vytisknout velikost písma Péče o hlízanté rostliny se nám bohatě odmění

Krásně vybarvená květenství mečíků, sasanek a frézií si zaručíme pouze správnou a důkladnou péčí o rostliny po celý rok. Hlíznaté květiny nepatří mezi nejnáročnější, bez naší pomoci a péče se však neobejdou.
Péče o hlízanté rostliny se nám bohatě odmění

Většina hlíznatých rostlin vyžaduje dostatek světla, přísun vláhy na počátku vegetace a také dobrou výživu.

Milujeme světlo i polostín

Hlíznatým rostlinám rostoucím na stepních a osluněných stanovištích nejlépe vyhovují v zahradě místa na plném slunci. Do této skupiny světlobytných rostlin řadíme tygřice (Tigridia), mečík (Gladiolus) a třeba šuškardu - shorakvět (Liatris).

Květiny rostoucí ve své domovině v podrostu dřevin vyhledávají raději polostín. Snáší i plné slunce, ale pak kvetou kratší dobu než v polostínu. Mezi těmito hlíznatými květinami vyniká sasanka (Anemone), dymnivka (Corydalis) a některé druhy krokusů (Crocus).

Jsme zimomřivé i odolné

Nároky na teplotu okolního prostředí se během roku mění. Druhy zimovzdorné vyžadují jiný průběh ročních teplot než hlíznaté rostliny pocházející z tropických oblastí. Hlíznaté rostliny, které sázíme na podzim, vyžadují po výsadbě pro dobré zakořenění nižší teploty. Pokud jsou vysazeny ve správné době a hloubce, přečkají bez problémů naše zimy. Na jaře jim prospívá postupné oteplování bez velkých teplotních výkyvů. Při vysokých teplotách na jaře brzy odkvétají a zatahují.

Při zatahování a letním odpočinku hlíznatých rostlin je naopak potřebné teplo a sucho.

Mezi druhy s těmito nároky patří talovín (Eranthis), ocún (Colchicum).

Teplomilné druhy vyžadují během růstu v podstatě konstantní teploty a jejich vegetaci ukončí nástup podzimních mrazů. Hlízy nemrazuvzdorných rostlin by neměly být vystaveny teplotám klesajícím pod nulu. Přes zimu by se měly uchovávat při teplotách neklesajících pod 5 °C. Pokud však teplota naopak přesahuje 15 °C, začnou předčasně rašit.

Takovými hlíznatkami jsou begonie (Begonia) a frézie (Freesia).

Hodně pijeme, ale odpočíváme v suchu

Rovněž nároky na vlhkost se během roku mění. Hlíznaté rostliny potřebují dostatek vláhy v období zakořeňování a také v době vegetace. Velmi náročné jsou hlavně druhy vytvářející velkou listovou plochu. Především druhy jako dosna (Canna) a jiřina (Dahlia) musíme v suchých létech zavlažovat.

Druhy pocházející ze stepních oblastí vyžadují po odumření nadzemní části suché prostředí pro odpočívající hlízy, a proto se některé druhy každý rok po zatažení vyjímají z půdy a uchovávají v suchém teplém prostředí. Sem určitě patří ixie (Ixia).

Druhy rostoucí v podrostu dřevin snáší vlhčí prostředí i mimo vegetační období. Příkladem je talovín (Eranthis).

Půda by nás neměla dusit

Musí být propustná, aby při nadměrných srážkách nebo zálivce nedocházelo k přemokření a následnému napadení kořenů a hlíz houbovými chorobami. Vhodné jsou středně těžké, hlinitopísčité nebo písčitohlinité půdy. Velmi lehké písčité půdy je dobré vylepšit kvalitním kompostem. Těžší půdy můžeme naopak zlehčit křemičitým pískem, perlitem nebo neutralizovanou rašelinou či zahradnickým substrátem.

Hodně jíme - hodně kveteme

Správná výživa a přísun minerálů je podmínkou, kterou nejvýznamněji ovlivňujeme právě my. Rostliny si všechny látky potřebné pro růst vyrábějí samy ze základních živin minerálních prvků – kyslíku (O), uhlíku (C), vodíku (H), dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca), hořčíku (Mg), železa (Fe) a dalších. Látky, s jejichž pomocí dodáváme rostlinám živiny, se nazývají hnojiva, a ta dělíme na organická a průmyslová.

Související články

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že vzhledem k suchému létu a dlouhodobě nadprůměrným teplotám už letos houby možná vůbec neporostou? Pak asi budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké.

15.  9.  2018 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

27.  1.  2018 |
Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na balkoně?

Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu. Ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá. Co všechno potřebuje vřes na zahradě i v truhlíku a jak založit nové vřesoviště?

28.  8.  2018 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný je nejnebezpečnější houbou pro houbaře. Málokdo totiž čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce. Jak rozeznat tento jedovatý žampion, který vás může dostat do nemocnice, od žampionu jedlého?

31.  7.  2018 |
Sušička na houby šetří váš čas i nervy. Jak ji správně používat?

Sušička na houby šetří váš čas i nervy. Jak j…

Spojí-li se dešťové přeháňky s vyššími teplotami, nastanou žně pro všechny houbaře. Problémem ale může být, jak množství hub rychle zpracovat. Ideální volbou je kvalitní sušička, v níž budou houby usušené během několika hodin a téměř bez práce.

18.  9.  2018 | | 2 N/A