vytisknout velikost písma Masožravé rostliny: jaký mají jídelníček

V tomto dílu našeho seriálu se masožravkám podíváme téměř doslova na zoubek. Jak vypadá potrava, kterou přijímají?

Málokterá masožravka by vám byla vděčná za kus hovězího, většina druhů se specializuje na různé zástupce říše hmyzu, nejčastěji ty drobné.

Klepněte pro větší obrázek
Láčkovka druhu Nepenthes rajah z hory Mount Kinabalu se může pyšnit obrovskými pastmi, do kterých se může vejít i několik litrů trávicí tekutiny

Jiné dokáží vedle hmyzu zužitkovat i kořist velikosti drobných obratlovců. V pastech větších druhů láčkovek (Nepenthes) byly nalezeny například kosterní pozůstatky potkanů a jiných poměrně velkých živočichů.

Předpokládá se ale, že taková zvířata musela být něčím handicapována, aby se z pasti nedokázala dostat (vylézt či prokousat). Ne vždy jsou rostliny schopny takto velikou ulovenou kořist zužitkovat, a tak jim může být zahnívající hmota v pastech spíše na obtíž.

Tak je tomu například u větších druhů rosnatek, schopných ulovit i malého ptáčka, jenž se do jejich hustého trsu zamotá. I mucholapka, pokud chytne větší kořist, mnohdy o svou past kvůli zahnívání přijde.

Klepněte pro větší obrázek
Pohled do vnitřku gravitační pasti špirlice Sarracenia leucophylla. V přírodě se tyto pasti často naplňují létavým hmyzem tak rychle, že brzy ztrácejí svou funkčnost a může docházet k zahnívání kořisti

Existuje velké množství druhů, pro něž je běžná hmyzí kořist příliš velkým soustem, a specializují se na ještě menší organizmy, žijící v půdě nebo ve vodě (roztoči, zooplankton a další). Takové druhy bývají poměrně nevýrazné a pravděpodobně byste je mezi masožravky nezařadili.

Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. Kromě enzymů slouží k rozkladu kořisti i početné symbiotické mikroorganizmy (bakterie a nižší houby).

Každý rod či druh to má s trávením trochu jinak – dokonce existují rostliny, které se pravděpodobně spoléhají pouze na pomoc symbiotických organizmů a enzymy jim úplně chybí. Karnivorie je u nich tedy jen primitivní.

Klepněte pro větší obrázek
Krmení mucholapky podivné je sice zábavné, ale rostlině tím moc nepomůžete. V případě větší kořisti pasti velmi ochotně uhnívají

Masožravé rostliny se mohou nazývat taktéž rostlinami hmyzožravými (insektivorními), což se však logicky týká jen těch, jež se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem, který zahrnuje celé živočišné potravní spektrum, je právě ono vžité masožravé rostliny (karnivorní).

Porostou vám i bez krmení?

Důležité je zmínit, že kořist není pro většinu masožravek nezbytná, umí stejně jako jiné rostliny získávat živiny z půdy a pomocí fotosyntézy; jsou to rostliny mixotrofní. Schopnost masožravosti je jen adaptace na růst v chudých půdách, kde kořist slouží jako jakýsi doplněk stravy, zvýhodňující masožravky před okolní konkurenční vegetací.

Známe však druhy, které by bez vydatného přísunu kořisti rostly jen stěží. Jsou to například mnohé vodní bublinatky (Utricularia), rostoucí mimo jiné i v České republice, které potřebují ve vodě dostatek zooplanktonu či jiných drobných živočichů.

Klepněte pro větší obrázek
Pralesní rosnatku Drosera adelae pěstujte ve vysoké vzdušné vlhkosti. Krmení se nedá doporučit – ve vlhku kořist plesniví a zbytečně může poškodit listy

Dalším případem jsou některé jednoleté druhy rosnatek (Drosera). Dobrý přísun kořisti zajistí až několikanásobně rychlejší růst. Toho se využívá především v kultuře – tyto jednoletky vysévejte na jaře. Do zimy musí dospět a vytvořit semena na další sezonu. Bez přikrmování to většinou nestihnou, a vy o ně přijdete.

Chutná jim krmivo pro rybičky

Už si představujete, jak běháte po zahradě a chytáte svým miláčkům mouchy? Nic proti tomu, ale jsou i mnohem jednodušší způsoby, jak zajistit rostlinám přísun živin. Bohatě postačí obyčejné vločkové krmivo pro rybičky.

Klepněte pro větší obrázek
List rosnatky kapské (Drosera capensis) krátce po aplikaci drceného vločkového krmiva

Obsahuje podobné látky jako hmyzí kořist a pro krmení masožravek s adhezními (lepivými) a gravitačními (spadovými) pastmi je naprosto ideální. Navíc stojí jen pár korun. Před aplikací na menší druhy a semenáčky je dobré rozdrtit ho na co nejmenší kousky.

A co vodní bublinatky, o kterých jsem psal výše? Těm postačí trocha vody z rybníka, ve které je obsaženo mnoho potenciální kořisti.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Videonávod: Jak se plete pomlázka

Videonávod: Jak se plete pomlázka

Chcete na Velikonoce překvapit ženy vlastoručně upletenou pomlázkou, ale nemůžete si vybavit správný postup?

14.  4.  2017 | | 3 N/A
Rajčata sázejte teď: Vše o výsadbě a pěstování

Rajčata sázejte teď: Vše o výsadbě a pěstován…

Že je moc brzo? Kdepak, ve fóliáku rajčata porostou jak z vody a na výsev tyčkových rajčat pro výsadbu po zmrzlých není nač čekat.

11.  4.  2017 |
Vyrobte si mramorované kraslice pomocí pěny na holení

Vyrobte si mramorované kraslice pomocí pěny n…

K Velikonocům neodmyslitelně patří zdobení vajíček. Pokud vás ale už omrzely obyčejné barvy, obtisky i barvení v cibulových šlupkách, buďte kreativní a vyzkoušejte tuhle originální metodu.

15.  4.  2017 |
Kvetoucí skalka po celý rok: Čím ji osázet, aby kvetla a nedala moc práce

Kvetoucí skalka po celý rok: Čím ji osázet, a…

Pěkně založená skalka je jako diamant. Čím bude starší, tím více na zahradě vynikne. Poradíme vám, jak ji osázet, aby kvetla po celý rok, dala co nejméně práce a rostlinám se co nejlépe dařilo.

28.  3.  2017 |
Návštěva v Keukenhofu: Takhle vypadá největší květinový park v Evropě

Návštěva v Keukenhofu: Takhle vypadá největší…

Jen kousek od mořského pobřeží se uprostřed nekonečných barevných květinových polí a větrných mlýnů nachází u půvabné holandské vesničky Lisse místo, které se vyplatí alespoň jednou za život navštívit - květinový park Keukenhof.

16.  4.  2017 |