Nejvyšší čas vytáhnout trpaslíky na zahradu! Jak vlastně vznikl tento fenomén?

Nejvyšší čas vytáhnout trpaslíky na zahradu! Jak vlastně vznikl tento fenomén?

Děti při setkání s nimi radostně jásají, dospělí je z velké části považují za kýč. V zahrádkářských koloniích na ně narazíte na každém druhém pozemku, stejně tak se často vyskytují na vesnických pozemcích. A to ještě zdaleka není nic proti zahrádkám v Německu! Tam se barevným zahradním trpaslíkům daří nejvíc. Kde se vlastně vzali?

Zahradní trpaslíci jsou i přesto výrazně spjati s Českou republikou, vlastně skoro stejně jako bílé ponožky v sandálech, agrometal nebo třeba vepřo knedlo zelo, a to i přesto, že se v Čechách nenarodili. Jejich existenci řeší především zahrádkáři, kteří se ohledně trpaslíků názorově dělí. Někteří je nesnášejí a považují je za naprostý kýč, který nemá na zahradě co dělat, druzí jsou jejich vášnivými sběrateli a figurky na svých skalkách a záhoncích hrdě vystavují. Kde se tedy trpaslíci vzali?

Jak se na jaře postarat o zahradu? Podívejte se na video:

Řada lidí si při pomyšlení na zahradní trpaslíky vybaví 90. léta a pohraničí lemované barevnými postavičkami, historie trpaslíků se ale táhne přes staletí. Jejich počátky jsou pravděpodobně skryté v nejrůznějších bájích a pověstech, skřítek na zahradě měl navíc kromě dekorativní funkce držet stráž nad obydlím. Pro mnohé byla veselá postavička na vlastním pozemku také symbolem majetku.

Německý původ

První trpaslíci, tak jak je známe v dnešní době, se podle dostupných informací zrodili v 19. století v Německu. V Durynsku se odlévali z keramické hlíny a jejich výroba byla poměrně náročná, tudíž byli považováni za umělecké dílo.

Dnes v těchto místech stojí Trpaslíkový park, kde jsou skřítci nainstalováni do různých výjevů a areálem projíždí malý vláček. Historie trpaslíků ale sahá až do České republiky, protože mnozí milovníci těchto figurek považují za jejich pramatku sošku Věstonické venuše.

Dokonalý vzhled

Správný vzhled trpaslíka není jen tak. Když zabrousíte do nějaké zahrádky milovníka trpaslíků, zjistíte, že tyto postavičky mají mnoho podob. Mohou vypadat jako skřítci ze Sněhurky, mohou mít nejrůznější profese jako například rybář, zahradník nebo sportovec, a někdy na sebe dokonce berou podobu superhrdinů. Odborníci ale mají ohledně jejich vzhledu jasno – dokonalý zahradní trpaslík musí mít červenou čepici, bílý plnovous, nesmí měřit víc než 68 centimetrů a rozhodně se musí usmívat.

I když to na první pohled vypadá, že právě my jsme národ, kde se trpaslíky pyšní nejvíce zahrad, není to pravda. Největší sbírku sádrových figurek totiž najdete ve Velké Británii, konkrétně u sběratelky Ann Atkin ve West Putfordu, která má ve své sbírce 2032 exemplářů. Nejvíc „volně žijících“ zahradních trpaslíků pak najdete na území Německa, kde se jich údajně vyskytuje něco kolem 80 milionů, a ve stejné zemi, konkrétně ve městě Rot am See, sídlí také muzeum zahradních trpaslíků.

Svobodu trpaslíkům!

V roce 1997 dokonce vznikla Fronta za osvobození zahradních trpaslíků, nezisková organizace s cílem osvobodit zahradní trpaslíky. Aby dostála svého slova, sbírali členové trpaslíky ze zahrad a umisťovali je do volné přírody, což podle nich bylo přirozené prostředí trpaslíků. A právě Fronta za osvobození zahradních trpaslíků má na svědomí i to, že sádrové postavičky mohou mít od roku 2002 svůj svátek. Jejich mezinárodní den se slaví každý rok a připadá na 21. června.

V dobách své největší slávy kolem 90. let postávali trpaslíci spolu s dívkami lehčích mravů u silnic poblíž hranic, kam je jezdili prodávat nejen ziskuchtiví Němci, ale i Češi. I dnes na ně u hraničních přechodů narazíte, ale většinou se přesunuli do prodejních hal a jen několik jich spolu s létajícími draky a větrníky láká venku ke vstupu.

Pokud ale toužíte po svém exempláři, nemusíte kvůli němu absolvovat dlouhou cestu, barevné figurky seženete i on-line. A co víc, někteří se transformovali do decentních a minimalistických sošek, za které se na zahradě ani nebudete muset stydět!

Doporučujeme

Články odjinud