vytisknout velikost písma Nastal čas čekankových kořenů na rychlení

Čekankové puky patří k nejzdravějším zeleninám. Pomalu se blíží čas, kdy si budeme moci pochutnat na zapečených pucích se sýrovou omáčkou nebo na pikantním salátu.
Nastal čas čekankových kořenů na rychlení

Tato zelenina obsahuje nejméně dusičnanů a dusitanů, má výborné dietetické účinky a přímo blahodárný vliv na trávení.

Klepněte pro větší obrázek
Salát z čekanky je lahodný

Sklízíme kořeny

Kořeny čekanky vyryjeme a necháme je čtyři až pět dnů dozrát. (Zásobní látky se během této doby sestoupí z listů do kořenů). Listovou růžici opatrně odřízneme, přibližně dva centimetry nad vegetačním vrcholem. Kořeny přitom nevystavujeme slunci a nenecháváme jejich povrch přeschnout. Následkem přísušku by se zastavil vývoj vlasových kořínků. Takto očištěné kořeny skladujeme ve sklepě nebo jiném chladném, vlhčím prostředí, kde nesmí mrznout.

Pěstujeme čekanku

Vlastní rychlení provádíme buď v nádobách s vlhkým pískem, zeminou nebo naplněných vodou. Kořeny svisle narovnáme, například, do většího, dostatečně vysokého kbelíku a zalijeme je vodou, aby hladina dosahovala přibližně 5 centimetrů pod vegetační vrchol. Nádobu přikryjeme, aby na čekankové puky nešlo světlo nebo ji umístíme do tmy. Světlo způsobuje zelenání puků, které jsou pak hořké. Doba rychlení je závislá na teplotě. Při 8 až 12 °C se puky vyvinou za 45 až 60 dní, při vyšších teplotách do 20 °C sklízíme puky již za měsíc. Narostlé puky postupně ořezáváme, umyjeme a využíváme k přípravě salátů nebo k přípravě teplých jídel. Chceme-li snížit obsah hořkých látek, odstraníme vrchní obalové listy. Před přípravou salátu zmírníme hořkost puků vyluhováním nakrájených listů. Necháme je máčet alespoň dvanáct hodin a vodu během dne několikrát vyměníme.

  • Čekanku nikdy nevyséváme na vyhnojený pozemek chlévským hnojem. Na půdách dobře zásobených živinami sice čekanka tvoří bohatou listovou růžici, ale růst kořenů zaostává.
  • Z hlediska příznivého vývoje růstu kořenů jsou nejvhodnější propustné hlinitopísčité půdy.
  • Pro dobrý růst kořenů je nutné důkladné zpracování půdy do hloubky alespoň třiceti centimetrů.
Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že vzhledem k suchému létu a dlouhodobě nadprůměrným teplotám už letos houby možná vůbec neporostou? Pak asi budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké.

15.  9.  2018 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

27.  1.  2018 |
Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na balkoně?

Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu. Ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá. Co všechno potřebuje vřes na zahradě i v truhlíku a jak založit nové vřesoviště?

28.  8.  2018 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný je nejnebezpečnější houbou pro houbaře. Málokdo totiž čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce. Jak rozeznat tento jedovatý žampion, který vás může dostat do nemocnice, od žampionu jedlého?

31.  7.  2018 |
Co s muškáty přes zimu? Začněte to řešit už v polovině září

Co s muškáty přes zimu? Začněte to řešit už v…

Muškáty neboli pelargonie a jejich zazimování řeší snad každý, kdo má balkonové rostliny. Jak postupovat, na co si dát pozor a co dělat, pokud rostlinu během „zimního spánku“ napadnou škůdci? Poradí nám zkušená pěstitelka Miloslava Valinová.

12.  9.  2018 | | 2 N/A