Pěstování v nádobách využíváme především na balkonech, terasách a u exotických rostlin. Obal je přitom neméně, nebo setjně důležitý jako samotná rostlina.
Pro pěstování rostlin je nutné zvolit vhodný druh a velikost nádoby. Rostlina zasazená v příliš malé nádobě nemá možnost optimálně vyvinout podzemní i nadzemní část a je náročnější na pravidelnou zálivku a přísun živin. Objem substrátu v příliš velké nádobě není rostlina schopná včas prokořenit, substrát se snadno převlhčuje a může se znehodnotit (zkysnout). Každá nádoba určená pro pěstování rostlin musí být opatřena dostatečně velkým otvorem nebo otvory pro odtok zálivkové vody.
Nejčastěji se setkáváme s nádobami z pálené hlíny, dřeva, plastu a kovu. Jejich výběr může krásu exotické rostliny podtrhnout či doplnit, nebo naopak znehodnotit.
Pálená hlína (terakota) je porézní materiál. Celý povrch nádoby je schopný vypařovat, ale také přijímat vlhkost a vzduch. Tím je podporováno vysychání substrátu v květináči, stojí-li na volném prostranství. A naopak, je-li nádoba zapuštěna v půdě, propouští ke kořenům vlhkost z okolní půdy. Rostliny pěstované ve volně stojících hliněných nádobách je nutné častěji zalévat. Nový květináč z pálené hlíny by se měl před prvním použitím namočit na několik hodin do vody, aby jeho stěny nasály vodu a ne-odebíraly ji vysazené rostlině. Vhodnější pro volně stojící využití jsou terakotové nádoby s vnější glazurou. Ta znemožní odpar vody, ale také přístup vzduchu ke kořenům.
Dřevo je poměrně lehký a pevný přírodní materiál. Pro výsadbu rostlin se používají nejčastěji okrouhlé dřevěné kbelíky, vědra nebo čtverhranné květináče a truhlíky. Nádoby by měly být vyrobeny z kvalitního tvrdého dřeva a naimpregnovány nebo natřeny látkami, které chrání dřevo proti působení vlhkosti ale nepoškozují rostliny. Stěny nádoby umožňují částečnou výměnu plynů a vlhkosti s okolím, ale v daleko menší míře než hliněné nádoby.
Plastové nádoby jsou lehké a snadno omyvatelné. Jejich povrch je nepropustný pro vodu a vzduch, a proto v nich substrát pomaleji vysychá, ale může dojít také k jeho snadnějšímu přelití. Květináče zapuštěné do záhonu nejsou schopné přijímat vlhkost z okolní půdy a rostlina musí být pravidelně zalévána a hnojena. Plastové nádoby mají jen nízkou hmotnost a zvláště vyšší rostliny v nich mohou mít špatnou stabilitu, takže je nutné dobré ukotvení.
Plechové nádoby mají podobné vlastnosti jako nádoby plastové – jsou nepropustné, lehké a rychle se zahřívají. Přesto bývají často používány pro svůj efektní vzhled. Rostliny v plechových nádobách by se však měly umisťovat raději do polostínu nebo na severní strany budov, aby nedocházelo k jejich přehřívání, zhoršené výměně plynů a zahnívání kořenů.