Momentálně můžete najít houby téměř všude, i tak se ale může stát, že z lesa přijdete s prázdnou, protože právě u vás nepršelo. Pak je dobré vsadit na jistotu a vyrazit tam, kde houby rostou v podstatě vždy. Znáte osvědčené a zaručené lokality, které vás nezklamou? Patří k nim Šumava, Vysočina, okolí Prahy, Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory a jižní Morava. Poradíme vám, kam přesně vyrazit!
Jaké panují mýty o sbírání hub? Podívejte se na video:
Šumava
Tady jsou tipy Libora Hejla z plzeňského spolku Mladý mykolog pro deník Blesk:
Pokud míříte do Železné Rudy, určitě se odtud vypravte do lesů v okolí Špičáku. Další oblíbenou lokalitou je lipenská přehrada, konkrétně lesy kolem Lipna nad Vltavou. V okolí Volar rostou zejména lišky obecné a podle mykologa Hejla „je to tam opravdu na kosu“. Okolo Kvildy prozkoumejte vlhké smrčiny s bohatým mechovým „kobercem“, kde se daří hřibům. „Třeba hřiby smrkové začínají po dešti růst nejdříve právě v mladých mechatých smrčinách a až později se objeví ve vysokém smrkovém lese,“ řekl mykolog Blesku.
Vysočina
Najdete tu i místa, kde houby rostou i v sušším období. Kde? To Blesku prozradil Tomáš Čihák, houbař a ředitel centrály cestovního ruchu Vysočina Tourism:
Žďárské vrchy patří k nejoblíbenějším houbařským lokalitám, protože se tam i v sušším období drží dostatek vláhy. Velmi populárním místem je Černý les v blízkosti Žďáru nad Sázavou a lesy u Křižanova.
Na Jihlavsku vyrazte do Černých lesů, které najdete na jihozápad od obce Bransouze. Další oblíbenou lokalitou jsou Aleje pod obcemi Jestřebí a Stonařov.
Pelhřimovsko je také houbařův ráj. Vydejte se do lesů v okolí Pacova.
Nově Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) začal vydávat speciální mapu možného růstu hub podle srážek.
Beskydy
Tady jsou osvědčená místa podle Terezy Šiškové, houbařky a manažerky turistického regionu severní Morava a Slezsko:
Skvělou oblastí je okolí přehrady Šance. Vypravte se po žluté turistické značce směrem na Lysou horu nebo po modré do Masarykova údolí. Další tip: Ze Starých Hamrů se po žluté vydejte směrem na Gruň.
Téměř všude se dá houbařit v Podolánkách, velké šance na plný košík máte, pokud půjdete po modré turistické trase směrem na Martiňák nebo po červené směrem na Smrk. V okolí střediska Bumbálka vyrazte na houby po červené značce směrem na Masarykovu chatu. Pokud se nebojíte chodit po neznačených stezkách, prozkoumejte přírodní park Palkovické Hůrky.
Okolí Prahy
Brdy: Vyhlášenou houbařskou lokalitou jsou Brdy, zvláště bývalý vojenský prostor. Ten byl dříve veřejnosti nepřístupný, a dnes tam můžete objevovat hluboké lesy plné hub. Prozkoumejte oblast v okolí Jinců a Holoubkova. Pod břízami a osikami rostou na podzim různé druhy kozáků a křemenáčů, ve smrkových houštinách zase můžete už s koncem léta najít hřiby smrkové.
Berounka: Zkuste teplé listnaté lesy na březích řeky Berounky. Pod duby rostou hřiby dubové, ale také spousta dobrých holubinek.
Český kras často trpí nedostatkem vláhy, ale když tam pořádně naprší, stává se opravdovým rájem všech houbařů. Ve zdejších teplých listnatých lesích mezi Berounem a Černošicemi najdete už od jara kačenky české a smrže, na podzim pak řadu hřibovitých druhů. Pozor ale, vyskytují se mezi nimi i ty chráněné (např. hřib královský nebo hřib Fechtnerův), za jejichž sběr hrozí i pokuta.
Křivoklátsko: Tato oblast také bojuje s nedostatkem srážek, ale když zaprší, stojí to tu za to. Křivoklátsko je pozoruhodné tím, že tamní lesy mají různorodou skladbu. A protože na různé stromy jsou vázány různé druhy hub, roste tam opravdu veliký počet druhů od hřibovitých k liškám, holubinkám, ryzcům nebo čirůvkám.
Kde rostou houby v Jizerských horách, na jižní Moravě a v Jeseníkách? Čtěte ZDE.