vytisknout velikost písma Mšice: příběh jejich života

Mšice nevidí rád žádný zahrádkář. Dobře ví, že objeví-li na rostlině pár těchto hmyzích škůdců, zanedlouho jimi bude zamořena.

Jejich počet zkrátka roste geometrickou řadou a zbavit se jich není úplně jednoduché, zvlášť když se chcete vyhnout chemickým prostředkům a mšice se budete snažit zahubit metodami, jež jsou v souladu s přírodními principy zahradničení.

Klepněte pro větší obrázek
Jedním z živočichů, kteří se mšicemi živí, je slunéčko sedmitečné. Hýčkejte si je na své zahradě! Foto: Profimedia

Podle toho, co píšete v diskuzním fóru, většina z nás vede boj s mšicemi vcelku pravidelně, a kdo s pěstováním rostlin teprve začíná a tuto zkušenost dosud nemá, jistě se brzy dočká. Sezona se už blíží, a tak než opět zkřížíme zbraně, poznejme důkladně svého nepřítele.


Poznáte, komu mšice tak chutnají? Larva slunéčka sedmitečného hoduje

Mšice na rostlinách

Mšice, hmyz o velikosti od jednoho do tří milimetrů, mívají žlutavou, zelenkavou či černou barvu a žijí ve skupinkách. Jak parazitují na rostlinách? Vysávají z nich šťávu a současně s ní i živiny.

Napadený hostitelský organizmus je postupně oslabován, rostlina ztrácí původní barvu, její listy se deformují (stejně tak i pupeny), vadnou a opadávají. Mšice na ni mohou přenést virová onemocnění.

Klepněte pro větší obrázek
Nepřítel zblízka; foto: Profimedia

  • Zatímco některé druhy mšic potřebují ke svému životu stejnou rostlinu, jiné mají širší rozptyl a mohou parazitovat hned na několika druzích.
  • Jedna mšice vyloučí denně půl miligramu medovice, je-li teplo, až osm miligramů.

Obzvlášť rády si pochutnají na mladých částech rostlin. Ve zvýšené míře se kolem nich shromažďují (často jsou k nalezení také na spodní straně listů), ale pokud tyto šestinohé škůdce vyloženě nehledáte, ve většině případů si jich v první fázi ani nevšimnete.

Sladká medovice, pochoutka pro mravence

Při jejich bližší prohlídce zjistíte a na vlastních prstech pocítíte, že kolem sebe mají cosi lepkavého. Jedná se o sladkou šťávu, kterou vylučují poté, co z rostlin vysají více cukru, než dokáží zkonzumovat.

Klepněte pro větší obrázek
Růže jsou mšicemi napadány velmi často. Zkuste mezi ně vysadit levanduli. Silice, které obsahuje, nemají mšice rády; foto: Profimedia

Touto takzvanou medovicí, jež po několika dnech tmavne, pokrývají napadené rostlinné části. Za její zčernání je odpovědná plíseň, která se medovicí živí. Pro rostliny sice nijak škodlivá není, ale pro vás je jasným je signálem, že mšice se v daném prostředí přemnožily.

Aby toho na pěstitelovy nervy nebylo málo, sladkou šťávou, kterou mšice produkují, se živí nejen zmíněná plíseň, ale i mravenci. U některých druhů dokonce tvoří až polovinu jejich jídelníčku!

Je proto jasné, že mravenci si mšice hýčkají. Během sezony je chrání před dravým hmyzem a vajíčka některých druhů nechávají dokonce přezimovat ve svých hnízdech. Zjara je donesou na rostliny, aby se mohla zrodit nová generace.

Klepněte pro větší obrázek
Symbióza; foto: Profimedia

Vajíčka teď přezimují

V příznivých podmínkách se cyklus jejich zrodu opakuje až třicetkrát za rok! Nyní, v období zimy, se většina mšic, zatím ve stádiu vajíček, nachází přímo na svých budoucích hostitelských rostlinách.

Z vajíček se na jaře vylíhnou okřídlené nymfy (larvy), jež dospějí za sedm až deset dnů. Pak se z nich (ze všech) stanou živorodé samičky (nekladou vajíčka) bez křídel, ty dále žijí týden až tři. Rozmnožovat se mohou i bez oplození.

Dospělá mšice vyprodukuje za svůj život padesát až dvě stě padesát nových samiček! V případě, že jich je moc na jednom místě, samičkám narostou křídla, aby se mohly přesunout jinam.

Klepněte pro větší obrázek
Různé druhy mšic mají různé zbarvení; foto: Profimedia

Zdá se vám, že v tomto vývojovém cyklu tak nějak chybí samečkové? Ti se líhnou s blížícím se koncem sezony, kdy klesá teplota a zkracuje se den. Tehdy se mšice spáří a samičky nakladou vajíčka, v nichž čeká na jaro další generace.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |