Na univerzitě v Mnichově bylo zkoumáno působení dusíku, fosforu a síry z organických hnojiv a porovnáváno s účinky těchto živin obsažených v minerálních hnojivech.
Působení živin z organických hnojiv v půdě lze předvídat obtížněji než u minerálních hnojiv. Na uvolňování živin má podstatný vliv půdní druh, původ a složení hnojiva apod. Výzkumy univerzity v Mnichově, zaměřené na působení dusíku, fosforu a síry z organických hnojiv, přinesly následující výsledky:
Hnojiva s menším množstvím minerálního dusíku a vyšším poměrem C/N (hnůj, biokompost) působí v roce aplikace pomalu, značnou měrou se však podílejí na tvorbě humusu v půdě. Po delší aplikaci se dusík v půdě akumuluje a účinek se zlepšuje.
Bioplynová kejda, dehydrovaný drůbeží trus nebo masokostní moučka jsou krátkodobě dostupná dusíkatá hnojiva. Při bezztrátové aplikaci dosahují 60 až 80% účinnosti čistě minerálních hnojiv.
Fosfor z hospodářských hnojiv je rostlinám dobře dostupný. Drůbeží trus vykazuje pomalejší působení fosforu.
Půdu lze obohatit sírou nejlépe dodáním organických hnojiv. Močůvka skotu a čistírenské kaly vykazovaly v pokusech nejlepší krátkodobý účinek síry, který se ve srovnání s minerálními hnojivy pohyboval okolo 70 %.
Zdroj: ÚZPI, Dana Koubová