Patříte-li mezi zkušené zahrádkáře, možná už vám nestačí pěstovat klasické druhy zelenin. Vyzkoušejte okru. Tato zelenina bohatá na vitamíny a minerály je nejen ozdobou talíře, ale její květy ozdobí i zahrádku. Plody jsou podobné protáhlým paprikám a mají bohaté využití v kuchyni.
Ibiškovec jedlý (Abelmoschus esculentus) neboli ibišek jedlý či okra, je exotická rostlina z čeledi slézovitých. Původem je zřejmě z Indie a v současnosti se pěstuje v tropických a subtropických oblastí celého světa. V Africe i Asii patří k významným kulturním rostlinám. Její nezralé plody, jimiž jsou dlouhé zelené lusky s jemnými chloupky, se využívají v kuchyni. V posledních letech si získává oblibu i mezi českými zahrádkáři.
Jak ibiškovec vypadá?
Tato jednoletá rostlina dorůstá v českých podmínkách zhruba do výšky 120 centimetrů. Je pokrytá špičatými chloupky a má dutý stonek se střídavými, velkými, dlanitými listy s pěti nepravidelnými cípy. Květy o velikosti 7 centimetrů vyrůstají v úžlabích listů, na první pohled vypadají jako květy ibišku a mají krémově žlutou nebo bílou barvu se sytě červeným středem. Plodem ibiškovce je kuželovitá, podélně brázditá tobolka, dlouhá 6–20 centimetrů.
Jak ibiškovec pěstovat?
Jde o teplomilnou rostlinu ze subtropických oblastí, takže vyžaduje hodně slunce. Vybírejte proto slunečné a před větrem chráněné stanoviště. Semena se vysévají přímo na záhon až po odeznění mrazíků, nejlépe v druhé polovině května, můžete si ale předpěstovat sazenice v květináčku a poté je velmi opatrně přesadit.
Půda pro ibiškovec by měla být úrodná, dobře propustná a dostatečně zásobená živinami. Okra má ráda pravidelnou zálivku, zejména v období sucha. Pro podporu růstu a bohaté násady plodů je vhodné rostliny přihnojovat jednou za 14 dní tekutým hnojivem bohatým na draslík.
Problémem při pěstování může být pokles teplot během léta: Když se dostanou pod 15 stupňů Celsia, a to i v noci, okra přestává růst. Je tedy možné, že v případě chladnějšího léta se velké úrody prostě nedočkáte. Problém s teplotou může vyřešit skleník, v tomto případě ale pěstitelé uvádí, že rostlina je ohrožena sviluškami a dalšími škůdci. V případě, že se vyhýbáte chemickým postřikům, hrozí, že rostliny zcela zničí.
Jaké odrůdy v Česku pěstovat?
Odrůdy, které jsou doporučovány pro pěstovaní v chladnějších oblastech, jsou 'Cajun' 'Delight', 'Blondy', 'Clemson Spineles'.
Kdy okru sklízet
Lusky okry se sklízejí postupně, jak dozrávají. Nejchutnější jsou, když jsou ještě mladé a měkké, mají světle zelenou barvu a délku 10 až 15 centimetrů. Pokud necháte lusky přerůst, ztvrdnou a ztratí na kvalitě. Sklízejte je ráno, kdy jsou ještě chladné a křehké.
Jak zpracovat okru
Okra je skvělá svojí variabilitou – můžete ji vařit, smažit, grilovat, dusit s masem nebo dalšími druhy zelenin. Lze ji přidat do jídel, jejichž základem je rýže, obecně do různých směsí, vařit ji v omáčce. Okru je možné jíst i syrovou v salátech. Před takovým použitím je ale nutné očistit ji od stonku a chloupků, které mohou způsobit podráždění v ústech. Nezralé plody můžete i sterilizovat.
Jak vařit okru
Chuť okry je specifická, mírně natrpklá, mnozí uvádí, že je návyková. Po uvaření je mírně oslizlá, což může někomu vadit. Tomu předejdete, pokud ji budete vařit vcelku a krátce. Je též možné plodinu rychle osmahnout nebo vařit s kyselými přísadami, jako jsou citrusy, rajčata nebo ocet. Obvykle stačí několik kapek citronové šťávy. Další možností je plody nakrájet a rozvařit.
Přínos okry
Okra je nejen chutná, ale také velmi zdravá. Téměř 50 procent plodu je tvořeno vlákninou, dále obsahuje 3 procenta bílkovin a 7 procent tuků, ale jen málo kalorií. Je bohatá na vitamíny A, C (až 30 miligramů) a K, minerální látky (vápník, železo, hořčík) a rozpustnou vlákninu. Pravidelná konzumace okry přispívá ke snižování cholesterolu, zlepšení imunity, zdraví srdce a trávicího systému. Podobně jako kiwi stabilizuje, nebo dokonce snižuje hladinu cukru v krvi, čímž napomáhá léčbě cukrovky.