Kompost musí být v dobré kondici
Kompost není jen hromada biologického odpadu, ale živá hmota, která potřebuje péči nejen při jeho zakládání, ale i na jaře. Je jedno, zda je kompost uložen v hromadě či kompostéru. Přes zimu se změnily vlhkost i teplota, které mají vliv na zrání kompostu. Jak dosáhnout, aby byl kompost pěkně kyprý a voněl jak lesní půda?
Kompost nesmí být ani mokrý, ale ani suchý
Jako každý živý organismus potřebují mikroorganismy v kompostu přiměřené množství vody. Při jejím nedostatku zastavují ihned svou činnost a kompost přestává zrát. V opačném případě, je-li kompost příliš vlhký, dochází v důsledku nedostatku vzduchu k nežádoucím hnilobným procesům.
Správnou vlhkost určíme pomocí orientační zkoušky. Vezmeme kompostovaný materiál do ruky a stlačujeme ho tak pevně, jak se dá. Za optimální vlhkosti při otevření pěsti musí materiál zůstat pohromadě. Pokud je kompost příliš suchý, při otevření pěsti se rozpadne. Pokud se při stisknutí mezi prsty objeví voda a vytlačíme více než jednu kapku, je materiál příliš vlhký.
Jak napravit chyby u kompostu
Suchý kompost: Řešení je jednoduché – kompost řádně prolít nejlépe horkou vodou a jakmile bude k dispozici posečená tráva, zakrýt jí povrch kompostu. (Případně použít plachtu k zakrytí, aby kompost nevysychal). To samozřejmě platí u kompostu na hromadách či v ohrádce. Po prolití je kompost nutné převrstvit, aby se rovnoměrně provlhčil.
Kompost se pomalu rozkládá: Zimní měsíce, a zvlášť velké mrazy, zastavily rozkladný proces. Pokud kompost nezraje podle očekávání, pomůže jednak převrstvení, které zvýší aktivitu bakterií, teplotu, a tím urychlí rozklad. Zároveň můžeme přidat materiál, který udržuje strukturu a vlhkost (sláma, piliny, větve). Do kompostérů se s úspěchem používají i takzvané startéry, které zvyšují činnost bakterií, a tím se teplota uvnitř kompostu zvyšuje.
Ulehlý, mokrý kompost: Při nedostatku kyslíku probíhá v kompostu anaerobní rozkladný proces, při kterém vznikají různé zapáchající látky. Zápach může vzniknout u kompostu s vysokou vlhkostí a při skladování čerstvě posečené trávy. Proto musíme biologické odpady s jemnou strukturou, vysokou vlhkostí a vysokým obsahem dusíku (měkké, zelené a šťavnaté suroviny) smíchat se strukturním materiálem, který se pomaleji rozkládá, jako jsou například sláma či hobliny nebo štěpka. Proto platí, že čím častěji kompost provzdušňujeme, tím rychleji biohmota uzraje. Takže vidle do ruky a pusťte se do toho.
U kompostéru nezapomeňte na ventil
Pokud nemáte na kompost dostatek prostoru či by vám vadil esteticky, a přesto chcete kompostovat, využijte kompostér. To je uzavřená plastová nádoba zkonstruovaná tak, aby v ní tlecí procesy probíhaly rychle, s co nejmenší námahou (převrstvování hmoty) a bez vedlejších obtěžujících účinků (zápach). Kompostéry mají na víku otevíratelný ventil na regulaci přístupu vzduchu. Ventil slouží k regulaci teploty, neboť v kompostéru během zrání dosahuje teplota až 85 oC, proto je třeba větrací ventil v létě otevřít a na zimu opět uzavřít. A pozor na zrádné jarní slunce, které může být příčinou přehřátí kompostéru! Proto hlídejte venkovní teplotu a včas otevřete ventil.
V tepelně izolovaných kompostérech může tlení probíhat i v zimě. Jediným nedostatkem kompostérů je, že v uzavřeném systému, kde se materiál nepromíchává i během rozkladu za tepla, může dojít k vytvoření zahnívajících nebo suchých míst. Opět pomůže na jaře kompost převrstvit a případně suché vrstvy provlhčit.
Zralost kompostu zjistíme testem klíčivosti
Chcete využít kompost k jarním výsevům či na záhony a nevíte, zda je dostatečně vyzrálý? Otestujte si jeho kvalitu: Mělkou misku naplníme prosetým kompostem a dobře ho navlhčíme. Nejprve vysejeme rychle klíčící semínka (řeřicha, fazole), přitlačíme je a zakryjeme fólií, abychom udrželi vlhkost. Jestliže po 3 až 4 dnech semena vyklíčí, je kompost zralý. Zelené děložní lístky svědčí o dobré kvalitě kompostu, zatímco žluté či hnědé výhonky o nedostatečně vyzrálém kompostu. Kompost ještě stále zraje a uvolňující se čpavek zabraňuje růstu rostlin.
Jak je kompost výživný?
Čím různorodější materiál jsme do kompostu dávali, tím je kvalitnější a tím budou lepší i výsledky klíčivosti. Přesný poměr živin v kompostu se dá zjistit pouze půdním rozborem, ale orientačně stačí vědět, že čím je kompost starší a tmavší, tím je v něm více uhlíku. Obsahuje-li převážně trávu, obsahuje hodně dusíku.