vytisknout velikost písma Myrta: nikdy neřekne ne

Známe ji všichni. Vždyť myrtovou větvičkou, doplněnou bílou mašličkou, je u nás tradičně označen každý svatebčan. Myrta už slyšela ano nesčetněkrát. Pěstovat ji můžeme však i pro potěchu jen tak.
Myrta: nikdy neřekne ne

Myrta znamená v překladu balzám. Patřila k symbolickým rostlinám. Starověké Řecko ji přisoudilo bohyni Afrodité jako symbol krásy a mladosti, když se jí, podle pověsti, po svém zrození z mořské pěny zahalila. V jižních zemích se proto myrtovými větvičkami začaly zdobit nevěsty.

Římané ji považovali za symbol nevinnosti. Její symbolika se donesla až k nám a dodnes je tradiční svatební rostlinou. Má, spolu s bílou barvou, symbolizovat především nevinnost a čistotu.

Nevěsta z ní může mít upletený věneček, přizdobenou kytici nebo šaty. Myrtovou větvičku dostane i každý svatebčan. Škoda, že se dnes myrtová větvička nahrazuje podobným zimostrázem (Buxus) z hřbitovů či snítkou rozmarýny.

Jak myrtu pěstovat

Myrta obecná (Myrtus communis) je stálezelený keř, dorůstající až do výše 5 m. Pochází ze středomořské oblasti, ale čítá na 3000 druhů, z nichž některé rostou v Austrálii, Novém Zélandu, Polynésii i Jižní Americe. V našich podmínkách se pěstuje jako pokojová či lépe balkónová rostlina.

Pravou atmosféru Středomoří s nádechem antiky vytvoříme jednoduchým způsobem – myrtu zasadíme do terakotových nádob řeckého či italského stylu.

Pěstovaná v květináči dorůstá pouze do výšky okolo 0,5 m. Má vzpřímený růst. Listy jsou kopinaté, kožovité, leskle tmavě zelené, vyrůstají na větvích v čtyřčetných přeslenech. Bývají až 4 cm dlouhé a 2 cm široké. Vonné květy jsou bílé drobné. Další druhy mají květy i jemně zbarvené např. do růžova. Kvete celé léto od června do září.

Nejpěstovanější druh Myrtus communis je prodáván ještě ve var. boetica s užšími hustěji sestavenými listy, var. italica s podlouhlejšími listy. Méně často se v prodeji objevuje Myrtus ugni s elipčitými, na rubu bělošedými listy.

Klepněte pro větší obrázek
Květ i listy obsahují éterické oleje léčivých vlastností

Elixír mládí a zdraví

Aromatická vůně pochází z listů, které jsou protkány kanálky, v nichž se vytváří éterický olej. Ten se lisuje a průmyslově zpracovává. Využívá se v léčitelství a kosmetice. Má antibakteriální účinky, čistí pokožku, používá se při aromaterapii. Parfémy z myrty vyráběli už lidé v době bronzové. Myrtové víno bylo považováno za elixír mládí.

Pěstujeme ji v nádobách

Myrta obecná je tvárný keřík, který lze pěstovat v poléhavé formě, jako přírodně rostoucí nebo tvarovat podobně jako buxus po způsobu zámeckých zahrad. Zvlášť efektní je myrta s rovným dlouhým kmínkem na kterém je korunka sestříhaná do koule.

Dvě tvarované rostlinky mohou dekorovat vstup do domu, efektnější je olemování terasy apod. Je vhodná i k tvarování jako pokojová bonsaj, díky drobnému olistění a květu.

  • Vyžaduje lehčí půdu, málo zásaditou.
  • Mladé rostlinky sázíme do směsi: 1 díl listovky, 1 díl pařeništní zeminy a 0,5 dílu písku. Starším rostlinám můžeme přidat 1 díl drnovky.
  • V době růstu má ráda teplé sušší slunečné stanoviště.
  • V létě ji musíme chránit před přílišným sluncem.
  • Výborně se jí daří na okenním parapetu, terase nebo balkónu.
  • Potřebuje dostatek čerstvého vzduchu.
  • Přezimuje nejlépe v chladné světlé místnosti při teplotě kolem 8-10 °C.
  • Je poměrně citlivá na zálivku. Požaduje měkkou, pokud možno dešťovou vodu. Nemáme-li tuto možnost, necháme vodu z vodovodu dobře odstát.
  • Zálivka by měla být bohatá, kořenový bal nesmí vyschnout, přestože v přírodě je zvyklá na dlouhá období sucha.
  • Pozor na přemokření, aby rostlina nestála ve vodě. Z tohoto důvodu se nehodí pro hydroponii. Na nevhodnou zálivku – nedostatečnou i nadměrnou – nás upozorní shazováním listů.
  • V zimě zaléváme jen tolik, aby zemina nevyschla. Bude vděčná za rosení.
  • V období růstu hnojíme 1x týdně tekutým hnojivem.
  • Přesazujeme, když je květináč příliš malý. Každoročně vyměníme svrchní vrstvu substrátu.
  • V dubnu seřezáváme do tvaru, během růstového období můžeme průběžně zaštipovat nové výhonky, aby keřík zhoustl.
  • Bez seřezávání bohatěji nakvétá.

Rozmnožte si ji

Množíme řízky z mateřské rostlinky, nejlépe koncem června. Odtrhneme větvičku tak, aby zůstala na konci část starého dřeva tzv. patka, ze které řízek lépe zapouští kořínky.

Konec řízku s patkou namočíme do gelového růstového stimulátoru a zapícháme do truhlíku, květináčků případně množícího boxu (skleníčku), používáme zeminu smíchanou s hrubým pískem.

Můžeme zakrýt sklem nebo fólií. Postavíme na stinné chladné stanoviště s teplotou mezi 16–20 °C. Kromě zálivky i rosíme. Zhruba po měsíci by měly řízky zakořenit. Tehdy sundáme sklo a rostlinky přeneseme na světlejší stanoviště. Množit se dá i semeny, ale proces je zdlouhavější.

Pozor na škůdce

Často ji napadají molice, červci a štítěnky. Před molicemi ji chrání čerstvý vzduch. Na další dva platí chemický postřik. Při umístění venku bývá občas napadána mšicemi. Pomáhá osprchování, případně postřik.

Může se objevit i houbová skvrnitost listů a puklice. Houbu odstraníme fungicidním přípravkem. Puklice musíme odstranit mechanicky, doporučuje se postřik systémovým insekticidem.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A