Chtěli byste doma zkusit vypěstovat vlastní citróny, ale obáváte se, že by v podmínkách, které máte, nezvládly zimování? Řešením je Buddhova ruka: tento citrus s exotickým vzhledem totiž zimování nepotřebuje. Jak je pěstovat?
Buddhova ruka (Citrus medica var. Digitata) je drobnější roubovaný keřík z čeledi routovitých (Rutaceae). Největší zajímavost představují plody, avšak rostlina jako taková patří z hlediska pěstování k těm nejméně náročným.
Plody netradičního tvaru se využívají ke kandování nebo v usušeném stavu vkládají jako aromatická složka mezi prádlo; foto: Pavel Beran – Subtropické zahradnictví Kruh
Původní druh Citrus medica, u nás známý také jako cedrát, pochází ze severovýchodní Indie. Buddhova ruka vznikla křížením s klasickým pomerančovníkem (Citrus sinensis), přičemž za její domovinu je považováno Japonsko a Indie.
Buddhova ruka potřebuje dostatek vody a světla
Buddhově ruce, stejně tak jako jiným druhům citrusů, nejvíce vyhovují teploty vzduchu kolem třiadvaceti stupňů Celsia. Rostlina má ráda pravidelnou zálivku, avšak dávejte pozor na přelití!
To by mohlo vyústit ve hnilobu kořenů a následný úhyn. V sezoně, tedy od jara do podzimu, rostlinu přihnojujte nejlépe každý týden tekutým hnojivem.
Velké rostliny unesou větší počet plodů, menším exemplářům ponecháme dva až čtyři; foto: Pavel Beran – Subtropické zahradnictvá Kruh
Základem je kvalitní správná zemina a dostatek prostoru v květináči
Nejen Buddhovu ruku, ale i ostatní druhy citrusů pěstujte ve speciálním typu zeminy, jež je určena přesně pro tuto skupinu rostlin, nebo jej sami namíchejte: dva díly zahradnického substrátu, jeden díl písku a jeden díl těžké jílovité zeminy.
Ve spodní části pěstebních nádob nesmí chybět ani účinná drenáž, třeba keramzit. Jednoleté rostlině postačuje květináč o průměru kolem dvanácti centimetrů, dvouletá již vyžaduje alespoň šestnáct centimetrů.
Tříletému exempláři dopřejte nádobu o průměru alespoň dvaadvacet centimetrů, čtyř- a víceletým kusům více než třicet centimetrů. Rostliny pěstujte na světlých a chráněných místech. V místech, kde je průvan, začne Buddhova ruka velmi rychle shazovat olistění a zahyne.
Nezapomínejte na pravidelné rosení: nejen že tím rostlinám zlepšíte kondici, ale zároveň je tím ochráníte před savými škůdci. Citrusy bývají obecně nejvíce napadány sviluškou, a to především v suchých panelákových bytech.
Buddhova ruka je jeden z nejatraktivnějších, a přitom nejsnadněji pěstovatelných citrusů; foto: Pavel Beran – Subtropické zahradnictví Kruh
Když začne kvést
Buddhova ruka začíná kvést druhým rokem na jednoletém dřevě. Všímejte si především toho, kolik má rostlina květů. Jeden plod totiž potřebuje být vyživován dvaceti až třiceti listy.
Vzhledem k tomu, že plody dosahují v poměru k velikosti celého keříku velkých rozměrů, doporučuji vám ponechat na rostlině maximálně dva až tři.
Už žádné zimování!
Na rozdíl od citrusů, roubovaných na podnoži druhu Poncirus trifoliata, Buddhova ruka nepotřebuje chladné zimování. Je totiž roubována na podnože bigarádie (Citrus aurantium). Někoho by ale mohlo trochu zmást, že před zimou kompletně shodí olistění.
Není to ovšem žádná nemoc, nýbrž přirozený jev! Na rostlině přes zimu zůstávají jen květy a případně plody. Buddhovu pěst pak přemístěte na okno se severní či východní orientací, kde bezproblémově přečká zimu.