Péče o ovocné keře po sklizni

Ať už sklidíme drobné ovoce z keřových nebo stromkových tvarů, všechny druhy potřebují po sklizni naši péči. Práce nezabere příliš času, pokud několik následujících úkonů děláme pravidelně každý rok:

• z rostlin odstraníme staré větve a slabé mladé výhony, které by nevyzrály;

• záhon zbavíme plevele a lehce zkypříme;

• přihnojíme dobrým, uleželým kompostem;

• zavlažíme vydatně každou rostlinu a nasteleme posekanou trávou nebo jiným mulčem.
  

Rybíz je první na řadě

Keřový nebo stromkový rybíz najdeme snad v každé zahrádce. Oba tvary jsou zastoupeny rovnoměrně a každý má své výhody: keře mají životnost víc jak dvacet let a v dobrých podmínkách a při dobrém ošetřování vydrží i dvakrát déle. Určitě jsou vhodnější do větrných poloh, ale zaberou podstatně víc místa.

U stromkových tvarů se počítá s životností kolem deseti dvanácti let, potřebují pevnou oporu, protože poměrně těžká korunka na kmínku je náchylná k vylamování. Zaberou mnohem méně místa, a hodí se proto i do menších zahrádek.

Úrodu v příštím roce ovlivníme už teď

Kvalitní úrodu dává keřový rybíz na dvou- až tříletých větvích, starší větve (s postranním obrostem) odstraníme po sklizni těsně u země. Nahrazujeme je třemi až čtyřmi silnými jednoletými výhony, tak aby keř neměl celkově víc než osm až dvanáct větví. Každoročně tak vlastně zmladíme třetinu keře. Pozor – jednoleté výhony po sklizni nezkracujeme.

Stromkový rybíz řežeme podobně, všechny větve zkracujeme asi o třetinu (korunka je pevnější a kompaktnější), odstraníme suché a nevhodné výhony a celkový počet větví zredukujeme na osm až deset. Pokud možno prosvětlíme střed korunky a zkontrolujeme úvazky.

Angrešt raději stromkový

Snadnější sklizeň a kvalitnější plody bývají ze stromkových tvarů. Po sklizni korunku zbavíme suchých, případně nemocných větví, prosvětlíme a ponecháme šest až sedm hlavních větví pro příští rok.

Zjara pak zkracujeme prodloužení hlavních větví o třetinu, postranní obrost o jednu až dvě třetiny. Odstraníme odmladky meruzalky – zem od kmínku odhrneme a vylomíme (nebo hladce odřízneme) rašící podnož.

Plody angreštu přinesou osvěžení v horkých dnech

Keřové angrešty po sklizni prosvětlíme, odstraníme nevyzrálé výhony a ke zkrácení postranního obrostu přistoupíme až v předjaří. Prodloužení větví krátíme o třetinu až polovinu, postranní obrost o jednu až dvě třetiny.

Hrozba posledních let

Poslední roky decimuje angrešty v drobné výsadbě americké padlí angreštové. Dokáže znehodnotit celou úrodu tak, že vám zbudou jen oči pro pláč. Boj s ním je během na dlouhou trať, každoročně se musí aplikovat série postřiků od časného jara až do podzimu, a to v desetidenních intervalech.

Preventivní ochranou je vyrovnaná výživa, přehnojování dusíkem zvyšuje náchylnost k napadení. Jako vhodné přípravky jsou doporučeny Bycor 25 WP, Bayleton 25 WP nebo Rubigan 12 EC na zimní postřik.

Americké padlí vám může zničit celou úrodu

Pro základní ošetření po odkvětu se používají přípravky Discus nebo Karathan DC a po sklizni se aplikuje přípravek Fundazol 50 WP.Odstranění a spálení všech napadených částí rostliny je samozřejmostí.

Uvažujete-li o výsadbě nových angreštů, je dobré vsadit na rezistentní odrůdy (mají sníženou náchylnost k této chorobě), jako jsou například Invicta, Rolanda nebo Reverta.

Čas malin a ostružin

Protože maliník plodí na letorostech vyrostlých z loňských výhonů, odstraníme po sklizni všechny letos odplozené výhony (mají tmavší barvu dřeva). Dále odstraníme poškozené, napadené a slabé letorosty a ponecháme z letošních jen ty nejsilnější v počtu asi dvacet výhonů na metr čtvereční.

Chuť domácí malinovky nám připomene dětství

Zjara je o třetinu zkrátíme, aby vytvořily víc plodného obrostu. Ostružiník řežeme po sklizni stejným způsobem, ani malinoostružiník nevyžaduje jiné ošetření po sklizni než odstranění odplozených prutů. Jemu nastýlku z mulče na zimu přihrneme vrstvou zeminy proti promrzání (jako u keřových růží).

Borůvky a „borůvky“

Velkoplodá zahradní borůvka (Vaccinium corymbrosum) může při dobrém ošetření a řezu dávat v dospělosti až pět kilogramů plodů z jednoho keře a dožije se víc jak třiceti let. Je tedy třeba, abychom se o ni dobře starali. Jak?

Plody domácí borůvky jsou stejné jako ty lesní, jen větší

Po sklizni přidáme rašelinu jako nastýlku, rostlinu zavlažujeme a řez ponecháme na období vegetačního klidu. Tehdy prosvětlíme, ponecháme pět až osm silných větví s bohatým loňským (jednoletým) obrostem. Nepřihnojujeme chlévským hnojem, raději jen speciálním hnojivem nebo Cereritem.

Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica) je v tuto dobu už dávno sklizený a koncem měsíce července mu začnou opadávat listy. Je to přirozený jev, rostlina velice brzy zjara kvete a plodí, a proto dokončuje růst už v tomto období. Zimolez je nenáročný, pěstuje se podobně jako rybíz, jen odpadá posklizňový řez; děláme jen občasné prosvětlení v případě potřeby.

Plody zimolezu mají tvar protáhlých válečků

Zapomněli jsme na brusnici!

Klikva velkoplodá – americká (Vaccinum macrocarpum) není v zahradách příliš běžnou rostlinou. V posledních letech se objevila na trhu – plazivý keřík s drobnými lístky a drobným narůžovělým květem. Bobule jsou veliké do dvou centimetrů, červené, brusinkové chuti (lépe chutnají po přejití mrazem).

Klikva nevyžaduje žádný radikální řez, první roky jen zaštípnutí výhonu kvůli rozvětvení. Nemá ráda úpal a sucho, vyžaduje vlhkou půdu po celou dobu vegetace. Obvykle čtvrtým rokem kvete, po sklizni přidáme ke keříku rašelinu a až do podzimu vydatně zaléváme.

Tak vidíte, po sklizni tolik práce s drobným ovocem není a pár keříků nebo stromků rybízu, angreštu, nějaká malina či ostružina zpestří letní mlsání nejen dětem, ale i vám.