Palmy jsou po zeměkouli rozšířené od subtropů až po vysokohorské masivy. V domácích podmínkách se pěstují buď druhy z deštných pralesů, kde teplota neklesá pod 18 °C, takže tyto druhy potřebují ke svému životu teplo a vlhko. Anebo palmy z pouštních oblastí se suchou půdou a minimem srážek. Proto se nároky na jejich pěstování liší.
Světlo, nebo stín?
Obecně palmy dobře snášejí plné rozptýlené světlo, to znamená neumisťovat je na plně osluněné parapety, ale dál od okna. Většinu druhů rodu Phoenix, Cocos a Chamaerops můžete v létě (květen–září, případně až do října) pěstovat venku na terase nebo v zahradě. Ale pozor, když palmu vynášíte ven, umístěte ji do polostínu, například pod košatý strom, aby jí slunce nepopálilo listy. Choulostivé druhy Areca, Chamaedorea, Rhapis a Howei rostou ve své domovině ve stínu pralesa, proto je na slunce nikdy nedávejte.
Správná teplota
Teplota pro pěstování záleží na druhu, většině palem vyhovuje běžná pokojová teplota od 20 do 23 °C. Datlovníky (Phoenix), Chamaerops a Washingtonia dobře snášejí i teploty kolem 4 až 8 °C. Co ovšem palmy nesnášejí, jsou průvan a „studené nohy“. Chladná podlaha jim nesvědčí, ale to se dá řešit dřevěnou podložkou na kolečkách, která usnadní manipulaci s většími rostlinami. Palmy pěstované v bytě vegetační klid nepotřebují. Ten palmám dopřejte jen v případě, kdy je přemístíte do nevytápěné zimní zahrady nebo na chladnou chodbu. Teplota by v tomto případě neměla klesnout pod +10 °C.
Zálivka
Snáze palmy přežijí malou přestávku v zálivce než přelití. Prvním signálem nadměrné zálivky jsou hnědé skvrny na listech. Například Howeia snese přeschnutí i teploty kolem 10 °C, ale při přelití rychle hnije. Žloutnutí listů palem hlásí opak – palma trpí suchem. Rostlinu zachrání jen rychlá pomoc. Substrát důkladně prolít vodou tak, aby přebytečná voda vytekla do misky. Jakmile se půda dostatečně provlhčí, zbylou vodu z misky vylijte.
Když začnou hnědnout špičky listů, příčinou může být suchý vzduch, proto zvláště v létě nezapomínejte listy pravidelně rosit.
Všeobecným vodítkem pro míru zálivky je teplota. V létě palmy zaléváme často a důkladně, jakmile substrát vyschne, v zimě v chladnějším prostředí je samozřejmostí snížená zálivka.
Výživa a přihnojování
Pěstujete-li palmu ze semene, můžete začít s přihnojováním až po objevení prvního listu. Do té doby rostlina nečerpá živiny z půdy, ale ze semene. Pro dospělé palmy je vhodné minerální dlouho působící hnojivo, které rostlina vstřebá rychleji než organické. To totiž potřebuje delší dobu na uvolnění živin.
Formu přihnojování volíme buď v prášku, nebo můžeme zvolit tyčinky a tablety, či pohnojit tekutým hnojivem. A kdy živiny doplnit? Nejlépe od dubna do srpna, tak jak je běžné u ostatních pokojových květin.
Osm pravidel pro hnojení palem
- Hnojte raději častěji a v nižších koncentracích.
- Před hnojením kořenový bal důkladně prolijte, jinak hnojivo popálí kořeny.
- Stejné nebezpečí hrozí, pokud přidáváte hnojivo, když je rostlina na přímém slunci.
- Hnojivo nesmí přijít do styku s listy ani se „srdcem“ palmy.
- V zimě nepřihnojujte, i když stojí palma na světlém a teplém místě.
- Nehnojte čerstvě zakoupenou nebo přesazenou palmu.
- Zapracujte při přesazování do substrátu zásobní hnojivo.
- Propláchněte občas substrát, protože palmy se přesazují méně často než jiné pokojové rostliny.
Kdy palmu přesadit?
Jednoznačně až tehdy, když se už do květináče nevejde. Je to stejné jako u kaktusů a sukulentů. Nejvhodnější doba k přesazování je od jara až do srpna. Zásadní je zvolit správný květináč, který má být dlouhý, aby rostlina měla dostatek prostoru pro dlouhé kořeny.
Při přesazení nasypeme na dno substrát, palmu umístíme a okolo dosypeme zeminu. Po přesazení rostlinu samozřejmě zalijeme. Se složením si nemusíte dělat starosti. Na trhu je k dostání speciální substrát pro palmy, který jejich nárokům plně vyhovuje.
Škůdci a choroby
Nejčastější pěstitelskou chybou jsou fyziologické choroby způsobené nevhodným umístěním, špatně volenou zálivkou a suchý vzduch. Při hromadném hnědnutí listů navíc ve spojení hnilobou je příčinou přelití. Pokud opadávají z palmy spodní listy, je to přirozený jev. Můžete je odstranit, ale pouze odříznutím, nikdy je neodtrhávejte.
Ze škůdců palmy nejčastěji napadají mšice, svilušky, třásněnky a puklice. Všem těmto nepřátelům svědčí suchý a teplý vzduch, proto napadení rostlin zabráníme častým rosením listů. V případě napadení palmu ošetříme chemickým přípravkem určeným k hubení daného škůdce.