Při vyslovení jména Gregor Johann Mendel (1822-1884) si určitě vzpomenete, že jste se učili o jeho pokusech s křížením hrachu, díky nimž formuloval základní zákony dědičnosti.
Co skrývají Pokusy s rostlinnými hybridy
Možná že někteří z vás navštívili jeho muzeum v Brně, které sídlí v augustiniánském opatství, kde Mendel coby řeholník a později opat působil. Právě na klášterní zahradě se odehrávaly zmiňované experimenty s hrachem setým (Pisum sativum).
V letošním roce si v rámci Roku J. G. Mendela připomínáme 190. výročí jeho narození, a tak skutečně symbolicky vyznívá dnešní zpráva Ministerstva zahraničních věcí České republiky, že se k nám ze zahraničí po 25 letech vrací zpět Mendelův rukopis nazvaný Versuche über Pflanzenhybriden (Pokusy s rostlinnými hybridy).
Osudy Mendelova spisu
V díle pocházejícím z roku 1865 autor shrnul výsledky svého zkoumání dědičnosti. A jak se dostalo do zahraničí? Po druhé světové válce je měli augustiniáni převézt do Vídně, podle jiných zdrojů bylo od války nezvěstné a objevilo se až v 80. letech v Německu.
Návrat spisu do Česka byl ztížen skutečností, že jeho vlastnictví si nárokovali jak Mendelovi potomci, tak i augustiniánský řád a v neposlední řadě německé, rakouské i české úřady. Podle ředitele Mendelova muzea Ondřeje Dostála, kde bude dokument uložen, jej Mendel vytvořil jako řeholník, a tak po právu náleží augustiniánskému řádu.
Dílo i okolnosti jeho návratu do České republiky představí šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg na tiskové konferenci, která proběhne dnes v odpoledních hodinách v Černínském paláci.
Proč je rukopis tak cenný?
Podle Ondřeje Dostála se jedná o naprostý unikát, jehož hodnota je nevyčíslitelná, neboť ačkoli existují také další Mendelovy rukopisy, v žádném z nich se nedochovalo přímé svědectví o jeho klíčových pokusech. Z tohoto důvodu zatím ještě není rozhodnuto, v jaké míře a jak často bude rukopis zpřístupněn veřejnosti.
Zdroj: ČTK