Kde se cibuli bude dařit
Podle předpovědi může být okolo nuly jen na horách, a tak nic nebrání jarní výsadbě cibule a česneku. Cibuli sazečku bychom totiž měli vysazovat do vyhřáté půdy, ale jen tehdy, kdy už nehrozí mráz.
Cibule nemá ráda přemokřenou půdu a přehnojování dusíkem.Tak jako u jiné zeleniny i u cibule je dobré, pokud ji sázíme každý rok na jiné místo. Do téže půdy je ji vhodné dát až cca po 3 letech.
Cibuli pěstujeme ve II. až III. trati, nejlépe po bramborách a luskovinách. Půdu přihnojíme speciálním hnojivem Allin nebo Cereritem.
Rady, jak nakrájet cibuli bez slz, najdete ve videu.
]
Pokračování 2 / 5
Cibule ze sazečky
Malé cibulky vysazujeme do mělkého řádku tak hluboko, aby vrcholky cibulek byly v úrovni půdy. Sazečku (cibulky o průměru 8–12 mm, nejvýše 15 mm) sázíme od poloviny března do dubna na vzdálenost 10 cm do řádků 25 cm od sebe.
Cibuli sklízíme, když začne nať žloutnout, v krčku se zatáhne a zhruba v polovině rostlina polehne. Cibuli vytáhneme za nať a za pěkného počasí ji můžeme nechat doschnout na záhonu jeden až dva týdny. Za vlhkého počasí ji musíme sklízet včas a nechat cibuli doschnout na lískách. Suchou cibuli skladujeme v suché místnosti, kde teplota neklesne pod + 3 °C na lískách nebo ji svážeme do copů.
Cibule ze semene nevybíhá do květu
Cibule pěstovaná ze semene je trvanlivější a nevybíhá tolik do květu jako ze sazečky. K výsevu se nejlépe hodí čerstvé semeno (od druhého roku ztrácí značně na klíčivosti), které sázíme v polovině března až začátkem dubna do řádků 20 až 30 cm od sebe, do hloubky 1 až 1,5 cm. Její další pěstování je stejné jako u sazečky.
Pokračování 3 / 5
Šalotka je odolná
Šalotka má nižší pěstitelské nároky než cibule kuchyňská, je méně náročná na půdu a klimatické podmínky a daří se jí i ve vyšších, pro cibuli již téměř nevhodných pěstitelských oblastech. Šalotce vyhovují středně humózní záhřevné půdy, méně příznivé jsou půdy zamokřené a studené. Vysazujeme ji na záhony v tzv. „staré síle“, nejlépe po hnojených okopaninách. Základní hnojení pro méně výživné půdy je dávka kombinovaného hnojiva v poměru 80 g na metr čtvereční.
Pro výsadbu je vhodná sadba střední velikosti, a to 2 až 3 cm, kterou vysazujeme do sponu 25 až 30 x 10 cm a do hloubky 5 až 7 cm. Množství sadby závisí na velikosti cibule a hustotě výsadby a pohybuje se od 0,2–0,6 kg na čtvereční metr. Pokud sázíme větší cibule, získáme větší počet cibulí, ale budou menší. Naopak z menších cibulí vyroste méně větších cibulí.
Při pěstování šalotky je důležitý její včasný sběr. Není dobré nechat nať příliš seschnout, protože se pak trhá a dobývání cibule z půdy je obtížné. Cibule se rozpadají a v případě, že je vlhko, obnovují se tvorba kořínků a růst, čímž se snižuje hodnota cibule a její skladovatelnost.
Cibule „na zeleno“
Šalotku můžeme pěstovat jako tzv. zelenačku, kdy ji vysadíme do nevytápěného fóliáku nebo pařeniště. Mladou a křehkou cibuli pak sklízíme o deset až sedmnáct dní dříve, než dozraje cibule kuchyňská.
Pokračování 4 / 5
Pěstování jarního česneku
Jarní odrůdy česneků – nepaličáků se vysazují od konce března a v drsnějších polohách dokonce až do začátku května.
Česnek nesnáší čerstvý hnůj, pěstujeme jej tedy jako cibuli v II. a III. trati a dbáme na to, abychom jej sázeli na stejný záhon nejdříve po čtyřech až pěti letech. Loňskou kulturou na záhonu by neměly být pór, cibule, rajčata a brambory. Česneku nejlépe vyhovují úrodné, humózní, výhřevné a dobře provzdušněné půdy bohaté na vápník. Jako u všech cibulovitých zelenin nejsou pro česnek vhodné zamokřené, jílovité a studené půdy.
K sadbě jsou nejlepší obvodové stroužky. Šupiny nepřirozeně nažloutlé svědčí o napadení háďátkem zhoubným, proto vybíráme jen sadbu opravdu kvalitní, z uznaných odrůd ošetřených mořením proti háďátku česnekovému. Aby česnek nebyl napadán houbomilkou česnekovou, vyplatí se s výsadbou počkat do poloviny dubna a vzcházející rostliny chránit před škůdcem netkanou textilií. Pozdější termín výsadby (například až začátek května) sice významně sníží výnos, ale vyhneme se tak chemickému ošetření sadby.
Pokračování 5 / 5
Odrůdy nepaličáku pro jarní výsadbu
Česnek na jaře sázíme do hloubky 5 až 6 cm, na vzdálenost 10 až 15 cm a mezi řádky se doporučuje nechat vzdálenost 20 až 30 cm. Pamatujme, že vrcholy stroužků mají být alespoň tři centimetry pod povrchem půdy a nesmíme je sázet „hlavou“ dolů. Správné usazení stroužků má totiž velký vliv na vyklíčení a pozdější růst.
Pro jarní výsadbu je odrůdová skladba výrazně nižší než u česneků podzimních, ale má to i své výhody. Ten jarní se daleko lépe hodí k uskladnění a ochrana proti houbomilce je snazší nebo není vůbec nutná.
Z uznané sadby se zárukou pravosti si můžete vybrat odrůdu: