vytisknout velikost písma Péče o pokojové rostliny v prosinci

Nároky pokojovek se liší podle toho, odkud pocházejí – pro snadnější postup péče si je rozdělíme do tří skupin, kdy každé vyhovuje jiná zálivka i teplota. Připomeneme si také, co dělat s případnými škůdci.
Péče o pokojové rostliny v prosinci

U každé rostliny, kterou doma máte, si zjistěte, jaké má pěstitelské nároky. Jen tak rostlina vydrží i náročné zimní podmínky, kdy prožívá období klidu.

Rostliny ze subtropů

O každé rostlině, kterou pěstujete, musíte vědět, z jakého podnebného pásma pochází. Třetina až polovina pěstovaných pokojových rostlin je ze subtropických zemí, kde bývá sušší, horké léto, ale chladnější a vlhčí zima.

Takové rostliny se v zimě spokojí s nižšími teplotami, ale ve světlé místnosti. Přes zimu je jejich růst zastaven; odpařování vody z listů a z půdy je minimální, proto těmto podmínkám přizpůsobte zálivku. Rostliny zalévejte málo, stačí jedenkrát týdně – půda by měla být jen mírně vlhká. 

Klepněte pro větší obrázek
Před nákupem kamélie si ujasněte, zda jí můžete ve svém obydlí zajistit podmínky, které potřebuje. Výborně se jí dařívalo na zámcích, to proto, že v nich měla dostatek světla i patřičný chlad

Teplota by se měla pohybovat v rozmezí od pěti do osmi stupňů Celsia, dlouhodobě nesmí přesahovat dvanáct stupňů. To by mohlo vést k předčasnému začátku vegetace. Protože je ale v zimním období zároveň snížená intenzita světla, vyrašené letorosty by byly tenké a deformované a snadno by mohly být napadeny mšicemi nebo sviluškami.

Do této skupiny rostlin patří například mračňák (Abutilon), kamélie (Camellia), většina citrusů (Citrus), eukalyptus (Eucalyptus), mučenka (Passiflora), pokojová azalka (Rhododendron simsii), rozmarýn (Rosmarinus), pokojová lipka (Sparmania) a většina sukulentů (například Aloe, Haworthia).

Rostliny z teplejších subtropů

Další skupinu tvoří rostliny poněkud náročnější na teplotu při přezimování – měla by se pohybovat v rozmezí od deseti do dvanácti stupňů. Jedná se o rostliny původem z teplejších subtropů (z Kanárských ostrovů či jižní Afriky), jako jsou některé orchideje (Coelogyne a Paphiopedilum) či o Vánocích zvlášť oblíbená kolopejka (Kalanchoe).

Rostliny z pralesů a stepí

Poslední skupinu představují druhy pocházející většinou z tropických deštných pralesů či stepí. Vyžadují vyšší teploty kolem patnácti až osmnácti stupňů Celsia, takže jejich nároky v zimě se v tomto ohledu příliš neliší od nároků v jiná roční období.

Tyto rostliny rovněž vyžadují vyšší vzdušnou vlhkost, ideálně mezi padesáti a sedmdesáti procenty, čehož ale v bytě nedocílíme. Nebylo by to ale ani zdravé, a to ani pro lidi, ani pro bytové zařízení. A které rostlinné druhy můžeme do této skupiny zahrnout? 

Klepněte pro větší obrázek
Exotický tupoušek mnoho lidí okouzlí svým zjevem, ti si jej koupí, ale jak se o něj mají starat, přesně nevědí

Je to například toulitka (Anthurium), begonie ozdobná listem (Begonia), bromélie (Bromelia), cykas (Cycas), difenbachie (Dieffenbachia), vánoční hvězda (Poinsettia), fíkus (Ficus), kapradiny (například Nephrolepis), maranta (Maranta), tupoušek (Medinilla), monstera (Monstera) či filodendron (Philodendron).

Rostliny náročné na vysokou vzdušnou vlhkost umístěte do speciálních vitrín, pokud je máte, v nichž je možno udržovat stálou vlhkost i teplotu. Hodí se zejména pro orchideje – Phalaenopsis, Dendrobium, Cattleya a jejich křížence a odrůdy. Samozřejmě nejideálnějším prostředím je bytový skleník nebo zimní zahrada.

Dostatečná vzdušná vlhkost: základ úspěchu

Nejběžnějším způsobem zvyšování vzdušné vlhkosti je rozprašování vody buď přímo na listy rostlin, nebo do prostoru mezi rostlinami. Drobné kapičky vody se odpařují přímo ze vzduchu, či postupně, po ulpění na povrchu listu. Toto opatření musí být pravidelné (opakujte je několikrát denně), protože má jen krátkodobý efekt.

Klepněte pro větší obrázek
Rozprašování se nehodí pro druhy, jejichž listy jsou pokryté chloupky, jako je třeba africká fialka (Saintpaulia) – delší ulpívání vodních kapiček by vedlo k zahnívání listů

Vhodnější je proto umístění květináčů s rostlinami na vrstvu oblázků nebo keramzitu o zrnění aspoň dva tři centimetry. Mezi oblázky či zrna keramzitu nalejte vodu, která ale nesmí zasahovat nad úroveň dna květináče, protože kořeny nemohou trvale stát ve vodě.

Výjimkou je samozřejmě hydroponické pěstování, kdy jsou rostliny pěstovány v hydroponických nádobách a kořeny mají trvale nebo periodicky ponořeny v živných roztocích. Při takovémto způsobu pěstování se voda odpařuje nepřetržitě a vlhkost vzduchu kolem rostlin je vysoká.

Omezte možnost výskytu škůdců

Co se stane, pokud svým rostlinám patřičnou vzdušnou vlhkost nezajistíte? Nejdříve jim začnou zasychat konečky listů a ty později celé opadnou, protože rostlina se v takovém případě snaží redukovat odpařovací plochu.

Suchý a teplý vzduch je rovněž ideálním prostředím pro škůdce, jako jsou svilušky, molice, třásněnky, vlnatky, mšice a červci. Proto rostliny pravidelně prohlížejte, všímejte si změn barvy a lesku listů a nezapomeňte se dívat na rub listů, kde se škůdci většinou skrývají a snadno ujdou pozornosti.

V případě nalezení škůdce se ihned informujte, jak jej zahubit, buď v odborných obchodech, nebo na internetu. Do obchodu přineste napadený list, do internetové poradny pošlete detailní fotografii. Získané informace neprodleně aplikujte – zakupte doporučené ochranné prostředky (postřiky) a použijte je přesně podle návodu, někdy i opakovaně.

Nezapomínejte na preventivní kontroly

Postřiky je většinou nutné aplikovat mimo byt, protože bývají lidskému zdraví škodlivé a mnohdy mívají charakteristický zápach. Použijte pryžové rukavice a respirátor na ochranu dýchadel. Ošetřené rostliny přeneste do bytu až po oschnutí listů. Listy pravidelně kontrolujte, postřiky opakujte podle návodu.

Klepněte pro větší obrázek
Kontrola rostlin by neměla být jen nárazová. Pokud se ji naučíte spojit se zálivkou, dosáhnete potřebné pravidelnosti  

Pokojové rostliny až na výjimky (teplomilné orchideje bez výrazného období zimního klidu) během zimy nehnojte, protože živiny nejsou přijímány a hnojivo při omezené zálivce by způsobilo zasolení, nebo dokonce poleptání kořenů.

Při dodržení těchto základních zásad péče o rostliny během zimy máte naději, že ji vaše rostliny  přežijí bez úhony nebo poškození.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Jak pěstovat vřes v truhlíku na balkoně i na zahradě

Jak pěstovat vřes v truhlíku na balkoně i na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu a ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá.

14.  9.  2017 |