vytisknout velikost písma Mucholapka podivná: jak žije, vypadá a loví tato masožravá rostlina

Těžko hledat známější a oblíbenější masožravku, než je mucholapka podivná (Dionaea muscipula).

Její jedinečné pasti z ní dělají opravdovou královnu masožravých rostlin. Přesvědčte se, že může dělat radost i vám!

Klepněte pro větší obrázek
I takto může vypadat úspěšný výsev semínek mucholapek

Jediný zástupce svého rodu

V celém rodu existuje jen jediný druh – mucholapka podivná. I když byste to podle vzhledu nejspíš neřekli, náleží do stejné čeledi jako rosnatky (rosnatkovité).

Mucholapky přirozeně rostou v Severní Americe, konkrétně na několika málo zbývajících lokalitách v Severní a Jižní Karolíně. Smutnou skutečností už je, že mnohokrát více mucholapek je pěstováno v kultuře, než kolik roste volně v přírodě.

V přírodě trpí potlačováním přirozených požárů, které by omezily konkurenční vegetaci. Dalším velkým problémem jsou nelegální sběrači, jejichž činnost je jen těžko pochopitelná.

Klepněte pro větší obrázek 
Na přelomu jara a léta mucholapky vykvétají ozdobnými květy

Mucholapky se totiž velice ochotně množí v in vitro kulturách, čehož ve velkém využívají komerční pěstitelé. Není tedy žádný problém sehnat je v supermarketech či běžných květinářstvích.

Jak mucholapka vypadá

Mucholapky tvoří přízemní růžice listů dlouhých obvykle čtyři až dvanáct centimetrů. Listové báze vytvářejí podzemní cibulkovitý útvar – oddenek, ve kterém rostliny dokážou přežít nepříznivá období (zimy, požáry a podobně).

Viditelná část listu se skládá z řapíku, na nějž dosedá listová čepel přeměněná v samotnou past. Ta může mít v extrémních případech až čtyři centimetry.

Klepněte pro větší obrázek
Spouštěcím chloupkům v pasti mucholapky je pro hmyz těžké se vyhnout

Unikátní lapací systém, přesto špatný lovec

Past je, jak jste se již mohli dočíst v článku o lapacích systémech masožravek, složena ze dvou polovin čepele, z nichž každá má na svých okrajích působivě vypadající zubovité výrůstky bránící kořisti v úniku a uprostřed tři citlivé spouštěcí chloupky.

Kořist je k rostlině vábena vylučovaným nektarem a barvou pastí. Když se dostane mezi samotné čepele, musí se dotknout některého z šesti spouštěcích chloupků, a to dvakrát v rozmezí přibližně dvou až dvaceti sekund (ochrana před sklapnutím pasti naprázdno, například při dešti). Když se tak stane, čelisti se k sobě přiklapnou (v dobrých podmínkách velmi rychle) a z potenciální kořisti je kořist opravdová.

Klepněte pro větší obrázek 
Sklapnutí pasti mucholapky je nejrychlejší u mladých listů při vysokých teplotách (okolo pětatřiceti stupňů Celsia) a vyšší vzdušné vlhkosti. Sklapnutí může být záležitostí i méně jak jedné sekundy

Po uvěznění kořisti rostlina začne s produkcí agresivních trávicích enzymů. Po několika dnech, kdy je již úlovek zbaven většiny využitelných látek, se past opět otevře a je připravena k dalšímu lovu. Tento cyklus může každá past absolvovat přibližně šestkrát, pak již odchází.

Přestože má mucholapka v názvu mouchy, její nejčastější kořistí je lezoucí hmyz: pavouci, sekáči a podobně. Celkově se však jedná spíše o méně úspěšného lovce – jedna rostlina přirozeně nemá více jak několik úlovků měsíčně.

Není mucholapka jako mucholapka

V úvodu článku jsem zmínil, že existuje pouze jediný druh svého rodu, ten však oplývá opravdu neskutečnou variabilitou. Ta se projevuje nejen v růstových vlastnostech, ale především ve vzhledu a velikosti rostlin.

Klepněte pro větší obrázek 
Kultivar Dionaea muscipula 'Dentate Traps' má krátké a široké zuby

Známe formy obří i trpasličí, dále celočervené, celozelené, všechny možné barevné přechody mezi těmito dvěma barvami, a to včetně různých žlutých, oranžových či dokonce flekatých forem. Tvar listů je také u každé mucholapky jiný.

Přírodní forma tvoří v zimním období krátké přízemní listy se zvětšenou asimilační plochou a v létě listy více specializované na lov – s dlouhými vzpřímenějšími řapíky. Nicméně v kultuře se objevují rostliny, které toto nedodržují a tvoří jen první, nebo jen druhý typ listů.

Klepněte pro větší obrázek 
Jednou z nejčastějších mutantních forem je uspokojivě rostoucí Dionaea muscipula 'Cupped Trap' s miskovitými pastmi

Jedním z nejzajímavějších znaků, na nichž se variabilita silně projevuje, jsou „zuby“ na pastech. Existuje nespočet jejich různých tvarů. Od dlouhých úzkých přes krátké pilovité až k pastem, kde zuby téměř chybí.

Extrémem jsou různé mutace, u nichž je past nebo list nějakým způsobem deformován. Takové rostliny někdy stojí na pomezí životaschopnosti a musí se jim věnovat zvýšená péče.

V druhém díle článku o mucholapce se blíže podíváme na její pěstování. Můžete se do n ěho pustit, není na něm vůbec nic těžkého. Víte například, že mucholapky můžete pěstovat i celoročně venku?

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |