vytisknout velikost písma Péče o hlízanté rostliny se nám bohatě odmění

Krásně vybarvená květenství mečíků, sasanek a frézií si zaručíme pouze správnou a důkladnou péčí o rostliny po celý rok. Hlíznaté květiny nepatří mezi nejnáročnější, bez naší pomoci a péče se však neobejdou.
Péče o hlízanté rostliny se nám bohatě odmění

Většina hlíznatých rostlin vyžaduje dostatek světla, přísun vláhy na počátku vegetace a také dobrou výživu.

Milujeme světlo i polostín

Hlíznatým rostlinám rostoucím na stepních a osluněných stanovištích nejlépe vyhovují v zahradě místa na plném slunci. Do této skupiny světlobytných rostlin řadíme tygřice (Tigridia), mečík (Gladiolus) a třeba šuškardu - shorakvět (Liatris).

Květiny rostoucí ve své domovině v podrostu dřevin vyhledávají raději polostín. Snáší i plné slunce, ale pak kvetou kratší dobu než v polostínu. Mezi těmito hlíznatými květinami vyniká sasanka (Anemone), dymnivka (Corydalis) a některé druhy krokusů (Crocus).

Jsme zimomřivé i odolné

Nároky na teplotu okolního prostředí se během roku mění. Druhy zimovzdorné vyžadují jiný průběh ročních teplot než hlíznaté rostliny pocházející z tropických oblastí. Hlíznaté rostliny, které sázíme na podzim, vyžadují po výsadbě pro dobré zakořenění nižší teploty. Pokud jsou vysazeny ve správné době a hloubce, přečkají bez problémů naše zimy. Na jaře jim prospívá postupné oteplování bez velkých teplotních výkyvů. Při vysokých teplotách na jaře brzy odkvétají a zatahují.

Při zatahování a letním odpočinku hlíznatých rostlin je naopak potřebné teplo a sucho.

Mezi druhy s těmito nároky patří talovín (Eranthis), ocún (Colchicum).

Teplomilné druhy vyžadují během růstu v podstatě konstantní teploty a jejich vegetaci ukončí nástup podzimních mrazů. Hlízy nemrazuvzdorných rostlin by neměly být vystaveny teplotám klesajícím pod nulu. Přes zimu by se měly uchovávat při teplotách neklesajících pod 5 °C. Pokud však teplota naopak přesahuje 15 °C, začnou předčasně rašit.

Takovými hlíznatkami jsou begonie (Begonia) a frézie (Freesia).

Hodně pijeme, ale odpočíváme v suchu

Rovněž nároky na vlhkost se během roku mění. Hlíznaté rostliny potřebují dostatek vláhy v období zakořeňování a také v době vegetace. Velmi náročné jsou hlavně druhy vytvářející velkou listovou plochu. Především druhy jako dosna (Canna) a jiřina (Dahlia) musíme v suchých létech zavlažovat.

Druhy pocházející ze stepních oblastí vyžadují po odumření nadzemní části suché prostředí pro odpočívající hlízy, a proto se některé druhy každý rok po zatažení vyjímají z půdy a uchovávají v suchém teplém prostředí. Sem určitě patří ixie (Ixia).

Druhy rostoucí v podrostu dřevin snáší vlhčí prostředí i mimo vegetační období. Příkladem je talovín (Eranthis).

Půda by nás neměla dusit

Musí být propustná, aby při nadměrných srážkách nebo zálivce nedocházelo k přemokření a následnému napadení kořenů a hlíz houbovými chorobami. Vhodné jsou středně těžké, hlinitopísčité nebo písčitohlinité půdy. Velmi lehké písčité půdy je dobré vylepšit kvalitním kompostem. Těžší půdy můžeme naopak zlehčit křemičitým pískem, perlitem nebo neutralizovanou rašelinou či zahradnickým substrátem.

Hodně jíme - hodně kveteme

Správná výživa a přísun minerálů je podmínkou, kterou nejvýznamněji ovlivňujeme právě my. Rostliny si všechny látky potřebné pro růst vyrábějí samy ze základních živin minerálních prvků – kyslíku (O), uhlíku (C), vodíku (H), dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca), hořčíku (Mg), železa (Fe) a dalších. Látky, s jejichž pomocí dodáváme rostlinám živiny, se nazývají hnojiva, a ta dělíme na organická a průmyslová.

Související články

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zkuste švestková povidla v troubě a bez míchání

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zku…

Receptů na švestková povidla je mnoho a možná máte ten nejlepší od babičky. Ale pokud ne, máme pro vás jeden, který určitě stojí za vyzkoušení.

6.  9.  2020 |