vytisknout velikost písma Mšice a boj proti nim

S tímto známým škůdcem se můžete setkat jak v bytě, tak i na zahradě. Svou parazitickou činností dokáže způsobit nemalé škody. Když už se na rostlinách objeví, je nutné urychleně zakročit.

Poznejte nepřítele  

Mšice jsou nejčastěji se vyskytujícím škůdcem, který napadá téměř jakýkoliv rostlinný druh. Je nutné reagovat na ně urychleně, protože mohou na rostliny přenést různé choroby.  

Život mšice zblízka aneb Poznejte svého nepřítele

Život mšice zblízka aneb Poznejte svého nepřítele

Dosahují velikosti dvou až deset milimetrů a mají měkké tělo. Na napadené rostlině vytvoří velký shluk a velmi rychle se množí, během jednoho roku může vzniknout dokonce až třicet generací.  

Klepněte pro větší obrázek
Při výskytu mšic je nutné rychle zakročit, protože dochází k jejich intenzivnímu množení  

Tito škůdci mají velmi neobvyklý životní cyklus, který jim umožňuje vytvořit značně početnou populaci. Mšice přežívají přes zimu ve stádiu vajíček, z nichž se na jaře vylíhnou takzvané ,,zakladatelky“.

Jsou to okřídlené larvy, jež zhruba po deseti dnech dospějí, ztratí křídla a stanou se z nich živorodé samičky, které žijí tři týdny.  

Když se škůdci rodí jak na běžícím pásu

Samičky se rozmnožují bez oplození, k vývinu nové larvy dochází uvnitř těla. Na svět přicházejí plně vyvinuté larvy. Jedna samice vyprodukuje za svůj krátký život až dvě stě dalších samic – tedy pokud panují příznivé podmínky spojené s dostatkem potravy.  

Dojde-li k tomu, že se noví jedinci přemnoží, narostou mladým samičkám křídla a odlétají založit novou kolonii někam jinam. Některé mšice vyhledávají stále stejné rostliny, některé zase zkoušejí parazitovat na jiných druzích.  

Když přijde ochlazení a dny se začnou zkracovat, vylíhnou se už i samečkové a dojde k páření. Samice pak nakladou vajíčka, která přečkají zimu. Z těch se na jaře líhnou samice nové. Stávající populace při příchodu prvních mrazíků hyne.  

Klepněte pro větší obrázek
Jedna samice vyprodukuje za život až dvě stě dalších samic  

Známé i neznámé druhy  

Mšice maková (Aphis fabae) je velká maximálně tři milimetry a hlavními jejími hostiteli jsou brslen, kalina a pustoryl. Mšice chmelová (Phorodon humuli) parazituje na chmelu a při přemnožení dokáže svou činností způsobit neuvěřitelnou spoušť.

Společně se mšicí broskvoňovou (Myzus persicae) a mšicí řešetlákovou (Aphis nasturtii) patří k nejznámějším škůdcům brambor, protože přenášejí virovou mozaiku a další choroby.  

Mšička révokaz (Viteus vitifolii) napadá hlavně révu vinnou, kterou oslabuje. Patří mezi hálkotvorné mšice, jež přenášejí patogeny některých virových chorob.

Mšice zelná (Aphis brassicae) škodí nejraději brukvovitým, jako jsou kedlubny, kapusta a zelí. Napadené rostliny je nutné ihned spálit, neboť tento druh mšic je poměrně odolný. 

Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) se objevuje (jak její název napovídá) na rybízu, na jehož listech se pak tvoří žluté nebo červené puchýře. Bezkřídlé samice jsou velké maximálně dva milimetry. Při likvidaci je nutné používat některý ze selektivních insekticidů, který neškodí přirozeným predátorům.  

Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) se vyskytuje na větvích ovocných stromů. Její přítomnost poznáte podle vatovitých chomáčků na větvích. Tyto mšice dokážou ohrozit strom takovým způsobem, až se stává, že celý hyne vyčerpáním. 

Posledním druhem je korovnice smrková (Sacciphantes abietis). S jinými druhy korovnic se vyskytuje v lesích, kde škodí jehličnanům, kdy napadenému stromu začíná reznout jehličí a opadává. 

Poznejte napadení  

Mšice sají z rostlin šťávu, a tím je připravují o živiny a oslabují je. Poznáte to jednoduše, listy napadené rostliny jsou značně zkroucené a dochází k jejímu chřadnutí. Nové pupeny mají nepravidelný tvar a patrné jsou rozsáhlé deformace.  

Klepněte pro větší obrázek
Napadenou rostlinu poznáte podle zkroucených listů a nezdravého zbarvení

Mšice preferují mladé listy a pupeny. Při své činnosti vysají více cukru, než dokáží samy zpracovat. Proto vylučují sladkou lepkavou tekutinu zvanou medovice, kterou mají velmi rádi mravenci, včely a mouchy.

Pokud máte někde u vás na stromech v zahradě mravence, pak tam pravděpodobně parazitují mšice a je nutné rostlinu prohlédnout.  

Zakročte včas! 

Bojovat můžete třemi způsoby. Buď použijete chemické postřiky, jež jsou poměrně agresivní a zaručí účinek. Nejčastěji se používají postřiky Talstar, Torant nebo Mospilan.

Zvláště účinný je Decis Flow, s nímž jsem velmi spokojen. Pro pokojové rostliny používejte i preventivně přípravek Perfect Plant – Insecticid. 

Druhou možností je insekticid na přírodní bázi, který neobsahuje chemii a k jehož využití dochází čím dál více. Třetí variantou je nasazení přírodního predátora, jako je slunéčko sedmitečné (Coccinela septempunctata), zlatoočko (Chrysopa vulgaris) nebo parazitická vosička Aphidius colemani. Je však třeba mít na mysli, že na predátora mohou kdykoliv zaútočit mravenci.  

V domácích podmínkách je nutná ochrana proti zavlečení mšic. Preventivně nainstalujte ochrannou síť tam, kde máte otevřená okna nebo balkon. Pro nově ,,nastěhované“ pokojovky je nutný postřik chemickým přípravkem.  

Zajímavosti ze života mšic  

Mravenci mají medovici velmi oblíbenou, a proto mšice ochraňují. Došlo k vyvinutí oboustranně výhodného vztahu, označovaného často jako mutualismus. Tento pojem si můžete vysvětlit jako interakci dvou odlišných druhů, kdy je pozitivně ovlivněna velikost jejich populací.

Klepněte pro větší obrázek
Nezvyklý výskyt mravenců na rostlinách vám napoví, že poblíž budou mšice 

Velmi zajímavá je také informace pocházející z výzkumu kanadských entomologů. Zjistili, že mšice při napadení vylučují feromon, kterým potřísní útočníka, a ten je na poměrně velkou dálku cítit. Pokud se pak chystá k útoku, mšice přestanou sát z rostliny šťávu, popadají na zem a útočníkovi ,,zmizí z očí".

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A