Parkety již dlouho patří k reprezentativním druhům podlahové krytiny. Svou pozici si udržují navzdory konkurenci jiných typů podlah.
Parkety patří ke standardním podlahovým materiálům a mají několikasetletou tradici. Přestože jim díky nejrůznějším vylepšením (např. v úpravě povrchu a v pokládce) konkurují ostatní typy dřevěných podlah, stále si parkety udržují standard vysoce kvalitní, reprezentativní technologie.
Parkety podle druhu
Označení parketová podlaha znamená dřevěnou podlahu, jejíž nášlapná vrstva sestává z dřevěných dílců-parket uspořádaných do různých vzorů. Minimální tloušťka nášlapné vrstvy tohoto typu podlahy je přitom podle evropské normy 2,5 mm. U parketových podlah pak ještě rozlišujeme mozaikové a kazetové podlahy, parketové vlysy a tzv. lamparkety (lamelové parkety).
Mozaikové a kazetové parkety – jsou zhotovovány z lamel nebo vlysů malých rozměrů, které jsou poskládány do různých vzorů. Tabule s takto uspořádanými vzory jsou buď z rubové strany nalepeny na síťovinu, anebo jsou po lícové straně fixovány krepovou páskou, které se po nalepení obrousí.
Parketové vlysy – jde o parketové vlysy s perem a drážkou. Rozlišuje dva druhy parketových vlysů
- parketový vlys, který má jedné straně drážku a na druhé pero
- parketový vlys, který má na obou stranách drážku a používá se cizí pero
Parketové vlysy se skládají do různých vzorů - stromečkový, rybinový apod.
Lamparkety – čtyřstranně opracované přířezy – parketové dílce, malých rozměrů (podobně jako vlysy) s rovnými boky bez pera a drážky.
Vlivy, s nimiž musíme počítat
Při výběru a posuzování parket jako dřevěného výrobku musíme brát v úvahu určitá obecně platná pravidla. Dřevo jako přírodní materiál je citlivé na teplotu prostředí a relativní vlhkost vzduchu. S přijímáním a vydáváním vlhkosti jsou svázány rozměrové změny dřeva – bobtnání a sesychání. Problémy spojené s rozměrovými změnami dřeva pomáhá celoplošné přilepení parket k podkladu a také správný způsob povrchové úpravy. Při lakování ale lak nesmí zatéct mezi jednotlivé parkety a slepit je dohromady.
Velikost rozměrových změn je rozdílná u různých druhů dřev. Největší rozměrové změny jsou u habru a buku. Menší objemové změny vykazuje dub, javor a také měkká jehličnatá dřeva, jako modřín a smrk. Nízké hodnoty rozměrových změn vykazují také některé exotické dřeviny, například teak.
Základní podmínka: tvrdost
Pro praktickou funkci parketové podlahy je rozhodující tvrdost dřeva. Trvanlivost podlahy je jí přímo úměrná – čím tvrdší je dřevo, tím menší je riziko mechanického poškození. To, jak je konkrétní dřevo tvrdé, je určeno jeho hustotou, a tu zase ovlivňuje prostředí, ve kterém strom roste.
Tvrdost dřeva již více než sto let určuje mezinárodně uznávaný Brinellův test. Zkouška spočívá v tom, že se do měřeného materiálu určitou silou zatlačuje kalená ocelová kulička a po odlehčení zůstane v materiálu vytlačený důlek (vtisk) kuličky. Tento otisk je tím větší, čím měkčí je zkoušený materiál.
Vzhledem k tomu, že dřevo je živým materiálem s proměnlivou strukturou vzniklou v průběhu mnoha let růstu, provádí se zkouška podle Brinella pro každý druh dřeva vícekrát na různých místech a tvrdost uvedená v tabulce je průměrem z naměřených hodnot. Znamená to tedy, že čím vyšší je hodnota tvrdosti podle Brinella, tím je dřevěná podlaha odolnější a trvanlivější.
Průměrné hodnoty tvrdosti některých druhů dřeva (Brinellův test)
druh | stupeň tvrdosti |
jatoba (diamantová třešeň) | 5,6 |
kanadský javor | 4,8 |
jasan | 4,0 |
dub | 3,7 |
javor | 3,3 |
ořech | 3,2 |
třešeň | 3,1 |
bříza | 2,6 |
Tvrdost dřeva můžeme také výrazně ovlivnit vhodnou volbou povrchové úpravy. Použitím laku s vysokou tvrdostí můžeme podstatným způsobem zvýšit tvrdost povrchu podlahy a zvětšit její odolnost proti mechanickému poškození. Zvláště dobrých výsledků je dosahováno v případě továrně nanášených laků vytvrzovaných UV zářením.
Izolace: plus i minus
Příznivý účinek parket při jejich použití na podlaze způsobuje i nízká tepelná vodivost tohoto přírodního materiálu. Při chůzi naboso podlaha působí příjemně, nechladí jako dlažba nebo beton. Pozitivní roli tak parketová podlaha může sehrát i jako teplotní izolant, tuto vlastnost masivního dřeva v parketovém povrchu je ale nutné vzít v úvahu, pokud plánujeme v domě podlahové topení. V tomto případě je nízká tepelná vodivost masivu nevýhodou. Podlahové topení sice lze s parketovou podlahou spojit navzdory tomu, že má dřevo velktý tepelný odpor a že je v podlaze s topením vystaveno poměrně extrémním podmínkám, je ale třeba, aby pro daný typ podlahy výrobce měl patřičnou certifikaci.