Jaro je v plném proudu, kvetou stromy i květiny. Když si stoupnete poblíž, uslyšíte hlasité bzučení. Nastal totiž čas opylování, při němž dochází k přenosu pylu z jedné rostliny na druhou. Přesněji: z prašníků jedné rostliny na bliznu jiné rostliny.
Babočka kopřivová na levanduli
Hmyzosnubnost: kdo se na ní podílí?
Většina z nás má tento proces spojený především se zástupci z hmyzí říše, kteří jsou v dané roli skutečně nejvýznamnější, ale opylení zprostředkovávají i jiní živočichové a dále také vítr nebo voda.
Pestřenka
Pro opylování hmyzem máme krásný český výraz – hmyzosnubnost. Mezi nejznámější hmyzí opylovače patří především zástupci řádu blanokřídlých, to znamená včely, bezžihadlové včely a čmeláci.
Nejznámější opylovač: včela medonosná
K dalším představitelům se řadí motýli, dvoukřídlí a brouci, kteří jsou pravděpodobně vůbec nejstaršími opylovači, a vzácně i třásněnky.
Nejvýraznější z opylovačů tropů: ptáci a savci
Určitě jste už někdy viděli fotografii či obrázek kolibříka, jehož dlouhý zobák je zabořen do barevného, exoticky vyhlížejícího květu. I skupina kolibříků totiž patří, stejně jako další druhy ptáků (strdimilové, medosavkovití, květozobovití a šatovníkovití) k neúnavným opylovačům.
Kolibříci žijí jen na americkém kontinentě
Vyskytují se zejména v tropických oblastech, kde shodnou úlohu zastávají i někteří savci. Jedná se o třicet rodů netopýrů a několik druhů kaloňů, při jejich činnosti jim pomáhá až osmicentimetrový jazyk, dále někteří vačnatci a hlodavci.
Největším opylovačem vůbec je madagaskarský lemur vari z řádu primátů, který na výšku dosahuje přes jeden metr. Mezi savci nesmíme zapomenout zmínit člověka – i ten občas opyluje rostliny, ovšem uměle.
Lemur vari obývá ostrov Madagaskar
Rostliny někdy opylují i plazi (například pagekon) a vzácněji i měkkýši, kteří požírají masitou bliznu a pyl jim ulpívá na těle.
Zdroj: Wikipedie, foto: Profimedia