Olivovník je odolný strom, nebývá napadán ani škůdci, ani chorobami. Foto: iStock

Olivovník je odolný strom, nebývá napadán ani škůdci, ani chorobami. | Foto: iStock

Olivovníky patří ke stromům, které se dožívají nejdelšího věku. Foto: iStock

Olivovníky patří ke stromům, které se dožívají nejdelšího věku. | Foto: iStock

Olivovník má podobné nároky jako u nás v nádobách často pěstovaný oleandr. Foto: iStock

Olivovník má podobné nároky jako u nás v nádobách často pěstovaný oleandr. | Foto: iStock

Až původně zelené plody dozrají, získají černou barvu. Foto: iStock

Až původně zelené plody dozrají, získají černou barvu. | Foto: iStock

Květenství olivovníku není příliš nápadné, zato příjemně voní. Foto: iStock

Květenství olivovníku není příliš nápadné, zato příjemně voní. | Foto: iStock

Olivovníky patří ke stromům, které se dožívají nejdelšího věku. Foto: iStock
Olivovník má podobné nároky jako u nás v nádobách často pěstovaný oleandr. Foto: iStock
Až původně zelené plody dozrají, získají černou barvu. Foto: iStock
Květenství olivovníku není příliš nápadné, zato příjemně voní. Foto: iStock
5
Fotogalerie

Olivovník k vám vnese jižanský šarm: Jak ho pěstovat, aby dobře rostl, kvetl a plodil?

Jak dodat balkonu, terase či zahradě středomořský šmrnc? Vsaďte na olivovník! Jedna z nejstarších kulturních rostlin zaujme na první pohled svou stříbřitou barvou a duchem jižních krajů.

Olivovník evropský (Olea europaea) je velice pomalu rostoucí stálezelená dřevina. Nejstarší exempláře bizarních tvarů zdobí krajinu stovky až tisíce let. Z poměrně krátkého kmene vyrůstá rozložitá koruna a celý strom dosahuje výšky až 15 metrů. Na trnitých větvích vyrůstají úzké kopinaté listy s charakteristickým šedozeleným zbarvením.

Právě díky jejich specifickému zbarvení je olivová zastoupena na stupnici barev. Na rubu jsou listy zbarveny stříbrně. Už za menšího vánku tak proměnlivostí dvou barev rozehrává olivovník zajímavou podívanou. Kvete drobnými bělavými květy, které sladce voní. Plody jsou peckovice – známé olivy, které dozrávají od konce října do konce roku.

Jak se starat o olivovník v květináči a jak jej pěstovat venku v půdě?

Chcete si olivovník vypěstovat doma? Nejjistější je umístit ho do květináče, nicméně vzhledem ke stále mírnějším zimám už ho i v našich podmínkách lidé pěstují ve volné půdě (zvláště v teplejších oblastech při zasazení už vzrostlejšího, respektive staršího stromku). Tady je několik tipů, které se vám při péči o tuto rostlinu budou hodit.

  • Olivovník vyžaduje dostatek čerstvého vzduchu. Může být i na větrném místě.
  • Můžete ho pěstovat při zajištění vhodných podmínek i doma. Je velmi vhodný k pěstování jako bonsaj, protože již po několika letech dostává podobu starého stromu.
  • Půda by měla být lehčí písčitohlinitá, může být i mírně zásaditá.
  • Nesnáší přemokření půdy a vlhký vzduch.
  • Během vegetačního období ho zalévejte střední zálivkou, v zimě jen tolik, aby půda úplně nevyschla.  
  • Starší venkovní olivovníky téměř zalévat nemusíte, zálivka je vhodná  při extrémně dlouhém suchém létě a v bezmrazém počasí po dlouhotrvajícím suchu (zima bez deště či sněhu).
  • V zimě potřebují suché chladno a čerstvý vzduch, jinak by jim nevyrašily pupeny. Olivovníky v nádobách přeneste do chladné světlé místnosti s teplotou okolo 10 až 15 °C, snesou i přezimování ve vytápěném prostoru, pokud mají zajištěn suchý vzduch, což nebývá při současném způsobu vytápění problém, spíše naopak.
  • Ve volné půdě snesou mráz do –10 °C, pak hrozí vymrznutí. Starší olivovníky vydrží i tuhou zimu (většinou jen se ztrátou některých mladších výhonů). Je vhodné přihrnout kolem kmínku vrstvu zeminy a u malých stromků překrýt korunu chvojím.
  • Řezem můžete na jaře nebo na podzim strom částečně tvarovat, ovšem na úkor příštího kvetení. Květní poupata se totiž netvoří na nových výhonech.

Pořídíte-li si oboupohlavní rostlinu nebo dvě rostliny různých odrůd, odmění se vám v létě po období květu i malými plody. Ve srovnání s olivami z jižních oblastí se nedají srovnat ani velikostně, natož chuťově, ovšem na stromku vypadají půvabně. Olivovníky v našich podmínkách tak zůstávají okrasnou exotickou dřevinou.

Vyznáte se v olivách?

Plody olivovníku se používají na výrobu nejkvalitnějšího oleje výrazné vůně i chuti a k nakládání. Olivy prospívají našemu zdraví – obsahují vitaminy A, B1, B2, PP, vápník, bílkoviny, cukry a organické kyseliny. Kosmetický průmysl využívá oleuropein, patřící mezi tzv. antioxidanty. Získává se z listů, podporuje tvorbu kolagenu, urychluje látkovou výměnu v buňkách a zpevňuje pokožku. Bývá součástí pleťových krémů proti stárnutí.

Zelené olivy – nezralé plody se nakládají nejčastěji pouze do soli, jejímž působením pustí šťávu. V některých zemích se nakládají do slaného, octového i sladkého nálevu.

Černé olivy – jedná se o zralé plody, které se nakládají stejným způsobem, ale jsou především surovinou pro výrobu olivového oleje různých stupňů kvality.

Nejkvalitnější, extra panenský olej (označovaný jako extra virgin), se získává z oliv pouhým samovolným odtékáním, kterému se někdy napomáhá jejich zatížením. Je ceněn pro vysoký obsah nenasycených mastných kyselin, které se podílejí na ochraně buněčných membrán a cévního systému.

Středně kvalitní bývá označován ne úplně správně jako panenský, je z oliv lisovaných zastudena za použití pouze středního tlaku. Působením vyššího tlaku a tepla se ve třetí fázi získává nejméně kvalitní olej, který se ještě dále rafinuje nebo slouží jen k technickým účelům.

Nakládané olivy jsou určeny k přímé konzumaci, do salátů i k dochucení vařených jídel. Panenský olivový olej se používá zastudena do salátů. Na oleji horší kvality můžete smažit.

Doporučujeme

Články odjinud