Mějte kedlubny všech barev a velikostí z vlastní produkce

Kulatá lékárna

První zmínky o pěstování brukve (kedlubny) jsou z druhého století před naším letopočtem. Tehdy vypadaly kedlubny patrně trochu jinak – měly pouze ztlustlý olistěný stonek, jenž dnešní podobu kulaté bulvy získal později, a to díky zahradníkům v Číně a Středomoří.

Kedlubny se mohou pochlubit vysokým obsahem vitaminů B, C a E, z prvků pak vápníkem, draslíkem, selenem, zinkem a železem. Nejvíce vápna, karotenu a vitaminu C je v mladých listech, použijte je bez obav do salátů nebo polévek.

'Blankyt'

Pomáhá a chrání

Kedlubny podporují tvorbu žluče, což má příznivý vliv na zažívání, a spolu s vysokým obsahem vlákniny pomáhají řešit problém zácpy. Sloučeniny síry obsažené v bulvách likvidují nežádoucí bakterie střevní flóry, vitaminy podporují imunitu a selen má příznivý vliv při léčbě arteriosklerózy.

V bulvách se vyskytuje biotin, příznivě působící na pokožku a vlasy, nechybí ani kyselina listová a panthothenová. Opatrní při konzumaci kedluben by měli být pouze lidé, trpící záněty žaludeční sliznice nebo vředovou chorobou, a to kvůli obsahu dráždivých éterických olejů v bulvách.

Celoroční koncert

V současnosti je vyšlechtěno tolik odrůd kedluben, že je můžete pěstovat celoročně – od časného jara až do pozdního podzimu. Rané odrůdy (a odrůdy pro rychlení) mají vegetační dobu osmdesát až osmdesát dva dnů, letní odrůdy kolem osmdesáti pěti až devadesáti dnů a pozdní odrůdy kedluben potřebují od výsevu do sklizně sto až stopadesát dnů.

Většina dnešních raných odrůd se dá spolehlivě pěstovat jako celoroční, tedy i z výsadby v srpnu pro polopozdní nebo pozdní sklizeň.

Od velikosti S po XXXL

Nejranější kedlubny, jak bílé tak i modré, sklízejte, jakmile bulvy dorostou průměru kolem pěti centimetrů. Budou křehké, lahodné a šťavnaté. Pozdější a polní kedlubny mohou mít bulvy větší, u nových odrůd nehrozí prakticky nebezpečí, že vám zdřevnatí. K praskání bulev dojde tehdy, pokud mají kedlubny nestejnoměrnou zálivku, či po období sucha přijde vydatný déšť.

Největší kedlubny k přímé konzumaci jsou modré pozdní ‘Violeta’ s bulvami kolem sedmdesáti dekagramů, tří až pěti kilogramů (i více) dorůstá odrůda Gigant, jež je jako jediná vhodná k dlouhodobému uskladnění.

'Kartago F1'

Barvy a tvary na výběr

Možná si říkáte, že mluvit o barevných kedlubnách je troufalost, existují-li vlastně jen modré a bílé. Ale bystré oko brzy zjistí, že všechny odrůdy bílých kedluben nemají stejnou barvu: některé jsou zelenavé, bělavé, i barva dužiny a listů se liší. U modrých odrůd se setkáte s odstíny světlé a tmavě fialové, s listy tmavými i s barevnou nervaturou.

Kulaté bulvy, zploštělé, ploché a ploše kulovité – není to krása? Navíc se v ní skrývá jemná chuť a zdraví!

Nejčastější chyby

• Pro zdárný růst potřebují kedlubny hlubší, zpracovanou zem s přídavkem vyzrálého kompostu. V žádném případě pod ně nehnojte čerstvým hnojem, nesnáší ho. Dobře se jim bude dařit jako následné plodině po kořenové zelenině, luskovinách i po rajčatech či paprikách.

• Nesázejte kedlubny hlouběji, než byla předpěstovaná sadba – tvoří pak deformované bulvy.

• Rovnoměrná zálivka zabrání praskání bulev – přestože jsou proti němu odrůdy odolné, výkyvy v příjmu vody kedlubnám neprospívají. Také dřevnatění má původ ve špatné zálivce.
  

• Ihned po výsadbě použijte k zakrytí záhonu netkanou textilii – vyrovnává rozdíly nočních a denních teplot a je účinnou ochranou proti škůdcům brukvovitých zelenin. Dodržujte mezi sazenicemi spon uvedený v návodu k pěstování – při hustší výsadbě se bulvy protahují a řádně nedorostou.

• Kedlubny k uskladnění nezbavujte kořenů – založte je v chladném sklepě do vlhkého písku (občas vlhkost zkontrolujte), vydrží vám do příštího jara.