vytisknout velikost písma Masožravé rostliny: jaký mají jídelníček

V tomto dílu našeho seriálu se masožravkám podíváme téměř doslova na zoubek. Jak vypadá potrava, kterou přijímají?

Málokterá masožravka by vám byla vděčná za kus hovězího, většina druhů se specializuje na různé zástupce říše hmyzu, nejčastěji ty drobné.

Klepněte pro větší obrázek
Láčkovka druhu Nepenthes rajah z hory Mount Kinabalu se může pyšnit obrovskými pastmi, do kterých se může vejít i několik litrů trávicí tekutiny

Jiné dokáží vedle hmyzu zužitkovat i kořist velikosti drobných obratlovců. V pastech větších druhů láčkovek (Nepenthes) byly nalezeny například kosterní pozůstatky potkanů a jiných poměrně velkých živočichů.

Předpokládá se ale, že taková zvířata musela být něčím handicapována, aby se z pasti nedokázala dostat (vylézt či prokousat). Ne vždy jsou rostliny schopny takto velikou ulovenou kořist zužitkovat, a tak jim může být zahnívající hmota v pastech spíše na obtíž.

Tak je tomu například u větších druhů rosnatek, schopných ulovit i malého ptáčka, jenž se do jejich hustého trsu zamotá. I mucholapka, pokud chytne větší kořist, mnohdy o svou past kvůli zahnívání přijde.

Klepněte pro větší obrázek
Pohled do vnitřku gravitační pasti špirlice Sarracenia leucophylla. V přírodě se tyto pasti často naplňují létavým hmyzem tak rychle, že brzy ztrácejí svou funkčnost a může docházet k zahnívání kořisti

Existuje velké množství druhů, pro něž je běžná hmyzí kořist příliš velkým soustem, a specializují se na ještě menší organizmy, žijící v půdě nebo ve vodě (roztoči, zooplankton a další). Takové druhy bývají poměrně nevýrazné a pravděpodobně byste je mezi masožravky nezařadili.

Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. Kromě enzymů slouží k rozkladu kořisti i početné symbiotické mikroorganizmy (bakterie a nižší houby).

Každý rod či druh to má s trávením trochu jinak – dokonce existují rostliny, které se pravděpodobně spoléhají pouze na pomoc symbiotických organizmů a enzymy jim úplně chybí. Karnivorie je u nich tedy jen primitivní.

Klepněte pro větší obrázek
Krmení mucholapky podivné je sice zábavné, ale rostlině tím moc nepomůžete. V případě větší kořisti pasti velmi ochotně uhnívají

Masožravé rostliny se mohou nazývat taktéž rostlinami hmyzožravými (insektivorními), což se však logicky týká jen těch, jež se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem, který zahrnuje celé živočišné potravní spektrum, je právě ono vžité masožravé rostliny (karnivorní).

Porostou vám i bez krmení?

Důležité je zmínit, že kořist není pro většinu masožravek nezbytná, umí stejně jako jiné rostliny získávat živiny z půdy a pomocí fotosyntézy; jsou to rostliny mixotrofní. Schopnost masožravosti je jen adaptace na růst v chudých půdách, kde kořist slouží jako jakýsi doplněk stravy, zvýhodňující masožravky před okolní konkurenční vegetací.

Známe však druhy, které by bez vydatného přísunu kořisti rostly jen stěží. Jsou to například mnohé vodní bublinatky (Utricularia), rostoucí mimo jiné i v České republice, které potřebují ve vodě dostatek zooplanktonu či jiných drobných živočichů.

Klepněte pro větší obrázek
Pralesní rosnatku Drosera adelae pěstujte ve vysoké vzdušné vlhkosti. Krmení se nedá doporučit – ve vlhku kořist plesniví a zbytečně může poškodit listy

Dalším případem jsou některé jednoleté druhy rosnatek (Drosera). Dobrý přísun kořisti zajistí až několikanásobně rychlejší růst. Toho se využívá především v kultuře – tyto jednoletky vysévejte na jaře. Do zimy musí dospět a vytvořit semena na další sezonu. Bez přikrmování to většinou nestihnou, a vy o ně přijdete.

Chutná jim krmivo pro rybičky

Už si představujete, jak běháte po zahradě a chytáte svým miláčkům mouchy? Nic proti tomu, ale jsou i mnohem jednodušší způsoby, jak zajistit rostlinám přísun živin. Bohatě postačí obyčejné vločkové krmivo pro rybičky.

Klepněte pro větší obrázek
List rosnatky kapské (Drosera capensis) krátce po aplikaci drceného vločkového krmiva

Obsahuje podobné látky jako hmyzí kořist a pro krmení masožravek s adhezními (lepivými) a gravitačními (spadovými) pastmi je naprosto ideální. Navíc stojí jen pár korun. Před aplikací na menší druhy a semenáčky je dobré rozdrtit ho na co nejmenší kousky.

A co vodní bublinatky, o kterých jsem psal výše? Těm postačí trocha vody z rybníka, ve které je obsaženo mnoho potenciální kořisti.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak vypěstovat mangovník z pecky manga z obchodu

Jak vypěstovat mangovník z pecky manga z obch…

Plody manga, které jsou právě nyní na trhu, u nás zdomácněly velmi rychle. Mangovník sice mezi běžně pěstované pokojové květiny nepatří, ale z pecky jej vypěstujeme celkem snadno. Jen vědět, jak na to.

7.  1.  2018 |
5 tipů, jak v domácnosti využít slupky z pomeranče

5 tipů, jak v domácnosti využít slupky z pome…

Šťavnaté, chutné a plné vitamínů. Pomeranče jsou nejoblíbenějším jižním ovocem. Konzumujeme je jen tak, lisujeme z nich čerstvý džus, přidáváme je do dezertů a koláčů. Slupky z nich ale vždycky skončí v koši, v lepším případě v kompostu. Přitom existuje spousta praktických způsobů jejich využití.

6.  1.  2018 |
Kuchyňské trendy pro rok 2018. Podívejte se, co právě letí

Kuchyňské trendy pro rok 2018. Podívejte se, …

Nové trendy vládnou nejen módě, ale i interiérovému designu. Přední světoví výrobci nábytku každoročně vyhlašují styly, prvky a barvy, které budou aktuálně módní. Zajímá vás, jaké to jsou pro ten letošní rok? Podívejte se do naší fotogalerie a inspirujte se!

16.  1.  2018 |
Pět chyb, kterými ničíte vánoční hvězdu

Pět chyb, kterými ničíte vánoční hvězdu

Rok co rok si pořizujete vánoční hvězdu, ale její konec bývá neslavný? Na vině je jedna či hned několik pěstitelských chyb, jichž se dopouštíte. Zjistěte, co děláte špatně, a řiďte se našimi radami.

6.  12.  2017 |
Zahradní přístřešky aneb Vtipné tipy, jak na zahradě uložit zahradní náčiní

Zahradní přístřešky aneb Vtipné tipy, jak na …

Každý z nás jistě někdy řešil otázku "kam s ním". Připravili jsme pro vás několik tipů, kam uklidit sekačku, kolečko, hrábě, tyčky k rajčatům nebo skládací pařeniště.

11.  1.  2018 |