Představím vám méně obvyklou letničku, která často předroste i leckteré menší stromy. Skočec obecný (Ricinus communis) působí na zahradě zajímavě, ale je třeba vědět, že dětem i dospělým může způsobit vážné komplikace.
Dospělý skočec může v dobrých podmínkách dorůstat do více jak čtyř metrů výšky a dokáže se pěkně rozkošatit i do šířky. Kdo ho nezná, může si lámat hlavu nad tím, co vlastně vidí. Jedná se o stromek, keř, či bylinu?
Není nad opatrnost
Skočec je bohatýrsky statná rostlina z čeledi pryšcovitých, o nichž je známo, že bílé mléko vytékající z poraněných míst dokáže způsobovat vyrážky, případně je přímo jedovaté. Rostliny nejsou útočné bytosti, tímto způsobem se brání proti predátorům.

Semena skočce jsou při bližším pohledu pěkně vybarvená a kresba nemá daleko k ornamentům
Seženete-li semena, z kterých budete skočec pěstovat, dejte pozor, aby se nedostaly do rukou dětem: požití pouhých pěti až sedmi může přivodit dítěti smrt, u dospělého člověka je to kolem patnácti až dvaceti semen.
Otrava se projevuje po dvou až třech hodinách příznaky podobnými chřipce; přitom ricin, původce otravy, je bílkovina poškozující játra, slezinu i ledviny. Jeden z nejprudších rostlinných jedů způsobuje shlukování červených krvinek v těchto orgánech a jejich následné selhání.
Smrt nastává pátý až osmý den, pokud se postižené osobě nedostane lékařské pomoci. Bezprostřední pomoc po požití semen skočce je vyvolání zvracení a podávání větších dávek živočišného uhlí.

S přivoláním lékařské pomoci (nebo odvozem na pohotovost) po požití semen skočce v žádném případě neotálejte!
Chcete ho?
To nejhorší máme za sebou, teď už směle do pěstování. Zakoupená či darovaná semena si vysejete kolem poloviny dubna jednotlivě do květináčů a předpěstujete mladé rostliny. Aby se nevytáhly, budou potřebovat světlé místo (ne úpal – mladé rostliny jsou choulostivé).
Pro dobu předpěstování udržujte rostlinám teplotu kolem patnácti až osmnácti stupňů. Ven je můžete vysazovat až koncem května, kdy už nejsou ranní mrazíky a půda je vyhřátá. Během května lze také vysévat skočec přímo na záhony, ale předpěstované sazenice rostou a prospívají lépe.
Místo vyberte slunné a chráněné před větrem, který by mohl velké a objemné rostliny vyvracet. Skočec roste rychle, doslova před očima, má proto dost nároků na živiny a na vodu.
Přísušky nesnáší, ve špatné suché půdě strádá, a přestože vyroste, bude připomínat rostlinného trpaslíka s bledými listy. Pravděpodobně ani nevykvete, i když ve vyhovujících podmínkách nejen kvete, ale semena také vyzrají.

Mladý skočec má odlišné první lístky (to jsou ty třícípé). Čím starší, tím členitější je čepel listů
Kbelík nebo záhon?
Do připraveného záhonu vysazujte skočce alespoň v metrovém rozestupu. Většinou se ale rostlina pěstuje jako solitéra, vynikne tak její olistění, květenství i vzrůst.
Pokud nemáte na záhonech místo, vsaďte skočec do vyhovující nádoby: znamená to květináč kolem třiceti centimetrů v průměru s kvalitní zeminou (kompostem nešetřete).
Časté přihnojování rostlin v nádobách a závlaha dovolí skočci prospívat i v omezeném prostoru. Nevyroste sice do uváděné výše, ale košatá nižší rostlina se na terasu také hodí.
Květenství skočce je lata asi třicet centimetrů vysoká. V dolní části květenství jsou květy samčí v barvě žlutozelené, samičí červenohnědé rostou nad nimi. Pichlavý obal semen vypadá jako shluk malých kaštánků.

Vysoká lata nese spoustu atraktivních semenných obalů
Skáče skočec?
Plodem skočce je pichlavá ostnitá tobolka. V době zrání obal puká a z něj doslova vyskakují semena. Podle této vlastnosti prý rostlina dostala své jméno. Ještě než začnou semena vyskakovat, posbírejte si je do papírového sáčku a uložte na suchém a chladném místě.
Zralost odhadnete podle toho, že tobolka začíná pukat: v té době už jsou sklízená semena vyzrálá a schopná klíčit. Semena skočce obsahují téměř sedmdesát procent oleje a dvacet procent bílkovin, z nichž nejznámější a nejjedovatější je již zmiňovaný ricin.
Ještě jedna zajímavost se váže ke skočci: v některých krajích se mu říká Jonášovo stínidlo, a to prý proto, že to byla první rostlina, pod kterou se sušil a odpočíval biblický Jonáš, když byl velrybou vyvržen na břeh.

U rostlin na slunném místě se mohou listy i stvol vybarvit do tmavě červených odstínů, ve stínu mívají barvu světle zelenou
Užitek nad krásu?
Semena skočce jsou významnou surovinou pro mnohá průmyslová odvětví. Zastudena se z nich lisuje olej s obsahem ricinu – pouhým jeho povařením ve vodě se z jedovaté suroviny stává poživatelný olej pro různé použití.
Například farmaceutický průmysl vyrábí z ricinového oleje projímadlo užívané v lidské i veterinární medicíně, kosmetický průmysl přidává olej do pleťových masek proti tvorbě vrásek. Zatepla lisovaný olej slouží jako příměs do surovin k výrobě svící, dokonce byste ho objevili v motorovém oleji.
Ze skočce lze vyrábět insekticidy, jedy na krysy a přípravky proti hlodavcům, může být součástí repelentů proti lezoucímu hmyzu (tyto přípravky likvidují štěnice v hotelích už dlouhá léta).
Vy si můžete z ricinového oleje a žloutku připravit výživný balzám na vlasy (účinkuje prý spolehlivě proti lupům). Na potíže se svaly a klouby si dopřávejte zábaly z ricinového oleje – první týden postačí denně, druhý jen třikrát týdně, další týden si připravíte jen dva zábaly a čtvrtý týden vás bude čekat i poslední zábal.
Pevně doufám, že jsem vás příliš nevystrašila nabádáním k opatrnosti před semeny skočce. Rozhodně je to rostlina, která stojí za pozornost.