostlina. Na slunečných místech se dobře rozrůstá silnými oddenky, listy pak pokryjí v době vegetace plochu tak, že spolehlivě zabrání růstu plevelů. Poroste spolehlivě také břehy potoků i jezírek.
Nároky víc než skromné
Rostlině vyhovuje téměř každý typ půdy kromě trvale přemokřených. Podstatně méně kvete v podrostu stromů a celodenním stínu. Mírně vlhká půda jí neškodí, bohatě kvete na místech s dostatkem světla.
O závlahu a přihnojování se starat nemusíte – bergéniím sucho nevadí. Občas jim můžete přilepšit kompostem, nasypaným na oddenky (přehnojení bergénie má za následek nadměrný vývin listů a kvetení omezené). Během jara můžete odstraňovat odkvetlá květenství, mnohdy tak bergénii vyprovokujete k podzimnímu kvetení.
Na škůdce a choroby netrpí, jedině slimáci na ni mohou způsobit škody – překusují stonky květů a listů. Bergénie přežije i tyto nájezdy, ale napadená květenství zakrňují a špatně vykvétají, nehledě na to, že okousané listy moc parádní nejsou.
Kultivary známé i neznámé
Z mnoha barevných kultivarů bergénií si můžete vysadit odrůdy klasicky růžové, čistě bílé i karmínově červené. Bergénie srdčitolistá s odrůdou ‘Purpurea’ vás potěší purpurovým květenstvím a listy podbarvenými do červena. ‘Baby Doll’ kvete sytě růžově, kultivar ‘Bach’ je bílý a v červených odstínech je v nabídce ‘Redstart’ nebo karmínová ‘Evening Glow’. Bergénie tučnolistá má krom základní růžové barvy červenou odrůdu.
Méně známý druh Bergenia ciliata kvete velmi časně bílými květy, jejichž barva se později mění na růžovou. Tato rostlina je citlivá na chlad a v tužších zimách jí omrzají listy. Kříženec této bergénie s bergénií tučnolistou dal vznik rostlině se sytě zelenými opakvejčitými listy a pěkným kompaktním vzhledem. Její pozdní odrůda ‘Bressingham White’ je bílá, ‘Morgenrote’ kvete sytě růžově na tmavých stoncích.
Upoutat by vás mohla také ‘Mrs. Crawford‘ se sněhobílými květy, jejíž listy se koncem léta vybarvují výrazně dočervena. Tato odrůda je ale citlivá na mráz, potřebuje přikrývku a polohu chráněnou před studenými větry.
Rozmnoží se snadno
Svoje oblíbené odrůdy si můžete jednoduše namnožit sami: buď na podzim dělením trsů, nebo oddenkovými řízky. Ulomená bergénie není žádné neštěstí, rostliny obvykle dobře a rychle zakoření v květináčích. Koncem léta je pak můžete vysázet, kam budete potřebovat.