Mšice nevidí rád žádný zahrádkář. Dobře ví, že objeví-li na rostlině pár těchto hmyzích škůdců, zanedlouho jimi bude zamořena.
Jejich počet zkrátka roste geometrickou řadou a zbavit se jich není úplně jednoduché, zvlášť když se chcete vyhnout chemickým prostředkům a mšice se budete snažit zahubit metodami, jež jsou v souladu s přírodními principy zahradničení.
Jedním z živočichů, kteří se mšicemi živí, je slunéčko sedmitečné. Hýčkejte si je na své zahradě! Foto: Profimedia
Podle toho, co píšete v diskuzním fóru, většina z nás vede boj s mšicemi vcelku pravidelně, a kdo s pěstováním rostlin teprve začíná a tuto zkušenost dosud nemá, jistě se brzy dočká. Sezona se už blíží, a tak než opět zkřížíme zbraně, poznejme důkladně svého nepřítele.
Poznáte, komu mšice tak chutnají? Larva slunéčka sedmitečného hoduje
Mšice na rostlinách
Mšice, hmyz o velikosti od jednoho do tří milimetrů, mívají žlutavou, zelenkavou či černou barvu a žijí ve skupinkách. Jak parazitují na rostlinách? Vysávají z nich šťávu a současně s ní i živiny.
Napadený hostitelský organizmus je postupně oslabován, rostlina ztrácí původní barvu, její listy se deformují (stejně tak i pupeny), vadnou a opadávají. Mšice na ni mohou přenést virová onemocnění.
Nepřítel zblízka; foto: Profimedia
- Zatímco některé druhy mšic potřebují ke svému životu stejnou rostlinu, jiné mají širší rozptyl a mohou parazitovat hned na několika druzích.
- Jedna mšice vyloučí denně půl miligramu medovice, je-li teplo, až osm miligramů.
Obzvlášť rády si pochutnají na mladých částech rostlin. Ve zvýšené míře se kolem nich shromažďují (často jsou k nalezení také na spodní straně listů), ale pokud tyto šestinohé škůdce vyloženě nehledáte, ve většině případů si jich v první fázi ani nevšimnete.
Sladká medovice, pochoutka pro mravence
Při jejich bližší prohlídce zjistíte a na vlastních prstech pocítíte, že kolem sebe mají cosi lepkavého. Jedná se o sladkou šťávu, kterou vylučují poté, co z rostlin vysají více cukru, než dokáží zkonzumovat.
Růže jsou mšicemi napadány velmi často. Zkuste mezi ně vysadit levanduli. Silice, které obsahuje, nemají mšice rády; foto: Profimedia
Touto takzvanou medovicí, jež po několika dnech tmavne, pokrývají napadené rostlinné části. Za její zčernání je odpovědná plíseň, která se medovicí živí. Pro rostliny sice nijak škodlivá není, ale pro vás je jasným je signálem, že mšice se v daném prostředí přemnožily.
Aby toho na pěstitelovy nervy nebylo málo, sladkou šťávou, kterou mšice produkují, se živí nejen zmíněná plíseň, ale i mravenci. U některých druhů dokonce tvoří až polovinu jejich jídelníčku!
Je proto jasné, že mravenci si mšice hýčkají. Během sezony je chrání před dravým hmyzem a vajíčka některých druhů nechávají dokonce přezimovat ve svých hnízdech. Zjara je donesou na rostliny, aby se mohla zrodit nová generace.
Symbióza; foto: Profimedia
Vajíčka teď přezimují
V příznivých podmínkách se cyklus jejich zrodu opakuje až třicetkrát za rok! Nyní, v období zimy, se většina mšic, zatím ve stádiu vajíček, nachází přímo na svých budoucích hostitelských rostlinách.
Z vajíček se na jaře vylíhnou okřídlené nymfy (larvy), jež dospějí za sedm až deset dnů. Pak se z nich (ze všech) stanou živorodé samičky (nekladou vajíčka) bez křídel, ty dále žijí týden až tři. Rozmnožovat se mohou i bez oplození.
Dospělá mšice vyprodukuje za svůj život padesát až dvě stě padesát nových samiček! V případě, že jich je moc na jednom místě, samičkám narostou křídla, aby se mohly přesunout jinam.
Různé druhy mšic mají různé zbarvení; foto: Profimedia
Zdá se vám, že v tomto vývojovém cyklu tak nějak chybí samečkové? Ti se líhnou s blížícím se koncem sezony, kdy klesá teplota a zkracuje se den. Tehdy se mšice spáří a samičky nakladou vajíčka, v nichž čeká na jaro další generace.