Jak poznat, že máte v zahradě mšice? I podle mravenců
Mšice dosahují velikosti dvou až deseti milimetrů a mají měkké tělo. Na napadené rostlině vytvoří velký shluk a velmi rychle se množí, během jednoho roku může vzniknout dokonce až třicet generací. Poznáte to jednoduše, listy napadené rostliny jsou značně zkroucené a dochází k jejímu chřadnutí. Pupeny mají nepravidelný tvar a jsou deformované.
Mšice preferují mladé listy a pupeny. Při své činnosti vysají více cukru, než dokážou samy zpracovat. Proto vylučují sladkou lepkavou tekutinu zvanou medovice, kterou mají velmi rádi mravenci, včely a mouchy. Takže pokud máte na stromech v zahradě mravence, pak tam pravděpodobně parazitují mšice a je nutné rostlinu prohlédnout.
Jak na mšice: Je lepší chemický, nebo biologický postřik?
Na mšice je nutné reagovat urychleně, protože mohou na rostliny přenést různé choroby. Bojovat s nimi můžete několika způsoby.
- Chemické postřiky jsou poměrně agresivní a zaručí účinek. Nejčastěji se používají postřiky Talstar, Torant nebo Mospilan, zvláště účinný je Decis Flow. Pro pokojové rostliny používejte i preventivně přípravek Perfect Plant – Insecticide. (V domácích podmínkách je nutná i ochrana proti zavlečení mšic, preventivně proto nainstalujte ochrannou síť tam, kde máte otevřená okna nebo balkon.)
- Insekticid na přírodní bázi neobsahuje chemii a k jeho využití dochází čím dál častěji. Pokud je vám bližší právě hubení škůdců bez chemie, můžete na své zahradě vysázet rostliny, které mšice odpuzují, např. lichořeřišnici, pažitku, saturejku, heřmánek nebo povijnici. Zde toho o rostlinách, které fungují jako přírodní repelenty, zjistíte víc.
Další tip, co na mšice: Nasaďte slunéčko sedmitečné
Další možností, jak zlikvidovat mšice, je nasazení přírodního predátora, jako jsou zlatoočka (Chrysopa vulgaris), parazitická vosička (Aphidius colemani) nebo slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata). Mšicemi se živí jak larvy slunéčka, které dokážou za měsíc zlikvidovat víc než tisícovku mšic, tak i dospělí jedinci.
Je však třeba mít na mysli, že na predátora mohou kdykoliv zaútočit mravenci. Pro ty je totiž sladká medovice, kterou mšice vytvářejí, vysloveně pochoutkou, a proto tyto škůdce k nelibosti všech zahradníků ochraňují.
Vlnatka krvavá a další druhy mšic. Jak je poznat a co s nimi?
Mšic je několik druhů a každý z nich parazituje na jiných rostlinách. Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) se vyskytuje na větvích ovocných stromů. Její přítomnost poznáte podle vatovitých chomáčků na větvích. Tyto mšice dokážou ohrozit strom takovým způsobem, až se stává, že celý hyne vyčerpáním.
Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) se objevuje (jak její název napovídá) na rybízu, na jehož listech se pak tvoří žluté nebo červené puchýře. Bezkřídlé samice jsou velké maximálně dva milimetry. Při likvidaci je nutné používat některý ze selektivních insekticidů, který neškodí přirozeným predátorům.
Mšice maková (Aphis fabae) je velká maximálně tři milimetry a jejími hlavními hostiteli jsou brslen, kalina a pustoryl.
Mšice chmelová (Phorodon humuli) parazituje na chmelu a při přemnožení dokáže svou činností způsobit neuvěřitelnou spoušť. Společně se mšicí broskvoňovou (Myzus persicae) a mšicí řešetlákovou (Aphis nasturtii) patří k nejznámějším škůdcům brambor, protože přenášejí virovou mozaiku a další choroby.
Mšička révokaz (Viteus vitifolii) napadá hlavně révu vinnou, kterou oslabuje. Patří mezi hálkotvorné mšice, jež přenášejí patogeny některých virových chorob.
Mšice zelná (Aphis brassicae) škodí nejraději brukvovitým, jako jsou kedlubny, kapusta a zelí. Napadené rostliny je nutné ihned spálit, neboť tento druh mšic je poměrně odolný.
Posledním druhem je korovnice smrková (Sacchiphantes abietis). S jinými druhy korovnic se vyskytuje v lesích, kde škodí jehličnanům, kdy napadenému stromu začíná rezatět jehličí a opadává.
TIP NA VIDEO: Podívejte se, jak bojovat proti škůdcům na zahradě.