vytisknout velikost písma Masožravé rostliny: jaký mají jídelníček

V tomto dílu našeho seriálu se masožravkám podíváme téměř doslova na zoubek. Jak vypadá potrava, kterou přijímají?

Málokterá masožravka by vám byla vděčná za kus hovězího, většina druhů se specializuje na různé zástupce říše hmyzu, nejčastěji ty drobné.

Klepněte pro větší obrázek
Láčkovka druhu Nepenthes rajah z hory Mount Kinabalu se může pyšnit obrovskými pastmi, do kterých se může vejít i několik litrů trávicí tekutiny

Jiné dokáží vedle hmyzu zužitkovat i kořist velikosti drobných obratlovců. V pastech větších druhů láčkovek (Nepenthes) byly nalezeny například kosterní pozůstatky potkanů a jiných poměrně velkých živočichů.

Předpokládá se ale, že taková zvířata musela být něčím handicapována, aby se z pasti nedokázala dostat (vylézt či prokousat). Ne vždy jsou rostliny schopny takto velikou ulovenou kořist zužitkovat, a tak jim může být zahnívající hmota v pastech spíše na obtíž.

Tak je tomu například u větších druhů rosnatek, schopných ulovit i malého ptáčka, jenž se do jejich hustého trsu zamotá. I mucholapka, pokud chytne větší kořist, mnohdy o svou past kvůli zahnívání přijde.

Klepněte pro větší obrázek
Pohled do vnitřku gravitační pasti špirlice Sarracenia leucophylla. V přírodě se tyto pasti často naplňují létavým hmyzem tak rychle, že brzy ztrácejí svou funkčnost a může docházet k zahnívání kořisti

Existuje velké množství druhů, pro něž je běžná hmyzí kořist příliš velkým soustem, a specializují se na ještě menší organizmy, žijící v půdě nebo ve vodě (roztoči, zooplankton a další). Takové druhy bývají poměrně nevýrazné a pravděpodobně byste je mezi masožravky nezařadili.

Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. Kromě enzymů slouží k rozkladu kořisti i početné symbiotické mikroorganizmy (bakterie a nižší houby).

Každý rod či druh to má s trávením trochu jinak – dokonce existují rostliny, které se pravděpodobně spoléhají pouze na pomoc symbiotických organizmů a enzymy jim úplně chybí. Karnivorie je u nich tedy jen primitivní.

Klepněte pro větší obrázek
Krmení mucholapky podivné je sice zábavné, ale rostlině tím moc nepomůžete. V případě větší kořisti pasti velmi ochotně uhnívají

Masožravé rostliny se mohou nazývat taktéž rostlinami hmyzožravými (insektivorními), což se však logicky týká jen těch, jež se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem, který zahrnuje celé živočišné potravní spektrum, je právě ono vžité masožravé rostliny (karnivorní).

Porostou vám i bez krmení?

Důležité je zmínit, že kořist není pro většinu masožravek nezbytná, umí stejně jako jiné rostliny získávat živiny z půdy a pomocí fotosyntézy; jsou to rostliny mixotrofní. Schopnost masožravosti je jen adaptace na růst v chudých půdách, kde kořist slouží jako jakýsi doplněk stravy, zvýhodňující masožravky před okolní konkurenční vegetací.

Známe však druhy, které by bez vydatného přísunu kořisti rostly jen stěží. Jsou to například mnohé vodní bublinatky (Utricularia), rostoucí mimo jiné i v České republice, které potřebují ve vodě dostatek zooplanktonu či jiných drobných živočichů.

Klepněte pro větší obrázek
Pralesní rosnatku Drosera adelae pěstujte ve vysoké vzdušné vlhkosti. Krmení se nedá doporučit – ve vlhku kořist plesniví a zbytečně může poškodit listy

Dalším případem jsou některé jednoleté druhy rosnatek (Drosera). Dobrý přísun kořisti zajistí až několikanásobně rychlejší růst. Toho se využívá především v kultuře – tyto jednoletky vysévejte na jaře. Do zimy musí dospět a vytvořit semena na další sezonu. Bez přikrmování to většinou nestihnou, a vy o ně přijdete.

Chutná jim krmivo pro rybičky

Už si představujete, jak běháte po zahradě a chytáte svým miláčkům mouchy? Nic proti tomu, ale jsou i mnohem jednodušší způsoby, jak zajistit rostlinám přísun živin. Bohatě postačí obyčejné vločkové krmivo pro rybičky.

Klepněte pro větší obrázek
List rosnatky kapské (Drosera capensis) krátce po aplikaci drceného vločkového krmiva

Obsahuje podobné látky jako hmyzí kořist a pro krmení masožravek s adhezními (lepivými) a gravitačními (spadovými) pastmi je naprosto ideální. Navíc stojí jen pár korun. Před aplikací na menší druhy a semenáčky je dobré rozdrtit ho na co nejmenší kousky.

A co vodní bublinatky, o kterých jsem psal výše? Těm postačí trocha vody z rybníka, ve které je obsaženo mnoho potenciální kořisti.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |