Máme tu podzim. Teploty nejen v noci klesají pod 13 °C, což znamená jediné. Začátek topné sezóny. Ta sice oficiálně startuje už 1. září, další podmínkou však jsou alespoň dva po sobě jdoucí dny, kdy teplota spadne pod zmiňovanou hodnotu. Pokud se tedy podle předpovědi počasí ani v dalších dnech nemá znovu výrazně oteplit.
Radiátor nehřeje? Pravděpodobně je zavzdušněný
Problém však nastane, pokud zjistíte, že váš radiátor téměř nehřeje, a to ani přesto, že jste ho pustili na plný výkon. Nebo je teplá jen jeho polovina. V takových případech je vaše topení nejspíš zavzdušněné. Nejenže vám bude zima, ale navíc zaplatíte mnohem vyšší částku. Nezáleží přitom na tom, zda žijete v paneláku s dálkovým vytápěním, nebo v domku s vlastní kotelnou. Tento problém se týká všech.
Napoví vám i zvuky v topení
Nemusíte být odborník na to, abyste odhalili, že jsou vaše radiátory plné vzduchových bublin. Ty se tam dostávají při dopouštění vody do systému. Bohužel se tomu nedá zabránit. Zavzdušněný radiátor poznáte tak, že je celý (nebo třeba jeho část) studený, a to i v případě, že ho pustíte naplno.
Dalším příznakem zavzdušnění pak mohou být i podivné zvuky, které z topení a trubek vycházejí. Může jít o nezvyklé klepání nebo třeba „šplouchání“. Rozhodně na nic nečekejte. Do odvzdušnění byste se měli pustit právě teď, na začátku topné sezóny. A pak ho vždy po čtyřech až pěti týdnech pravidelně opakovat celou topnou sezónu.
Krok č. 1: Připravte se na odvzdušnění, v bytech se domluvte se sousedy
V bytových domech se budete muset domluvit se sousedy. Aby bylo odvzdušnění účinné, je nutná součinnost všech majitelů bytových jednotek na jedné stoupačce. Ti musí po několik nocí otevřít termoventily na všech radiátorech a nastavit je na nejvyšší možnou hodnotu. Vzduch z nejnižších pater tak postupně vystoupá až nahoru k těm, kteří by měli mít radiátory vybavené ručními výpustními ventily. Ti by měli odvzdušnit celou soustavu. Pokud to nepomůže nebo jen částečně, pusťte se následně do odvzdušnění vlastních radiátorů.
Když máte vlastní baráček, otočte hlavici na nejvyšší stupeň a vypněte oběhové čerpadlo. Počkejte asi třicet minut, aby se všechny vzduchové bubliny v radiátorech akumulovaly. A pak už se můžete pustit do samotného odvzdušňování.
Krok č. 2: Nachystejte si potřebné pomůcky
Záleží na tom, zda máte topení vybavené novými ventily, se kterými je snadnější manipulovat. U nich budete obvykle potřebovat jen nějaký kyblík nebo větší misku, do které zachytíte unikající vodu. Hodí se také nějaký dobře savý hadr. Pokud máte ještě starší ventily, budete potřebovat i šroubovák nebo kleště. A také někoho, kdo má sílu. Ventily totiž bývají často poměrně zatuhlé.
Krok č. 3: Pusťte se do samotného odvzdušnění
Připravenou nádobu na vodu postavte pod ventil. Tím pak pomalu otáčejte proti směru hodinových ručiček, dokud neuslyšíte syčení. Obvykle stačí půl otáčky, ale i méně. Dbejte na bezpečnost! Unikající vzduch může být horký, dávejte proto pozor, abyste se nepopálili. Jakmile unikající vzduch přestane syčet a začne kapat voda, ventil uzavřete. Po přibližně třiceti minutách tento postup ještě jednou zopakujte. Tentokrát nechte odtéct asi půl deci vody. Nyní už můžete ventil zase pevně uzavřít. Pokud nebudou radiátory stále topit, jak mají, budete muset odvzdušnění podle potřeby zopakovat.
V případě, že jste odstavili oběhové čerpadlo, nezapomeňte ho znovu zapnout. Pak zkontrolujte tlak v soustavě, někdy je také do soustavy zapotřebí dopustit vodu.