Zimní období je pro zahrádkáře spíše oddechovým časem. Jste-li ale majiteli studeného skleníku, máte možnost pustit se do jeho přípravy pro nadcházející období.
Pokud se vám loni na podzim po sklizni už nechtělo pouštět do oprav a generálního úklidu skleníku, využijte nyní k této činnosti bezmrazé a slunečné dny. Protože studený skleník bývá většinou přes zimu prázdný, nic vám nebrání, abyste se pustili do díla.
Při čekání na jaro si můžete vychutnat půvaby zimy
Začněte od podlahy
Po sklizni posledních zelenin je zapotřebí odstranit všechny zelené zbytky, na kterých by mohli přezimovat škůdci a choroby. Jestli jste ve skleníku žádné neměli, můžete zbytky zkompostovat, pokud rostliny byly napadeny, raději je spalte.
Rytí záhonů neodkládejte na pozdější dobu, plevele by vás mohly později nepěkně překvapit. Někdy stačí teplota málo nad nulou a ve skleníku máte zeleno od ptačince – kvete i v zimě, mráz mu příliš nevadí a zjara se ho budete těžko zbavovat.
Záhony neuhrabávejte, nechte je nahrubo, aby zemina promrzla a mráz ji rozdrolil do jemnějších hrudek. Zlepší se tím její struktura. Vymrznou i jednoleté plevele; pokud narazíte na trvalý plevel, pečlivě vyberte jeho kořeny a oddenky.
Mráz se postará o hrubé hroudy i semena jednoletých plevelů na záhonech
Potřebná, nebo zbytečná práce s výměnou zeminy?
Dodržujete-li střídání plodin, únava půdy se nemusí projevit ani po mnoha letech. Vyměnit půdu i v malém skleníku je práce opravdu fyzicky náročná, problémem bývá i množství nové zeminy, kterou je potřeba navozit.
Jednodušší je předejít výměně zeminy rozumným používáním strojených hnojiv (přílišné přihnojování vede k zasolení půdy hlavně ve sklenících se záhony v betonové vaně), chlévské mrvy nebo jiného hnoje domácích zvířat i zarýváním zeleného hnojení.
Hnůj můžete zarýt právě teď, máte-li možnost zapravit do země koňský hnůj, neváhejte – vyhřeje půdu o několik stupňů. Ani prasečí hnůj není jako hnojivo špatný, jen bývá příliš „studený“, proto se spíš zhodnotí v kompostu.
V každém případě budete muset vyměnit zeminu, jestliže se objeví boulovitost kořenů brukvovitých (kedlubny, brokolice) – choroba je vysoce nakažlivá. Nepočítáte-li v několika následných letech s pěstováním brukvovitých zelenin, aplikujte práškové dusíkaté vápno jako dezifenkci půdy.
Zarytý hnůj se do jara stačí rozložit, ale vyhnojené záhony se hodí pouze pro rostliny první trati
Nepřítel nespí!
Škůdci a choroby dokáží úrodu zcela zničit, v nejlepším případě potrápí pěstitele a nutí ho sáhnout po zatracovaných chemických prostředcích. Že jsou škůdci odolní a vytrvalí, je známo, a připravíte-li jim podmínky pro příjemné přezimování, riziko napadení se mnohonásobně zvýší.
Na zelených plevelech přezimují mnohé druhy mšic, sviluškám se bude také dařit a molice nebudou chybět. Proto je důležité nedat jim žádnou šanci – i v silných mrazech hodně jedinců přežije při zemi na spodní straně listů.
Ačkoli je mráz, neznamená to nutně, že škůdci ukrytí ve skleníku nepřežijí zimu
Pěkně otrávit mohou i půdní škůdci (drátovci, půdní háďátka, ponravy chrousta), ale ani proti nim nejste bezbranní. Zaryjte do půdy práškové dusíkaté vápno; seženete i granulované, ale podle výzkumů je práškové dusíkaté vápno proti škůdcům i chorobám účinnější.
Šetřte teplem
Možná patříte k jarním nedočkavcům, a jen co zem trochu ve skleníku rozmrzne, vyséváte ředkvičky a salát k rychlení. Studená zem ale klíčení zpomalí, proto zryté záhony ve skleníku v silných mrazech zakryjte na přechodné období tmavou fólií nebo silnější netkanou textilií.
Podobně můžete zakrýt netkanou textilií i vnitřní boky skleníku, výborná je také bublinková fólie pro své izolační schopnosti. Pokud máte ve skleníku nějaké přezimující rostliny, nenechávejte zakrytí příliš dlouho, trpěly by nedostatkem světla, jehož je i tak málo.
Silnější netkanou textílii využijete nejen ve skleníku; ta se na zahrádce nikdy neztratí
Čas na drobné opravy
Do jara stihnete vyměnit popraskaná skla, opravit hydraulické otvírače oken, dotáhnout spoje šroubovaných skleníků – je toho hodně, co je nutné dát do pořádku. Nezapomeňte ani na umytí skleníkových oken z obou stran, značně zvýšíte přístup světla k rostlinám.
Opravu podezdívky nechte na později, i když existují nemrznoucí zdící směsi, tahle oprava do jara počká. Právě tak i nátěry je třeba dělat až při teplotách, které jsou pro nátěrové hmoty doporučené výrobcem.
Mechu na podezdívce se zbavíte při vyšších jarních teplotách použitím nátěru modré skalice, musíte jej ale po čase opakovat. Mně se osvědčil koncentrovanější roztok herbicidu, a to jak na podezdívky, tak i na dřevěné konstrukce (podezdívku tak musíte ošetřit každý druhý rok).
Zelené řasy nebo cestičky od slimáků na sklech odeberou rostlinám spoustu potřebného světla
Sněhová nadílka je krásná, ale…
Nejen krásná, ale i potřebná je sněhová peřina pro přezimující přírodu. Jen skleníku nebude půlmetrová vrstva mokrého sněhu příliš prospívat, také může poškodit jeho konstrukci. Přes den proto sníh průběžně odmetejte, a když tuto možnost nemáte, podepřete „krov“.
Stačí sníh odmetat nebo stahovat dřevěným hrablem, o zbytek se obvykle postará slunko
Sami nejlépe znáte sněhové poměry tam, kde stojí váš skleník, podle toho (a délky skleníku) volte hustotu podpěr. Dobré je podepřít hřeben po celé délce v odstupech ne větších než metr, u širších skleníků s menším sklonem střechy je třeba podepřít i příčnou část střechy.
Do záhonu ve skleníku stačí položit silnější kus prkna, dát vzpěru a opět prkno na meziokenní část. Konstrukce se tak nebude prohýbat a skla neprasknou. Rampouchy jsou krásné, proto je nechte na střeše – mohlo by se se stát, že se silným rampouchem odlomíte i kus okenního skla.
Střechy skleníků s mírným sklonem jsou méně odolné proti přívalům sněhu
Možná se vám také zdá, že zima pokaždé trvá příliš dlouho. Nebojte se, jaro se dostaví v plné kráse a dobře připravený skleník se bude těšit na vaše pěstitelské úspěchy.