vytisknout velikost písma Oblečte svůj dům do zeleného kabátu

Dům oděný do zelených listů vypadá lákavě. Existují dva tábory – odpůrců a nadšenců popínání fasády dřevinami. Ke které se přikloníme?

Kabátek z listí přímo na omítce představuje dokonalé propojení architektonických dovedností člověka a přírody. Rostliny jsou přímo součástí konstrukce domu. Listoví na zdech vypadá efektně a má své nesporné výhody. Přesto existují také odpůrci tohoto trendu. Je třeba se obávat?

Klepněte pro větší obrázek

Nevýhody popínavých rostlin na fasádě

Neexistuje žádný pádný argument, který by činil z rostlin narušitele pohody a klidu, či dokonce celistvosti omítky. Odborníci vědí, že popínavá rostlina skutečně nijak neublíží fasádě a nezatíží vnitřní dům nadměrným množstvím hmyzu. To je pověra. Naopak, hmyz se drží v listoví a okny do domu nemá zájem pronikat, rozhodně ne více, než tomu činí u nepokrytých staveb.

V čem je tedy jediná nevýhoda? Ve fatálnosti našeho rozhodnutí. Jakmile popínavku začneme vést přímo po zdech (vyjma druhů vedených po konstrukci), konečné rozhodnutí těžko změníme. Zvláště druhy jako břečťan (Hedera) a přísavník trojlaločný – loubinec (Parthenocissus tricuspidata) totiž tvoří přísavky a přísavné kořeny, které těžce nebo vůbec nelze odstranit s povrchu omítky. Ovšem pozor! Nepronikají do struktury a pod povrch. Oškrabáním tedy odstraníme i tyto rostlinné zbytky.

Klepněte pro větší obrázek

Výhody popínavých rostlin na fasádě

Ochrana omítky je první nespornou výhodou. Ačkoli to trochu protiřečí výše napsanému, je tomu skutečně tak. Sice přísavky na povrchu zůstávají i po odumření a odstranění rostlin, v době jejich růstu omítku chrání. Pod svými listy vytvářejí vzduchovou izolační vrstvu.

Protekci tak nabízejí nejen samotné omítce, ale výborně regulují teplotní výkyvy v celém domě. Zvláště povětrnostní vlivy díky listům a stonkům na omítku „nedosáhnou“. Stále nevěříte? Důkaz mohou podat domy a zámky, jejichž zdivo je stovky let v perfektním stavu právě díky pokryvu popínavými rostlinami.

Na co dbát?

Pokud je dobře vyřešena izolace zdiva a celého domu, nemusíme se bát omítku nechat porůst. Rostlinám připravíme půdu, obohatíme ji humusem, během pěstování přihnojujeme průmyslovými hnojivy.

Přísavníkem poroste dům zhruba za sedm let. Během růstu kontrolujeme stav rostliny. Odstraňujeme odpadávající a převislé výhony, ostříháváme je kolem oken a dveří. Jakmile výhony dosáhnou střechy, občas čistíme také okapy od listí a výhonů.

Klepněte pro větší obrázek
Břečťan obecný (Hedera helix) tvoří hustý porost

Pokrytá severní stěna? Proč ne

Ani stinná a studená severní stěna (vyjma horských poloh) nemusí zůstat bez zeleně. Výborně se k tomu hodí břečťan, nejlépe náš domácí druh Hedera helix. V teplých oblastech lze využít také břečťan kavkazský (Hedera colchica).

Břečťan roste pomaleji, ale jeho listí je celoročně zelené. Existují také velmi efektní kultivary s dvoubarevnými, světle panašovanými listy. Břečťan se spolehlivě pne po severních stěnách, kde tvoří závoj z hustě rostoucích, sytě zelených a kožovitých listů.

Klepněte pro větší obrázek
Přísavníky (Parthenocissus) se zbarvují na podzim temně šarlatově

Kabát na jižní a západní straně

Tam, kde je dostatek světla, tedy na jižní a západní straně, můžeme využít k popínání budov především přísavník trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata). Je to nenáročná rostlina příbuzná s révou. Roste sice i ve vyšších polohách, modré bobule tvoří ale jen v teplejších oblastech. Na živiny a vláhu není nijak zvlášť náročný.

Výhodou této rostliny je poměrně rychlý růst. Běžný rodinný dům poroste již do sedmi let. Navíc se podobně jako břečťan pne sama po fasádě a nevyžaduje žádnou oporu. Má velmi pevné a odolné terčíky. Na podzim se zbarví do šarlatově rudé barvy, a přestože na zimu opadá, propletené výhony přísavnému zdobí fasádu nadále. Navíc pořizovací cena bývá nízká, a lze si ho namnožit vlastními silami. Výhony lze řízkovat a výborně kořenují.

Klepněte pro větší obrázek
V příznivých podmínkách tvoří přísavník (Parthenocissus) bobule

Rostliny vyžadující oporu

Pokud nechceme přilepit na fasádu břečťan či přísavník, využijeme rostliny pnoucí po konstrukcích. Musíme jim však u zdi vytvořit pevnou a povětrnostním vlivům léta odolávající konstrukci.

Využít lze pak plamének, zimolez, rdesno, vistárii, přísavník pětičetný anebo třeba trubač.

Klepněte pro větší obrázek
Oporu vyžaduje také krásně kvetoucí plamének – klematis (Clematis)

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Samosběr jahod: Kde si nasbírat jahody a ušetřit? Přehled míst v celé ČR

Samosběr jahod: Kde si nasbírat jahody a ušet…

Milujete čerstvé jahody? Pokud člověk nemá zahradu a nechce jahody kupovat v obchodě, nabízí se samosběr jahod. Přinášíme vám přehled míst v jednotlivých krajích České republiky, kde si můžete nasbírat jahody.

17.  6.  2017 |
Jak připravit vynikající med z květů černého bezu

Jak připravit vynikající med z květů černého …

Na nachlazení, kašel, horečku i bolest v krku. Med z květů černého bezu je nejen chutný a voňavý, ale i zdravý. A jeho výroba nevyjde vůbec draze.

16.  6.  2017 |
Co dokáže na zahradě flox alias plamenka?

Co dokáže na zahradě flox alias plamenka?

Plamenka patří právem k nejoblíbenějším trvalkám, protože vytvoří květinovou bariéru přesně tam, kde ji potřebujete – u cesty, na záhoně či v nádobě. Květy hýří barvami, nádherně voní a lákají motýly. Co chtít víc?

20.  6.  2017 |
Jak pěstovat jahody? Podle desatera

Jak pěstovat jahody? Podle desatera

Péče o jahody nespočívá jen ve výsadbě a sklizni. Je toho mnohem víc, aby jahody dávaly bohatou úrodu. Nabízíme vám přehled toho nejdůležitějšího, co jahodám vyhovuje a co potřebují.

30.  5.  2017 |
Dvouletky jsou nenáročné rostliny, které ozdobí zahradu dva roky po sobě

Dvouletky jsou nenáročné rostliny, které ozdo…

Zaseté letničky nevzešly a „straší“ vám na zahradě prázdné místo? Snadná pomoc – vysejte některou z dvouletek a máte po starosti. Právě teď je pro jejich výsev ten správný čas.

13.  6.  2017 |