Správným zazimováním a vyčištěním hlíz péče o mečíky zdaleka nekončí. I když se potom mohou jevit jako zdravé, tento stav nemusí vydržet až do jara. Někdy se totiž první příznaky chorob objeví až během skladování, například měsíc po čištění, a proto je pravidelná kontrola hlíz tak důležitá.
Botritida
Známá houbová choroba botritida se vyskytuje zpravidla nejčastěji. Na průřezu hlíz, převážně v jejich středu, lze vidět typická hnědá houbovitá nebo vodnatá místa. Někdy je střed hlízy dokonce i dutý. Při vlhkém skladování se choroba rychle šíří a na povrchu hlíz se vytváří bílá plíseň.
Hlízu napadenou botritidou se nesnažte zachránit, rozhodně ji vyhoďte (ale ne na kompost)
Ochrana: Nepěstujte gladioly na mokrých lokalitách, napadení botritidou již za vegetace bývá v takových podmínkách značné. Podstatnou prevencí je také časná sklizeň a následné okamžité a rychlé dosušení hlíz za podpory cirkulace vzduchu. Skladovací místa nevolte příliš vlhká a náležitě je větrejte.
Možná je i chemická ochrana, a to v podobě moření hlíz před výsadbou, například přípravkem Merpan nebo jinými vhodnými fungicidy.
Fuzarióza
Pro tuto houbovou chorobu jsou charakteristické hluboce vpadlé hnědé až černé skvrny, převážně v boční části hlíz. Někdy se vyskytne i bílá plíseň. V konečné fázi se hlízy přemění v černou mumii a ztvrdnou. Chorobu podporuje vlhké skladování při vyšší teplotě a podobně jako u botritidy špatně provedené dosoušení během sklizně.
Hlízy poškozené fuzariózou odhalte včas a oddělte je od ostatních zdravých hlíz
Ochrana: Je podobná jako u botritidy. Z chemických přípravků se mi osvědčil přípravek Dithane, kterým hlízy mořím.
Bakterióza
Poznáte ji snadno podle mělkých a ztvrdlých prohloubenin, které jsou vyplněny tvrdou, lesklou hmotou (exudátem). Hlízy vypadají, jako by byly poškozeny plži. Infikované místo lze snadno nehtem či nožem oddělit, na rozdíl od případů napadení houbovými chorobami – ty pronikají do nitra hlízy.
Nebojte se bakteriózu na hlíze odstranit nožem, odloupne se většinou vcelku. Poškozené místo ošetřete mletým dřevěným uhlím nebo fungicidem
Základem ochrany před houbovými a bakteriálními chorobami je vysazovat hlízy do dobře prokypřených a propustných půd, kde mečíky nebudou trpět nadbytkem vody. Nevhodné jsou rovněž uzavřené pozemky, například mezi budovami, kde málo cirkuluje vzduch.
Třásněnka mečíková
Tento škůdce je pro pěstitele mečíků největším postrachem. Třásněnky v našem klimatu pravděpodobně nepřezimují venku, nýbrž společně s uskladněnými hlízami, které sají. Barva takto napadených hlíz je v porovnání se zdravými vždy tmavší. Krom toho jsou lepkavé od kapiček trusu, lesklé, a menší kusy mohou dokonce úplně vyschnout.
Na první pohled rozeznáte hlízu napadenou třásněnkami od hlízy zdravé
Vinou třásněnek snadno přijdete o hlízy a na těch, které přežijí, se v další sezoně může objevit virózní onemocnění, jež nelze jakkoliv vyléčit a rostliny je pak nutné zlikvidovat.
Ochrana: K signalizaci možného výskytu škůdce vám v době vegetace poslouží modré lepové desky, na které se část třásněnek nachytá. Někdy je však nevyhnutelná chemická ochrana.
Třásněnky jsou během skladování aktivnější při vyšších teplotách, a tak je účelné, abyste hlízám dopřáli maximálně deset stupňů Celsia. Pokud jste je po sklizni neošetřili, při výskytu škůdce použijte dýmovnici – mně se osvědčila dýmovnice Ultimate.