vytisknout velikost písma Množení trvalek v pozdním létě

Podzim se už zcela nevybíravým způsobem tlačí do našich zahrad. Abychom nepropadali skepsi z jeho příliš brzkého nástupu, mysleme na jaro a namnožme si nové rostliny, které nám budou svými květy dělat radost v příštím roce.
Množení trvalek v pozdním létě
Co a jak množit
  • V zahradnické praxi platí osvědčené pravidlo: trvalky kvetoucí na jaře množíme na podzim a naopak.
  • Dalším vodítkem při výběru rostlin je jejich odolnost. Choulostivé druhy množíme na jaře.
  • Vhodné jsou rostliny, které se před příchodem zimy přihrnují ochranou vrstvou zeminy např. kosatce, pivoňky, plaménky – klematisy.
  • Pro množení vybíráme pouze zdravé a silné rostliny.

Klepněte pro větší obrázek
Hvězdnice kvete na podzim, proto se množí až na jaře

K nejčastějším způsobům množení patří, mimo generativního (výsevem semen), množení odnožemi, dělením a řízkováním. Některé trvalky můžeme množit více způsoby.

Pro úspěšné zakořenění použijeme speciální množící substrát. Při vysazení přímo na záhon je nutná těžší půda, ve které rostlinky bez vytvořeného kořenového systému vydrží nápory větru, vody a mrazu. Musí obsahovat dostatek živin. Místo klasické zálivky je u drobnějších rostlinek nebo řízků lepší rosení z postřikovače.

Způsoby množení

Odnožemi

Vůbec nejrychlejší a nejúspěšnější je rozmnožování odnožemi, kdy rostlina vytvoří odnož, na které se vytváří samostatná rostlinka. Může být přímo na rostlině nebo na dlouhém stonku nebo stolonu. Odnože vytváří např. některé kobercové skalničky nebo sukulenty. Novou rostlinku stačí pouze oddělit od mateřské a zasadit, protože již má základ kořenového systému. U choulostivějších druhů je vhodné předpěstování v pařeništi.

Vhodné rostliny: plazilka, lomikámen, barvínek, kosatec, okrasné trávy.

Cibulemi a hlízami

U cibulnatých a hlíznatých rostlin dochází k množení novými tzv. dceřinými cibulkami či hlízkami. Po oddělení od mateřské cibule jsou cibulky schopny samostatného růstu. Musí však dosáhnout určité zralosti, což trvá i několik let, např. u krokusů. Hlíznaté rostliny vytvářejí dceřiné hlízy nebo jednu náhradní cibulovitou hlízu a tzv. brut, což jsou drobné vegetativní orgány, které se musí dopěstovat, aby byly plnohodnotnou, květu schopnou rostlinou. Pouze jiřiny množíme dělením starých hlíznatých trsů. Každá hlíza však musí mít část lodyhy s vegetativním pupenem.

Vhodné rostliny: krokus, narcis, modřenec, mečík, jiřina.

Klepněte pro větší obrázek
Jiřiny se množí vegetativně snadno

Dělením trsů

K nejjednodušším způsobům množení patří dělení vzrostlých rostlin. I to má svoje zákonitosti. Množení provedeme nejpozději do konce září, aby se množené rostlinky stačily před zimou uchytit. Nevystavujeme je přílišnému slunci, nejlépe se jim bude dařit v polostínu.

Dělit můžeme dvěma způsoby. Rostliny, které si vytvářejí na svých podzemních částech kořínky, můžeme rozdělit pouhým odtrhnutím části rostliny, kterému se říká odtržek nebo oddělek. Odtržek zasadíme přímo do volné půdy nebo květináče.

Druhým způsobem je dělení rostliny odříznutím.Rostlinu dělíme tak, aby na každý dělený trs připadl stonek s dostatečným množstvím pupenů, ze kterých vyraší listy. Trs rozřízneme ostrým nožem na několik částí, velké trsy rozdělíme ostrým rýčem Zkrátíme stonky i kořeny, kromě těch rostlin, které krácení může poškodit, např. kapradiny. Poškozené kořeny a polámané stonky odstraníme. Malé rostlinky vysadíme do množárenského záhonku nebo do květináčů či truhlíků a zakryjeme sklem. Slabší nebo choulostivější rostlinky umístíme do nevytápěného pařeniště, a teprve když zesílí, nejlépe až na jaře, je přesadíme na vybrané stanoviště. Nesmíme zapomenout na zálivku, půda nesmí vyschnout, ani být přemokřená.

Vhodné rostliny: mateřídouška, tařička, zvonek, iberka, mydlice, lomikámen, rozchodník, karafiát, kopretina, kapradina.

Řízkováním

Množení řízky se provádí buď z lodyhy, listů nebo z kořene. Řízkování lodyhy, tzv. bylinné řízkování, je vhodnější pro jarní množení, kdy už na lodyze vyrůstají nové výhonky. Na podzim si takto můžeme namnožit např. pantoflíček nebo muškát. Ze stávající rostliny odřežeme výhony i její vrchol v délce 5-10 cm. Vysadíme do substrátu, který udržujeme vlhký. Pro zakořenění je potřeba světlé stanoviště a teplota mezi 16–18 °C. Zakořenění se projeví nasazením nových pupenů v paždí stávajících listů. Tehdy snížíme teploty na 8–10 °C.

Z dřevnatějších rostlin, např. myrty, získáme řízek odtržením postranního výhonku i s částí staršího dřeva, tzv. patky. U těchto řízků zakořenění urychlíme namočením do růstového stimulátoru a následným zapíchnutím do půdy.

K podzimnímu množení lépe využijeme kořeny. Tento způsob je nejen jednodušší, ale i úspěšnější. Rostlinu, kterou chceme nařízkovat, opatrně vyryjeme ze země tak, aby její kořeny zůstaly neporušené a co nejdelší. Vybereme silné zdravé kořeny a ty, s ohledem na velikost kořenového systému, odřízneme. Srovnáme do "otýpky", svážeme a uložíme do pařeniště nebo truhlíku s pískem či zemí. Přes zimu musí zůstat v chladném, ale bezmrazém místě. V únoru kořeny vyjmeme, rozřežeme na cca 3-6 cm dlouhé řízky, které zasadíme do truhlíků nebo květináčů v dostatečné vzdálenosti od sebe. Zalijeme. Přeneseme do světlé místnosti nebo pařeniště s teplotou mezi 10–15°C. Na jaře, po odeznění mrazů, narašené a zakořeněné rostlinky vysazujeme do volné půdy nebo do nádob.

Vhodné rostliny: bylinné řízky – pantoflíček, muškát, růže, myrta, rozmarýn, kořenové řízky – statice, pivoňka, juka, bergénie, prvosenka.

Klepněte pro větší obrázek
Pivoňky tvoří velké trsy, které nyní dělíme

Hřížením

Hřížení používáme u keříkových rostlin s ještě ne zcela zdřevnatělými větvičkami. Dostatečně dlouhou větvičku ohneme k zemi. V místě dotyku by mělo být kolínko (nebo větvičku lehce nařízneme) vyhloubíme menší jamku, mírně vysypeme substrátem. Do jamky ohneme větvičku a zajistíme ohnutým drátem, aby se nemohla zvednout. Přihrneme substrátem nebo humózní půdou, zalijeme. Po čase se vytvoří kořínky a z větvičky vyraší nové výhony. Poté větvičku odstřihneme, rostlinku vyryjeme a přesadíme na nové stanoviště.  

Vhodné rostliny: lýkovec, vřes, vřesovec, azalka.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jarní bylinky a plevel už pomalu raší. Nasbírejte si je a načerpejte sílu z přírody

Jarní bylinky a plevel už pomalu raší. Nasbír…

Sluneční paprsky v posledních dnech získávají na síle a ze země začínají vytahovat první jarní bylinky. Ty mají údajně největší sílu, vždyť ty malé výhonky musí prorazit zeminu a prodrat se ke slunci. Už brzy začne všechno pučet a rašit a ze zimního spánku by se měli probrat i bylinkáři.

19.  3.  2019 |
Videonávod: Jak se plete pomlázka

Videonávod: Jak se plete pomlázka

Chcete na Velikonoce překvapit vlastnoručně upletenou pomlázkou, ale nevíte, jak na to? Pusťte si náš videonávod nebo si správný postup prohlédněte v praktické fotogalerii. S naší pomocí to určitě zvládnete!

10.  4.  2019 | | 3 N/A
Sedm smrtelných hříchů při pěstování rajčat. Neděláte je také?

Sedm smrtelných hříchů při pěstování rajčat. …

Rok co rok se snažíte vypěstovat velkou úrodu rajčat, ale spíš paběrkujete? Přestaňte při pěstování dělat tyhle chyby a radujte se už letos z velké úrody.

5.  4.  2019 |
50 netradičních způsobů, jak letos ozdobit velikonoční vajíčka

50 netradičních způsobů, jak letos ozdobit ve…

Zapomeňte tentokrát na obyčejné barvy v pytlíčku z drogerie, nevkusné samolepky a smršťující se foliové obrázky. Překvapte koledníky tak trochu jinými kraslicemi. Našli jsme pro vás netradiční velikonoční vajíčka z celého světa, ze kterých si určitě vyberete. Prohlédněte si naši fotogalerii a inspirujte se!

16.  4.  2019 |
Krok za krokem: Vyrobte si netradiční velikonoční dekoraci

Krok za krokem: Vyrobte si netradiční velikon…

Chcete přivolat jaro a vnést domů velikonoční atmosféru? Pak se pusťte do výroby těchto roztomilých zajíčků z bambulek. A zapojte do toho i děti. Přinášíme vám podrobný návod, jak na to.

17.  4.  2019 |