vytisknout velikost písma Nové topení: radiátory, nebo podlahové?

Moderní topná tělesa splňují dva v jednom – jsou funkční a krásná na pohled. Podlahové topení sice v interiéru není vidět, rovněž však slibuje dostatečnou tepelnou pohodu. Vyberte si, co je vám bližší, nebo zdroje tepla kombinujte.
Nové topení: radiátory, nebo podlahové?

Můžete spojit například klasická topná tělesa s lokálním výhřevem jedné místnosti (tradiční kamna) nebo radiátory zkombinovat s konvektory, podlahové topení doplnit radiátory, třeba takzvaným žebříkem na kombinovaný či elektrický ohřev do koupelny a podobně. My se nyní zaměříme na radiátory a na teplo „od podlahy“.

Než začnete řešit samotné topení

Každá topná soustava má dva úkoly – minimalizovat tepelnou ztrátu stavby a vytvořit příjemné teplo. To vyrábí například kotel na paliva nebo tepelné čerpadlo, následně teplo předávají teplonosné látce prostřednictvím rozvodů do topných těles anebo přímo do prostoru.

Pokud teplovodní soustavu z gruntu rekonstruujete nebo řešíte u novostavby, vybíráte si – kromě jiného – i kotel nebo tepelné čerpadlo (u nízkoenergetických staveb jsou i jiné možnosti). Každá varianta nabízí své výhody i nevýhody, například plynový či elektrokotel je velmi komfortní, zato energie něco stojí, naopak kotel na dřevo či pelety vyžaduje obsluhu, ovšem samotné náklady na otop se snižují. Prvotní investice u tepelných čerpadel je nejvyšší, ale teplo pak máte zadarmo.

Potrubní rozvody zpravidla vedou podlahami, lze je instalovat i do podhledů. Rozvod se volí tak, aby byl co nejkratší (omezení tepelných ztrát) a co nejméně zasahoval do interiéru (estetické hledisko). Mnohdy pomůže i „zasekání“ trubek do zdi, což zase ocení hospodyňky: při úklidu snadno vysajete i pod radiátorem, aniž byste narazila na přívod z podlahy.
Nechte tedy posoudit odborníka, zda ve vašem konkrétním případě lze jen nahradit staré radiátory novými, nebo je třeba řešit připojení a vůbec instalaci nových rozvodů, případně i výměnu kotle či pořízení čerpadla.

Voda, elektřina i kombinace

Radiátory v nejširším slova smyslu (ať už klasické, moderní trubkové nebo designové kousky) dělíme podle typu ohřevu do tří skupin. Ty, které využívají teplovodní systém, vyžadují předpřipravené rozvody vytápění v domě. Používají se zejména v celoročně obývaných objektech a jsou naplněné vodou, například u rekreačních stavení nebo tam, kde nepobýváte stále, se voda nahrazuje nemrznoucí kapalinou.

Další možnost nabízejí topná tělesa elektrická, naplněná speciální tekutinou (antikorozní protizámrazová kapalina, do –5 °C) – zapojíte je do zásuvky a nic jiného ohledně instalace netřeba řešit. Nezřídka se jimi doplňuje podlahové topení, případně se používají v místech, která chcete přitápět mimo sezonu. A kombinované radiátory využívají výhody obou zmíněných systémů, pracují nezávisle na sobě. Hodí se například do koupelny, dětského pokoje nebo vůbec do míst, která občas potřebujete přitopit i mimo hlavní topnou sezonu.

Z čeho bude radiátor

Dneska se používá zejména ocel včetně nerezu, hliník, litina, méně pak jiné materiály, jež jsou mnohdy k vidění jako doplněk u designových topných těles. Například hliníkové radiátory slibují velice rychlý nástup tepla, ale také brzy vychladnou. Litinový radiátor se zase dlouho nahřívá, následně hřeje a po skončení topení ještě řadu hodin vydává teplo, které naakumuloval. Materiál však neexistuje sám o sobě, důležitá je i jeho povrchová úprava. Obecně platí, že radiátor pochromovaný bude mít o 20 až 30 procent menší výkon než stejně velký radiátor opatřený lakováním. Ostatně firmy vám dnes dokážou vyrobit radiátor na míru, nejen co do rozměrů, ale i samotného vzhledu.

K čemu je dobrý teplotní spád

Abyste zjistili, jaký výkon radiátoru či radiátorů pro danou místnost potřebujete, musíte znát teplotní spád. Ten se uvádí třemi hodnotami, třeba takto: 70/60/20 °C, což je typický příklad pro teplovodní systém využívající kotel. První hodnota udává teplotu vody, na kterou hřeje kotel, druhá vypovídá o teplotě vody, která opouští radiátor, a poslední parametr značí teplotu v místnosti.

Ohřátá voda se samotížně (pomocí kotle – svou vlastní vahou a fyzikální vlastností: teplá voda stoupá a studená padá) nebo nuceně (díky tepelnému čerpadlu) distribuuje pomocí rozvodů do topných těles a následně předává teplo do místnosti. Pokud ale máte tepelné čerpadlo nebo o něm uvažujete, jeho hodnoty teplotního spádu budou nižší, například 50/40/20 °C. Je zřejmé, že jeden stejně velký radiátor bude topit jinak při různém teplotním spádu.

Na čem závisí výkon

I když nejste znalci, můžete si orientačně spočítat, jak velký výkon by měly mít vaše radiátory. Obecně platí, že je třeba místnost v metrech krychlových vynásobit číslem 75, tedy hodnotou 75 wattů, a dostanete výkon při určitém teplotním spádu. Zde se však názor odborníků různí, někteří násobí hodnotou 50 W, jiní dokonce krát 100 W. Vyšší číslice představuje pojistku – ti, kteří ji preferují, tvrdí, že lépe je topení naddimenzovat a pak si teplotu snížit než zjistit, že váš radiátor nezvládne vytápět daný prostor.

Avšak nejde jen o tento výpočet. Stanovení správného výkonu topného tělesa závisí na mnoha dalších faktorech, včetně použitých stavebních materiálů, zateplení příbytku, zvolených oknech a dalších skleněných výplní, na velikosti a umístění místností, teplotě topné vody, jejím objemu a podobně. Zde je zapotřebí konzultovat svoje představy s odborníkem, který na základě všech potřebných parametrů dokáže navrhnout optimální řešení.

Příslušenství k radiátoru

Běžně se prodává jen samotné těleso s uchycením na zeď, vše ostatní si dokupujete. S ohledem na typ rozvodů a připojení si pořizujete potřebné termostatické hlavice (nastavují se ručně či automaticky) nebo ventily (topení s nimi jen zapnete či vypnete, nemůžete ho regulovat) a šroubení. Dále pak můžete mít i doplňky v podobě háčků, madel či polic.

Podlahové topení se představuje

Přestože neexistují přesné statistiky, dnes se vytápění podlahou používá asi u poloviny novostaveb jako hlavní zdroj, protože zde se už automaticky myslí na důkladné zateplení budov. Jinak obecně platí – než se rozhodnete pro podlahové vytápění, nechte si odborníkem spočítat tepelné ztráty stavby a z toho pak vyplyne odpověď na otázku, zda může být hlavním, nebo doplňkovým zdrojem tepla.

Základní nabídka

V souvislosti s podlahovým topením se nejčastěji bavíme o teplovodním nebo elektrickém. Existuje i varianta teplovzdušná, ta se však využívá méně. U teplovodní verze je nosným médiem voda nebo směs vody a nemrznoucí kapaliny, kterou rozvádějí trubky položené pod krytinou. Teplo z trubek se přes mazaninu přenáší do povrchové krytiny, ohřívají se vodorovné konstrukce a od nich vzduch v místnosti. Pokud u vás není realizace teplovodního podlahového vytápění možná, nabízí se zvolit některou z variant na elektřinu: topné kabely, topné rohože nebo topné fólie.

Každé řešení má své výhody i nevýhody. Například u teplovodního se udává delší životnost trubek, třeba i 50 let či více, ale realizace stojí více, zhruba kolem 500 Kč/m2. Elektrické odporové dráty mají kratší životnost, i ta je však někdy udávána 30 let či více.

Pozor na omezení

„Po prvotním výpočtu, zda je podlahové topení vhodné do daného objektu jako primární, či jako doplňkový zdroj tepla, se provádí výpočet výkonu – respektive zdroje. Tedy například kotle u teplovodního podlahového topení nebo příkonu u elektrického podlahového topení. Současně musí být maximální výkon takový, aby nedocházelo k překračování povolených teplot povrchu krytiny.

Maximální hodnoty jsou závislé na tloušťce mazaniny (neboli roznášecí vrstvy) a na tepelném odporu krytiny. V případě teplovodního systému může být maximální hodnota teploty vody v trubkách 45 °C, u elektrického podlahového vytápění jde obecně o 80 W/m2, což platí například pro dřevěnou podlahu tloušťky 15 mm (u laminátových krytin je maximum 60 W/m2),“ vysvětluje Milan Mrkáček ze společnosti KPP.

Nepřehlédněte: Maximální teplota krytiny na povrchu je daná technickými normami a pro byty či rodinné domy se jedná o 28 °C, dále ji určují hygienické předpisy (zde je maximum 30 °C, tato hodnota však platí jen pro koupelnu). Ovšem pokud výrobce podlahové krytiny udává jako hraniční teplotu 26 až 27 °C, měli byste se držet jeho doporučení. Přitom v místnostech se podlahy běžně zahřívají na teplotu přibližně 25 °C, jež přináší teplotu vzduchu v daném prostoru zhruba od 22 do 24 °C. Po dosažení požadované teploty vzduchu dochází k poklesu teploty podlahy, která následně jen vyrovnává teplotní ztráty objektu.

Jak se řeší teplovodní systém

Nejprve se vyrovná základ budoucí podlahy, dále se řeší izolace tepelná i kročejová a také parotěsnost. Následně se instalují systémové desky (nebo odrazová fólie), na něž se pokládají trubky. V případě „mokré cesty“ se trubky zalévají mazaninou, nejčastěji anhydritovou nebo betonovou směsí, jež musí vytvrdnout (anhydrit asi 1 týden, beton 3 až 4 týdny). Pak lze přikročit ke spuštění podlahového topení a provedení náběhového diagramu, až potom se pokládá samotná krytina. Celková výška podlahy s topením, bez krytiny, se může pohybovat kolem 15 cm.

Další řešení představuje „suchá cesta“– zde se vynechává vrstva mazaniny, případně se trubky rovnou pokládají na betonový základ; následně se na ně instalují sádrovláknité desky a pak podlahová krytina. Díky absenci mokrého procesu se dá po podlaze šlapat hned po dokončení. Tento způsob se využívá, když se nedá použít mazanina, například kvůli zatížení vodorovné konstrukce (stropy nejsou dimenzované na váhu vylité mazaniny), celková výška podlahy s topením bez krytiny může být okolo 7 cm.

Měli byste vědět: Nepřítomnost mazaniny přináší rychlejší vyhřátí místnosti, ale současně se snižují akumulační vlastnosti. Kvůli tomu má systém „suché cesty“ přibližně o 10 procent nižší účinnost.

Elektrické podlahové topení

V tomto případě se používají kabely (dráty) z nevodivých materiálů, do kterých se přivádí elektrický proud, tím dochází k jejich ohřevu a následnému přenosu tepla do místnosti. Nejen podle typu elektrického podlahového topení Topné kabely představují velmi snadný a flexibilní způsob instalace podlahového vytápění. Využijete je především pro nepravidelné a členité tvary topných ploch – snadno je položíte i do úzkého prostoru mezi WC a sprchovým koutem, nebo okopírujete půlkulatý tvar rohové vany.

Každý výrobce nabízí více typů topných kabelů a ne všechny jsou vhodné pro podlahové vytápění – používají se například i pro ochranu střešních okapů a svodů, ochranu potrubí před mrazem nebo pro vyhřívání vjezdu do garáže. Zajímejte se proto, jaké kabely jsou vám nabízené a kdo je výrobcem (ECOFLOOR PSV, cca 400 Kč/m2). (odporové dráty zalité mazaninou nebo odporové dráty integrované v podložce – topné rohoži či fólii), ale i způsobu instalace se může lišit samotná realizace.

Například topné kabely se dávají přímo na vrstvu tepelné izolace a následně se zalévají mazaninou nebo se ukládají rovnou do mazaniny. Další možnost nabízí kabely zalít tenkou vrstvou samonivelační stěrky nebo je umístit do lepidlového lůžka.

Montáž odporových drátů je náročnější než instalace topných rohoží či fólií, které mají kabel pevně fixovaný na podkladové síťovině. To má ale také svou nevýhodu – u rohoží a fólií nelze měnit rozteč kabelů ani jejich výkon, navíc se instalují bez mazaniny. Přitom mnohé podlahové krytiny potřebují, kromě výše popsaných maximálních teplot, také postupný náběh teplot, který zpomaluje právě roznášecí vrstva. Když chybí, teplotní náběh je rychlejší. Jenže rohože můžou mít tloušťku 3 až 6 mm, fólie třeba i 0,4 mm. Pak se uplatní tam, kde hraje zásadní roli otázka konstrukční výšky podlahy. Jak vidíte, všechno má svá pro a proti.

Podlahové topení a typ krytiny

Jsou to spojené nádoby – nelze si plánovat podlahové topení, pokud jste si nevybrali krytinu. „Jde o poměrně častou chybu, z níž vyplývá předimenzování nebo naopak poddimenzování výkonu podlahového topení. Důležité je vědět, že například v obýváku plánujete dvouvrstvou dřevěnou podlahu o tloušťce 10 mm, v chodbě dlažbu tloušťky 10 mm a podobně. Projektant podle tepelného odporu krytiny spočítá optimální výkon a při realizaci se mazanina může vylít v takové vrstvě, aby po pokládce krytin nevznikaly mezi jednotlivými místnostmi výškové rozdíly. Pokud byste krytinu přetápěli, můžete ji poškodit,“ uvádí Milan Mrkáček.

Pozor: Jen minimální množství krytin nelze položit na podlahové topení vůbec a u některých existují určitá omezení. Například bez problémů lze vsadit na keramickou nebo kamennou, betonovou či cihlovou dlažbu, dále na PVC, přírodní linoleum, případně i korek nebo laminát a v určitých případech také na dřevěné krytiny (nejvhodnější jsou dvouvrstvé, nejproblematičtější masivy).

Ani málo, ani hodně

Podlahové topení opatřené termostatem můžete do určité míry regulovat. Termostat pak hlídá teplotu v místnosti a podlahová čidla zase teplotu podlahy, aby nedošlo k překročení maximální povolené teploty. Teplotu si lze nastavit individuálně v každé místnosti (a pokud budete mít v jednom pokoji více teplotních okruhů, pak i pro každý okruh zvlášť), případně ji regulovat z jednoho místa pro všechny vytápěné prostory, ale třeba ovládat i dálkově, přes internet nebo mobil, což ostatně platí i pro topení radiátory. A vlastně nejen pro topení, protože inteligentní řízení domácnosti zjednodušuje náš život i v jiných ohledech.

Kus za kus. Jde to?

Odpovíme šalamounsky – někdy ano, někdy ne. Některá topná tělesa nabízejí více variant připojení (tradiční dolní, takzvaně středové či boční), přesto se samotná výměna mnohdy neobejde bez úpravy připojovacího potrubí. Ostatně ne všechny nové radiátory lze připevnit na starou rozteč. Další problém vzniká u takzvaného samotížného vytápění, kdy součástí topné sestavy není čerpadlo, ale kotel, a voda cirkuluje jen díky své váze. Nahrazovat v tomto systému radiátor je velice náročné, mnohdy nemožné.

Proč kombinovat zdroje

Odborníci doporučují, abychom se nespoléhali jen na jeden zdroj, ale kombinovali je. Jedním z důvodů je nezávislost (když se porouchá jeden, funguje alespoň druhý) a tím dalším zase fakt, že každé teplo se chová trochu jinak. Například radiátory produkují teplo, jež „obíhá“ po místnosti a ohřívá vzduch i stěny či nábytek, podlahové topení vyhřívá nejprve podlahu, následně stoupá vzhůru. Termostatické ventily ve srovnání s obyčejnými můžou uspořit až 15 procent energie potřebné na vytápění.

Konvenční a sálavé teplo

Předávání tepelné energie do místností se může dít dvěma způsoby: u konvenčního tepla se nejprve ohřívá vzduch a následně od něj stěny, nábytek, lidé… Kdežto sálavé teplo prvotně neohřívá vzduch, ale povrch předmětů, o které se zastaví. Každé teplo má svá pro i proti, například konvenční vytápění slibuje rychlý náběh, sálavé pomalejší, ovšem zde zase nedochází k víření prachu a podobně.

Proč je třeba odvzdušňovat topení

Pokud by v teplovodních topných tělesech zůstaly vzduchové bublinky, radiátory by špatně hřály. Proto se topení musí odvzdušnit. Začněte v nejvyšším bodě topné soustavy (například u dvoupodlažního domu v horním patře) a postupně odvzdušněte jednotlivá topení, skončete opět u nejvyššího bodu soustavy. Ideální je odvzdušňovat na začátku topné sezony a dále pak preventivně jednou za měsíc.

Odvzdušňovat je třeba i tehdy, když se lidově řečeno vyvře kotel, přetopí se. A to po jeho vychladnutí a napuštění topné soustavy kapalinou – vodou. Dále v situacích, kdy unikne voda z kotle nebo se objeví jiná porucha. Odvzdušnění je důležité rovněž kvůli potenciální vnitřní korozi, kterou by jinak způsobil vzduch v radiátoru, a tím negativně ovlivnil životnost topidla. Podlahové topení se obecně považuje za nízkoteplotní, protože se zde, na rozdíl od radiátorů, počítá s velkou plochou.

Kotlíková dotace

Vlastníte kotel na tuhá paliva třídy 1 či 2 a chcete si pořídit úspornější kotel třídy 3, 4 nebo 5? Pak si můžete požádat o takzvanou kotlíkovou dotaci, která je aktuálně vyhlášena v krajích Středočeském, Ústeckém a Severomoravském.

„Například u kotle na tuhá paliva emisní třídy 4 nebo 5 s automatickým dávkováním paliva lze získat dotaci ve výši 60 000 Kč, u kotle na tuhá paliva třídy 4 a 5 s akumulační nádrží o minimálním objemu 55 l/kW a ručním přikládáním jde o částku 55 000 Kč,“ vysvětluje Pavel Kačírek ze společnosti Kačírek – topení. Prakticky tak ušetříte zhruba polovinu nákladů na pořízení nového kotle. Cementové mazaniny mají stejný součinitel tepelné vodivosti jako anhydrity, ale kvůli své poréznosti vedou teplo trochu hůře než anhydrity.

Tepelný odpor krytiny

Označuje se písmenem R a vyjadřuje odpor materiálu proti prostupu tepla. Čím nižší je tento parametr, tím rychleji přechází teplo z topného systému do místnosti, od čehož se odvíjí také nižší náklady na vytápění. Jeho hodnota má zásadní vliv na teplotu topné vody a rozteč potrubí topného systému. Obecně se u nás považuje jako maximální tato hranice tepelného odporu: R = 0,16 m2*K/W, jako dobrý průměr se vnímá R = 0,10 m2*K/W. Z pohledu propustnosti tepla je na podlahové topení vhodnější položit krytinu celoplošným lepením.

Víte, že…

…maximální teplotu vody v teplovodním podlahovém vytápění ovlivňuje tloušťka mazaniny a zvolená krytina? Například teplovodní podlahové topení s anhydritovým potěrem o tloušťce 5,5 cm a vrchní krytina dřevěná dýhovaná o tloušťce 7 mm umožňují maximální teplotu vody v systému 40 °C.

…elektrické podlahové topení lze instalovat prakticky kdekoli, umožňuje vyhřívat jen některá místa či místnosti a přesněji ho lze regulovat? Na druhé straně má zase dražší provoz.

…teplovodní podlahové topení může v horkých dnech fungovat jako klimatizace, když se teplota vody v trubkách bude pohybovat kolem 15 °C?


Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak ostříhat levanduli, aby byla příští rok obsypaná květy

Jak ostříhat levanduli, aby byla příští rok o…

Právě teď je ten pravý čas. Levandule odkvétá a správný řez ovlivní nejen její tvar a vzhled, ale i to, kolik květů a v jaké kvalitě bude napřesrok mít.

30.  7.  2017 |
Jak zpracovat a uchovat cukety na zimu

Jak zpracovat a uchovat cukety na zimu

Také máte cuket, že nevíte, co s nimi? Vyzkoušeli jste snad už všechny způsoby úpravy a oblíbená zelenina vám už, jak se lidově říká, leze krkem? Uchovejte si je na zimu, kdy se vám po jejich chuti bude stýskat. Způsobů je hned několik.

28.  7.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Netradiční dekorace dodají zahradě styl

Netradiční dekorace dodají zahradě styl

Malé i větší drobnosti jsou třešničkou na dortu, která možná chybí vaší zahradě. Něco, co jí dodá styl, šmrnc a díky čemu se v ní můžete cítit velmi příjemně.

10.  8.  2017 |