vytisknout velikost písma Ochrana zeleniny proti chorobám a škůdcům musí začít včas

Pěstovanou zeleninu každoročně ohrožují různé choroby a škůdci, kteří mohou znehodnotit celou úrodu. Proto je tolik důležitá ochrana zeleniny nejen v době růstu.

Předejít jejímu poškození lze také před výsevem nebo výsadbou. Všechny druhy jsou napadány houbovými a virovými chorobami, žraví a saví škůdci se najdou jak na košťálovinách, tak i na plodových a listových zeleninách.  

V boji nejste úplně bezbranní

Předejít kalamitnímu výskytu chorob a přemnožení škůdců můžete mnoha způsoby. Velký kus práce při ochraně zeleniny můžete udělat již v období výsevu. Zdravé předpěstované sazenice jsou odolnější i později a zaručí vyšší výnosy. Stejné pravidlo pro včasnou ochranu platí i pro výsadbu cibulových zelenin.

Nejběžnější jsou čtyři způsoby ochrany zeleniny:

  • agrotechnický;
  • chemický;
  • biologický;
  • biochemický.

Nelekejte se odborných termínů, mohu vás ujistit, že je všechny znáte a mnohé z nich užíváte, aniž byste si jejich pojmenování uvědomili. Některé z těchto způsobů ochrany jsou pracnější, jiné zas trochu dražší. Nejdůležitější je uvážit, který zásah proti chorobám a škůdcům bude vyhovovat vašim podmínkám.  

Klepněte pro větší obrázek
Nezaplevelený pozemek je také předpokladem menšího výskytu chorob i škůdců. Na větších plochách bude nezbytné použít postřik herbicidy  

Agrotechnika je základ všeho

Mnohých zklamání se vyvarujete využíváním tohoto způsobu ochrany zeleniny. Jedná se vlastně o dodržování základních pravidel pěstování: kvalitní semena, vhodný termín výsevu, připravená a správná zemina. I při výsadbě předpěstovaných sazenic je zásadní vhodný termín výsadby, výživa rostlin (hnojení), pletí a zálivka.

Zkušenější pěstitelé jistě vědí, že záleží i na volbě odrůdy zeleniny. Sledují také počasí a s ním i teplotu půdy, protože uspěchané výsevy a výsadba do studené země rostliny oslabují. A takové sazenice pak mnohem hůře odolávají náporu nemocí a škůdců.

Není na škodu dodržovat osevní postupy, nepěstovat několik let na stejném místě stejnou zeleninu. Problém se střídáním plodin bývá hlavně při pěstování ve skleníku či fóliovníku – na malé ploše se vysazují stále tytéž plodiny, obvykle okurky, papriky a rajčata.

Předplodiny se také často opakují: ředkvičky, salát, rychlené kedlubny. V takovém případě pomůže celková výměna půdy ve skleníku, což je pracné, nebo její dezinfekce, která spadá už do chemické ochrany zeleniny.

V zahrádkách lze využít toho, že některé rostliny škodlivý hmyz odpuzují. Afrikány jsou nepříjemné mšicím, bylinky obsahující silice (například meduňka) drží škůdce v uctivé vzdálenosti od záhonu.  

Klepněte pro větší obrázek
Výsevy do truhlíků a misek mají nespornou výhodu v tom, že půdu v malém množství můžete dezinfikovat. Také udržení optimální teploty pro klíčení je jednodušší; foto: Profimedia  

Chemický boj s chorobami a škůdci

Ať chcete, nebo nechcete, použití chemie se úplně nevyhnete. Poslední roky se navíc objevují choroby a škůdci zavlečení sem s dovezenou zeleninou, na něž leckdy nic jiného neplatí. Všechny chemické přípravky využívané v boji se škůdci, chorobami a plevely jsou jedovaté i pro člověka a ohrožují životní prostředí.  

Důležité je proto dodržovat předepsané koncentrace přípravků (vyššími koncentracemi můžete rostliny zničit) i termíny jejich aplikace (například doba květu plodové zeleniny).

Nezapomínejte na ochrannou lhůtu po chemickém ošetření zeleniny: bývá vždy uvedena v návodu a značí dobu, po kterou není zelenina vhodná ke konzumaci. Postřiky, popraše, návnady (na mravence a slimáky), dýmovnice k vykuřování skleníků, to vše zanechává v rostlinách stopy po určitou dobu.

Klepněte pro větší obrázek
Saví škůdci jsou úporní hlavně ve skleníku. Mají krátký vývojový cyklus, proto se chemické postřiky musí opakovat v rozmezí několika dnů

Předejít mnoha nemocem lze dezinfekcí půdy: použijete-li dusíkaté vápno, zbavíte se nejen choroboplodných zárodků, ale zahubíte i přezimující škůdce. Navíc budete mít dost dlouho půdu bez plevelů; i jejich semena ničí dusíkaté vápno.

Aplikace je celkem jednoduchá: minimálně tři týdny před výsevem (výsadbou) zapravte dusíkaté vápno do vlhké půdy. Pro zvýšení účinku se doporučuje zakrytí záhonu neprodyšnou fólií (ne textilií), která se po dvou třech týdnech odstraní.

Moření osiva snižuje úhyn klíčících rostlin padáním, sazeničky jsou odolnější i proti hnilobě krčku. Vysadit nemořený česnek si troufne jen hazardér: mořidlo téměř vylučuje výskyt houbových chorob. Běžně se k máčení sadby používá přípravek Fundazol, zkusit můžete i jiné přípravky z nabídky obchodů.  

Klepněte pro větší obrázek
Zdravá a silná sadba je proti chorobám a škůdcům odolnější. Přesto mladé rostliny po výsadbě na stanoviště pravidelně prohlížejte, abyste předešli přemnožení mšic nebo molic

Biologická ochrana zeleniny

Proti škůdcům se biologická ochrana uplatní hlavně ve skleníku, vhodná je i v zimní zahradě. Princip spočívá ve využití přirozených nepřátel škůdců: dravého nebo parazitujícího hmyzu, případně choroboplodných organizmů.

Pokud se o tento způsob zajímáte, musíte v každém případě dodržet termín nasazení „predátora“. Spolehlivě likvidují savé a žravé škůdce některé druhy dravých roztočů (nasazují se proti sviluškám a třásněnkám), parazitické vosičky zlikvidují obtížné molice či mšice. Parazitická háďátka decimují larvy zobonosek, jiný druh háďátek se specializuje na slimáky.    

Co je biochemie?

Určitě znáte feromonové lapače, obvykle destičky v různých barvách napuštěné umělými feromony k lákání hmyzu, zavěšované na stromy k signalizaci výskytu škůdců. Stejně dobře lepové desky využijete ve skleníku k ochraně zeleniny. Při silnějším napadení škůdci pak uplatníte následně chemickou ochranu.

Klepněte pro větší obrázek
Feromonové lapáky najdou uplatnění jak při pěstování ovocných stromů, tak i zeleniny: rozličné druhy nachytaných škůdců signalizují svůj narůstající výskyt. Můžete tak volit optimální dobu chemické ochrany; foto: Profimedia

Pořádek a čistota jsou dalšími prvky v boji se škůdci a chorobami. Zelenina je napadena třeba virózou (deformované listy a květy, zakrslé sazenice) přenášenou hmyzem. Nákazu můžete šířit vy sami znečištěným nářadím (nože, nůžky).

Pokud si nejste zcela jisti druhem choroby či škůdce, nebo nezabírá-li chemický postřik, je lepší napadené rostliny zlikvidovat i s kořenem. Nedávejte je do kompostu, vždy je lepší nemocné jedince spálit.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |