5
Fotogalerie

Ostružiníky beztrnné i s trny, malinoostružiníky: jak se v nich vyznat

Jak dobře znáte ostružiníky? Víte, jaké jsou rozdíly v péči o odrůdy trnité (sekce Moriferi), beztrnné (sekce Ursini) a malinoostružiníky (Hybrides)? Nepřicházíte nesprávným řezem o část úrody?

Velkou oblibu si u pěstitelů získaly ostružiníky beztrnné. Většinou se jedná o zahraniční odrůdy, u nichž je předností dobrý výnos, mrazuvzdornost a snadné pěstování.

Méně zastoupeny jsou malinoostružiníky, hodící se více pro pěstování v teplejších oblastech, kde mají vyšší výnosy, výraznější chuť a kvalitnější plody. 

ostružiník_4.jpg
Klasický tvar ostružin je kulaté souplodí, velkoplodé odrůdy mají plody povětšinou podlouhlé

Uvažujete o pořízení sazenic?

Ostružiník (Rubus fruticosus) roste jako lesní poloplazivý trnitý keř na okrajích lesů či podél polních cest, jistě jej všichni znáte. Plod (souplodí) je fialově černý, kulatý, výrazné chuti. Z planých ostružiníků byly vyšlechtěny všechny dnešní zahradní hybridy.

Ostružiníky i malinoostružiníky zakoupené jako kontejnerované sazenice můžete na vybraná místa vysazovat od jara do podzimu. Prostokořenné keříky jedině na jaře, aby potom měly během roku možnost lépe prokořenit.

Sazenice mají prutovité bylinné výhony s trny nebo bez nich, které do podzimu zdřevnatí, a v příštím roce se na nich vytvoří plodný obrost. Ten pak koncem vegetačního období odumírá, zatímco se na kořenovém krčku tvoří nové výhony z adventních oček.   

ostružiník_1.jpg
Starší odrůdy s drobnějšími plody byly základem pro další šlechtění

Tyto výhony se v dalším roce opět rozvětví a plodí znova na bočním obrostu. Na těchto nových větvích se nachází základ plodonosného obrostu. Odplozené výhony se každoročně odstraňují těsně nad zemí.

Po výsadbě sestřihněte sazenicím plodné výhony asi na třetinu délky, ostatní pruty na dvě očka nad zemí. V prvním roce po výsadbě můžete rostliny na zimu zakrýt chvojím (ochrana proti mrazům), v dalších letech není přikrývka zapotřebí.

Protože existují i odrůdy remontantní (plodící dvakrát za sezonu), setkáte se s tím, že kvetou a plodí na jednoletých výhonech (těch, co narostly v tomtéž roce).

Zahradní ostružiníky jak s trny, tak beztrnné vyžadují pouze živnou a vlhčí zahradní půdu s neutrální reakcí pH 6–7. Vyhovuje jim slunečná poloha, malinoostružiníky snesou i mírnější stín. 

ostružiník_2 .jpg
Kvetoucí keře mohou na drátěnce dobře posloužit jako hranice dělící okrasnou a užitkovou část zahrady

Vybudujte pro ostružiny konstrukci

V drsných zimách některé odrůdy namrzají, jde však spíše o výjimku. Mrazuvzdornost ostružin se uvádí do minus dvaceti stupňů, ale takové mrazy u nás nebývají běžné.

Jako pnoucí keře potřebují ostružiníky oporu; můžete je vyvazovat ke konstrukci nebo je nechat pnout u plotu. Některé výhony dosahují délky i pěti metrů, ty můžete v případě potřeby zkracovat až o polovinu.

Opěrná konstrukce by měla mít spodní drát ve výšce asi šedesát centimetrů, nad tím další v devadesáti centimetrech a poslední metr a půl až necelé dva metry nad zemí. Některé odrůdy, například 'Wilsonův raný' nebo 'Arapaho', je možné pěstovat v řadách jako maliny: keříky metr od sebe, řady dva až dva a půl metru od sebe.

ostružiník_3.jpg
Pravidelný a správný řez zaručí ostružinám vysokou plodnost. Keře je třeba prosvětlovat, sníží se tak možnost výskytu některých chorob

Bujně neroste ani oblíbená odrůda 'Oregon', hodí se proto i do menších zahrádek, s výnosy budete určitě spokojeni. Má však jednu nepříjemnou, geneticky danou vlastnost: odnožuje od kořene trnitými pruty, ty musíte vyřezávat u země. Naopak bujně rostoucí odrůdy potřebují třímetrovou vzdálenost v řadách, odrůdy pěstované na drátěnce by měly mít mezi sebou alespoň dva metry.

Odrůda přesně pro vás: vyberte si tu pravou 

Mezi ostružiníky i malinoostružiníky stále přibývají nové odrůdy, a ani ty starší neupadají v zapomnění. Mnozí možná ještě mají ostružiník 'Dirksen' – mrazuvzdorný, bujně rostoucí keř s pravidelnou plodností od poloviny července.

Ke starším odrůdám lze zařadit již zmíněný 'Navaho', plodící od srpna až do konce září. Plody má aromatické a sladké chuti, je odolný proti septorióze. K starším odrůdám patří i ostružiník 'Hull Thornless' se sladkými ostružinami zrajícími také v pozdním létě.

Z novějších ostružiníků bych vám doporučila odrůdu 'Helen' vyšlechtěnou v Anglii. Její plody jsou velké, podlouhlé, tmavě červenočerné barvy v plné zralosti. Ostružiny jsou pevné, aromatické a dobře snáší přepravu. Rostliny pravidelně plodí, sklizeň připadá na červenec až konec srpna.

'Thornfree' je oblíbený ostružiník se skoro černými plody, zrajícími od srpna do konce září. Bujně roste a pravidelně a vydatně plodí. Hodí se spíš do teplejších a nižších oblastí, protože má v drsnějších podmínkách sklon k namrzání.

Na trhu se objevila odrůda 'Karaka Black' vyšlechtěná na Novém Zélandu. Prodejci uvádí, že má velké a pevné plody, pravidelné vysoké výnosy po dobu osmi týdnů během července a srpna. Je tu ještě 'Tripple Crown', novinka s vynikající chutí a vyrovnanými výnosy, zrající během července a srpna.

ostružiník_5.jpg
Plody ostružiníku se sklízí i s lůžkem, déle pak vydrží. Přezrálé plody se uvolňují od stopky bez lůžka

Malinoostružiny, zvláštnost, která tolik neláká

Malinoostružiníky mohou dobře růst i v mírně přistíněných a chráněných místech, vyhovují jim ale teplejší polohy. Barva plodů se liší podle odrůdy, některé se podobají více malinám, jiné ostružinám.

Většina pěstitelů těchto kříženců si stěžuje na nevyrovnanou plodnost a poněkud nevýraznou chuť u starších typů. Možná by vám vyhovovala jedna z novějších odrůd – 'Buckingham Tayberry'. Plodí pravidelně a vydatně, velmi velké plody jsou tmavě červené s hnědavým odstínem, pevné a lesklé. Sklizeň může začít v příznivých letech již v červnu, plody se hodí i ke konzervaci.

'Boysenberry' je jednou plodící beztrnný keř, plody více připomínající ostružiny jsou pevné, jejich chuť sladkokyselá. V nabídce najdete i velkoplodou 'Tayberry' či 'Veitchberry' nebo jen částečně trnitou 'Glencoe'.

Malinoostružiníky je nutné pěstovat na drátěnce a pravidelně jim odstraňovat odplozené výhony. Jelikož jsou choulostivější, doporučují odborníci svinout na zimu pruty z drátěnky a zakrýt je chvojím.

Při dobré péči se u těchto kříženců dočkáte množství velkých plodů o velikosti i tři až pět centimetrů výborné chuti a výrazných barev.

Doporučujeme

Články odjinud