Již ze starověku je známý močopudný účinek cibule. Při bolestech vnitřního ucha se tenkrát míchala šťáva z cibule s olivovým olejem a na hadříku vkládala do ušní dutiny. Bolest většinou ustoupila.
Novější lékařské výzkumy prokázaly příznivé působení cibule na trávicí systém, na tlumení činnosti střevních parazitů, šťáva ředěná mlékem odstraňuje vředy, hnisavé rány a vyrážky.
Významná je krvetvorná úloha cibule a nově je možné slýchat tlumící účinky směsi cibulové a celerové šťávy při duševním vypětí a následných bolestech hlavy. Vlivy na lidský organizmus jsou dány skladbou prvků a vitaminů. Údaje v tabulkách jsou uvedeny v miligramech.
Bílé druhy cibule a šalotka patří mezi nejjemnějíš druhy
Které prvky cibule obsahuje
- draslík (K) 130
- fosfor (P) 36
- hořčík (Mg) 8
- mangan (Mn) 0,36
- měď (Cu) 0,13
- síra (S) 51
- sodík (Na) 10
- vápník (Ca) 27
- zinek (Zn) 0,09
- železo (Fe) 0,5
Ryjeme a hnojíme zároveň
Cibuli se daří v půdě s neutrální reakcí, nejlépe po bramborách. Znamená to, že kyselou půdu bychom měli právě nyní, ještě před rytím, vápnit. Začátek podzimu je vhodnou dobou pro hnojení chlévskou mrvou. Kdybychom s ní pracovali na jaře, cibule by byla více ohrožena škůdci a následně chorobami.
Přihnojit můžeme také superfosfátem (30 gramů na m2) a síranem draselným (20 g/m2). Draselné soli se raději vyhneme, protože v ní obsažený chlór brzdí růst cibule. Ryjeme do hloubky asi 20 centimetrů. Pokud je půda zryta hlouběji, tvoří bylina bohatou nať, avšak na úkor velikosti cibule.
Sušení a skladování
Pokud přeje počasí a zrovna nelije jako z konve, je dobré vytáhnout vadnoucí a polehnuté stvoly z půdy a nechat cibuli oschnout na záhonu. Po zaschnutí odřízneme kořínky i nať, cibuli uložíme do lísek a na suchém místě dosušíme.
Naši předkové se bránili předčasnému rašení tím, že cibuli ukládali na lísky obráceně, spodní částí nahoru. Sušit můžeme také s natí, svázanou do copů.
Vitaminy v cibuli
- niacin (B3) 0,2 mg
- pyridoxin (B6) 0,13 mg
- riboflavin (B2) 0,04 mg
- thiamin (B1) 0,03 mg
- vitamin C 10 mg
- vitamin E 0,26 mg
- karoten (A) 33 mikrogramů
Víte, že...
Nejlepších účinků na lidské zdraví bylo dosaženo při konzumaci bílé cibule, červená sorta má omezený vliv.
Raději pilulku, nebo cibuli?
Významem cibule pro lidské zdraví se v St. Elizabeth Hospital v Bostonu dlouhodobě zabývá profesor dr. Gurewich. Z výsledků jeho výzkumu plyne, že by se nad příjmem cibule ve stravě měli zamyslet kardiaci a lidé s vysokou hladinou cholesterolu. Je však třeba vědět, že není cholesterol jako cholesterol.
Ten, který je označován zkratkou LDL, vede ke zúžení a křehnutí cév a nezřídka působí nevratné zdravotní škody. Naopak cholesterol HDL chrání lidský organizmus před infarktem. Je tedy vysoce žádoucí. A právě cibule dovede upravit krevní obraz ve prospěch HDL cholesterolu. Také vysoký krevní tlak se při požívání cibule velmi rychle sníží na přijatelnou hodnotu.
A ještě něco bylo Gurewichovými výzkumy potvrzeno, cibule podporuje proces, při němž jsou rozpouštěny krevní sraženiny. K prevenci prý stačí polovina cibule denně (zhruba 50 gramů). Nejlepší je syrová, ale kladné účinky byly ověřeny také při požívání vařené cibule. A
ktivitám látek, rozpouštějící krevní sraženiny, se věnují také vědečtí pracovníci americké Framingham Study v Massachusetts. A zase se ve výsledku dostali k působení cibule. Výsledná zpráva říká, že lidé s vysokou hodnotou fibrinogenu (jedna z několika substancí tvorby krevních sraženin) jsou s větší pravděpodobností ohroženi mozkovou mrtvicí.
Při troše zjednodušení se dá z výsledků usoudit, že nadprůměrné množství fibrinogenu v krvi je pro lidský organizmus stejně nebezpečné jako vysoký krevní tlak. Cibule hodnotu fibrinogenu snižuje.