Známe ji všichni. Vždyť myrtovou větvičkou, doplněnou bílou mašličkou, je u nás tradičně označen každý svatebčan. Myrta už slyšela ano nesčetněkrát. Pěstovat ji můžeme však i pro potěchu jen tak.
Myrta znamená v překladu balzám. Patřila k symbolickým rostlinám. Starověké Řecko ji přisoudilo bohyni Afrodité jako symbol krásy a mladosti, když se jí, podle pověsti, po svém zrození z mořské pěny zahalila. V jižních zemích se proto myrtovými větvičkami začaly zdobit nevěsty.
Římané ji považovali za symbol nevinnosti. Její symbolika se donesla až k nám a dodnes je tradiční svatební rostlinou. Má, spolu s bílou barvou, symbolizovat především nevinnost a čistotu.
Nevěsta z ní může mít upletený věneček, přizdobenou kytici nebo šaty. Myrtovou větvičku dostane i každý svatebčan. Škoda, že se dnes myrtová větvička nahrazuje podobným zimostrázem (Buxus) z hřbitovů či snítkou rozmarýny.
Jak myrtu pěstovat
Myrta obecná (Myrtus communis) je stálezelený keř, dorůstající až do výše 5 m. Pochází ze středomořské oblasti, ale čítá na 3000 druhů, z nichž některé rostou v Austrálii, Novém Zélandu, Polynésii i Jižní Americe. V našich podmínkách se pěstuje jako pokojová či lépe balkónová rostlina.
Pravou atmosféru Středomoří s nádechem antiky vytvoříme jednoduchým způsobem – myrtu zasadíme do terakotových nádob řeckého či italského stylu.
Pěstovaná v květináči dorůstá pouze do výšky okolo 0,5 m. Má vzpřímený růst. Listy jsou kopinaté, kožovité, leskle tmavě zelené, vyrůstají na větvích v čtyřčetných přeslenech. Bývají až 4 cm dlouhé a 2 cm široké. Vonné květy jsou bílé drobné. Další druhy mají květy i jemně zbarvené např. do růžova. Kvete celé léto od června do září.
Nejpěstovanější druh Myrtus communis je prodáván ještě ve var. boetica s užšími hustěji sestavenými listy, var. italica s podlouhlejšími listy. Méně často se v prodeji objevuje Myrtus ugni s elipčitými, na rubu bělošedými listy.
Květ i listy obsahují éterické oleje léčivých vlastností
Elixír mládí a zdraví
Aromatická vůně pochází z listů, které jsou protkány kanálky, v nichž se vytváří éterický olej. Ten se lisuje a průmyslově zpracovává. Využívá se v léčitelství a kosmetice. Má antibakteriální účinky, čistí pokožku, používá se při aromaterapii. Parfémy z myrty vyráběli už lidé v době bronzové. Myrtové víno bylo považováno za elixír mládí.
Pěstujeme ji v nádobách
Myrta obecná je tvárný keřík, který lze pěstovat v poléhavé formě, jako přírodně rostoucí nebo tvarovat podobně jako buxus po způsobu zámeckých zahrad. Zvlášť efektní je myrta s rovným dlouhým kmínkem na kterém je korunka sestříhaná do koule.
Dvě tvarované rostlinky mohou dekorovat vstup do domu, efektnější je olemování terasy apod. Je vhodná i k tvarování jako pokojová bonsaj, díky drobnému olistění a květu.
- Vyžaduje lehčí půdu, málo zásaditou.
- Mladé rostlinky sázíme do směsi: 1 díl listovky, 1 díl pařeništní zeminy a 0,5 dílu písku. Starším rostlinám můžeme přidat 1 díl drnovky.
- V době růstu má ráda teplé sušší slunečné stanoviště.
- V létě ji musíme chránit před přílišným sluncem.
- Výborně se jí daří na okenním parapetu, terase nebo balkónu.
- Potřebuje dostatek čerstvého vzduchu.
- Přezimuje nejlépe v chladné světlé místnosti při teplotě kolem 8-10 °C.
- Je poměrně citlivá na zálivku. Požaduje měkkou, pokud možno dešťovou vodu. Nemáme-li tuto možnost, necháme vodu z vodovodu dobře odstát.
- Zálivka by měla být bohatá, kořenový bal nesmí vyschnout, přestože v přírodě je zvyklá na dlouhá období sucha.
- Pozor na přemokření, aby rostlina nestála ve vodě. Z tohoto důvodu se nehodí pro hydroponii. Na nevhodnou zálivku – nedostatečnou i nadměrnou – nás upozorní shazováním listů.
- V zimě zaléváme jen tolik, aby zemina nevyschla. Bude vděčná za rosení.
- V období růstu hnojíme 1x týdně tekutým hnojivem.
- Přesazujeme, když je květináč příliš malý. Každoročně vyměníme svrchní vrstvu substrátu.
- V dubnu seřezáváme do tvaru, během růstového období můžeme průběžně zaštipovat nové výhonky, aby keřík zhoustl.
- Bez seřezávání bohatěji nakvétá.
Rozmnožte si ji
Množíme řízky z mateřské rostlinky, nejlépe koncem června. Odtrhneme větvičku tak, aby zůstala na konci část starého dřeva tzv. patka, ze které řízek lépe zapouští kořínky.
Konec řízku s patkou namočíme do gelového růstového stimulátoru a zapícháme do truhlíku, květináčků případně množícího boxu (skleníčku), používáme zeminu smíchanou s hrubým pískem.
Můžeme zakrýt sklem nebo fólií. Postavíme na stinné chladné stanoviště s teplotou mezi 16–20 °C. Kromě zálivky i rosíme. Zhruba po měsíci by měly řízky zakořenit. Tehdy sundáme sklo a rostlinky přeneseme na světlejší stanoviště. Množit se dá i semeny, ale proces je zdlouhavější.
Pozor na škůdce
Často ji napadají molice, červci a štítěnky. Před molicemi ji chrání čerstvý vzduch. Na další dva platí chemický postřik. Při umístění venku bývá občas napadána mšicemi. Pomáhá osprchování, případně postřik.
Může se objevit i houbová skvrnitost listů a puklice. Houbu odstraníme fungicidním přípravkem. Puklice musíme odstranit mechanicky, doporučuje se postřik systémovým insekticidem.