Předpěstované sazenice pěkně rostou, záhony na výsadbu se chystají a některé skleníky už jsou osázené. Seznamte se proto s těmi, kdo nejčastěji ohrožují úrodu: choroby a škůdci zeleniny jsou v pohotovosti od časného jara.
Třebaže je chemie pro většinu drobných pěstitelů strašákem, některé škůdce a choroby jinak než chemií nezlikvidujete. Důležité je ochranu rostlin správně načasovat a omezit počet postřiků na nezbytné minimum.
První zelenina, první škůdci i nemoci
Hlávkový salát trpívá ve vlhkém prostředí skleníků či při husté výsadbě na záhonech plísní salátovou. Tato choroba se chemicky likvidovat nedoporučuje z hygienických důvodů (konzumace listů). Důležitá je dezinfekce půdy, větrání a řidší výsadba.
Nebezpečnou houbovou chorobou je podehnívání salátu (kořenového krčku), které se vyskytuje na zamokřených půdách. Pomůže již zmíněná dezinfekce půdy a postřik salátu do čtyř dnů po výsadbě (přípravky proti houbovým chorobám). Zopakujte jej po dvou týdnech.
První ředkvičky napadají za teplého počasí hlavně dřepčíci: jejich přítomnost poznáte podle vyžraných malých otvorů v listech. Napadají i klíčící rostliny a zlikvidují je, starší rostliny výrazně oslabují.
Vzhledem ke krátké vegetační době je chemické ošetření ředkviček dost problematické. Doporučuji proto zakrýt porost netkanou textilií, a to jak ve skleníku, tak i na volných záhonech.
Dřepčíkům vyhovuje teplo a suchá půda, takže je odradíte i pravidelnou vydatnou zálivkou porostu
Brukvovitá zelenina chutná housenkám
Kdo by neznal běláska? Pěkně se třepetá nad záhony zelí, květáku či kapusty a klade vajíčka na spodní stranu listů zeleniny. Malé, zpočátku tmavě šedé housenky rychle rostou a čím jsou větší, tím rychleji se rozlézají a okusují odspodu listové čepele. Pokud škůdce nezlikvidujete co nejdříve, zůstanou zelenině z listů jen silnější žilky.
Potrápit mohou i dřepčíci, kteří zeleninu oslabují vykusováním listů. Krytonosci řepkoví se pustí s chutí do kedluben (larvy způsobují praskání bulv vyžíráním vegetačního vrcholu). Květák, kapustu nebo zelí zničí tak, že rostliny vyslepnou a nejsou schopny vytvořit hlávky.
Podobně košťálovou zeleninu poškozuje i plodomorka zelná, komáru podobný hmyz. Mívá tři generace do roka (při vhodných podmínkách i pět) a přezimuje ve stadiu larev. Chemické ošetření je nejvhodnější v době rojení, což bývá koncem května až počátkem června.
Proti živočišným škůdcům existuje dostatek přípravků: Zolone 35 EC, Karate 2,5 WG, Agrion Delta a další, se kterými vám poradí ve specializovaných prodejnách.
Nádory na kořenech
Velmi obávanou houbovou chorobou košťálovin je nádorovitost kořenů, napadající všechny druhy brukvovitých rostlin (i plevele). Na kořenech se objevují různě velké nádory, listy šednou, v teplých dnech zavadají a rostliny zakrňují. Nádory nejsou duté, na průřezu mají bílou barvu.
Choroba se šíří hlavně v kyselých a přemokřených půdách, jako prevence se doporučuje dezifenkce půdy a vyvápnění pozemku. Ničit musíte i brukvovité plevele (ohnice, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní).
Pokud se již na pozemku nádorovitost vyskytla, nejméně šest let se nedoporučuje brukvovité zeleniny pěstovat. Buďte pozorní i při výsadbě koupené sadby a pečlivě prohlédněte kořeny sazenic.
Kořenová zelenina nesmí v kuchyni chybět
Ani celeru se nevyhýbají různé neduhy. Zhnědlá vnitřní pletiva bulvy a korkovité řapíky listů svědčí o nedostatku boru v půdě. Preventivně můžete přihnojovat Cereritem nebo zapravit borax přímo do půdy.
Septorióza celeru začíná nenápadně a vypadá jako poškození od slunce. Napadené listy odstraňte a alespoň dvakrát postříkejte celý záhon celeru
Nebezpečnou houbovou chorobou je septoriová skvrnitost listů, jež snižuje výnosy celeru nejméně o polovinu. Šíří se za deště i zálivkou na zdravé listy a likviduje porost. Ochrana spočívá ve střídání plodin (celer by se neměl pěstovat na stejném místě čtyři roky), pomáhají i opakované postřiky Kuprikolem.
Mrkev napadenou mšicemi jste jistě viděli, způsobují kadeření listů a oslabují rostliny. V porovnání s pochmurnatkou mrkvovou však není jejich působení nijak tragické.
Larvy pochmurnatky vyžírají chodbičky v kořenech a při přemnožení mohou zničit úrodu ještě před sklizní. Napadená mrkev je při skladování náchylná ke hnití, kvalita kořenů je nevalná.
Mrkev dokáže pochmurnatka zničit tak, že se nehodí téměř ani jako krmivo pro králíky
A co cibulové zeleniny?
Ani zelenině tolik člověku prospěšné, jakou je cibule, se nemoci a škůdci nevyhýbají. Obávaná je plíseň cibulová, počínající žlutými skvrnami na listech a květních stvolech, později se objeví povlaky plísně.
Napadené listy se povlékají černí, stvoly i listy se lámou a rostliny odumírají. Aplikujte od měsíce dubna opakované postřiky Kuprikolem podle návodu.
Květilka cibulová napadá nejen cibuli, ale také česnek a pórek. Vylíhlé larvy vnikají do podzemních částí rostliny a navíc roznáší bakterie, vyvolávající měkkou hnilobu.
Škůdce se rychle šíří z rostliny na rostlinu, napadá více cibulovité rostliny z výsevů. Ochranou jsou postřiky pro cibulovité zeleniny (aplikované už po vzejití rostlin).
Vrtalka pórová je moucha úporná, nenápadně poškozuje vnitřní listy póru a znehodnocuje sklizeň (poškozuje i porosty cibule). Pokud se chcete vyhnout chemii, zakryjte hned po výsadbě záhony netkanou textilií.
Vrtalky se rojí až v druhé dekádě srpna, porost zakryjte nejpozději v té době; musí tak zůstat ještě alespoň sedm týdnů. Při volné výsadbě bez textilie aplikujte tři postřiky od konce srpna v rozmezí po dvou týdnech (Decis Flow 2,5 nebo Decis EW 50).
Moucha vrtalka je velikosti malé domácí mouchy, tmavá, s výraznými žlutými pruhy přes boky a břicho. Přesto je v porostu cibule či pórku při kladení vajíček nenápadná a její působení poznáte, až když rozkrojíte zeleninu plnou kukel příští generace
Na česnek si troufá houbomilka česneková, je nutné provést postřik už při prvním oteplení nad deset stupňů (například Karate 2,5 WG) a znovu po dvou týdnech. Moření sadby česneku proti háďátku zhoubnému by mělo být samozřejmostí, po tomto ošetření začněte mořit proti houbovým chorobám.
Ještě jedna připomínka: postřiky košťálovin, brukvovitých a cibulových zelenin míchejte se smáčedlem. Na voskovém povlaku listů by se samotný roztok postřiku neudržel a bez užitku by stekl na zem. Smáčedlo přilne s přípravkem na list a po zaschnutí ho nesmyje ani déšť.