vytisknout velikost písma Masožravé rostliny: jaký mají jídelníček

V tomto dílu našeho seriálu se masožravkám podíváme téměř doslova na zoubek. Jak vypadá potrava, kterou přijímají?

Málokterá masožravka by vám byla vděčná za kus hovězího, většina druhů se specializuje na různé zástupce říše hmyzu, nejčastěji ty drobné.

Klepněte pro větší obrázek
Láčkovka druhu Nepenthes rajah z hory Mount Kinabalu se může pyšnit obrovskými pastmi, do kterých se může vejít i několik litrů trávicí tekutiny

Jiné dokáží vedle hmyzu zužitkovat i kořist velikosti drobných obratlovců. V pastech větších druhů láčkovek (Nepenthes) byly nalezeny například kosterní pozůstatky potkanů a jiných poměrně velkých živočichů.

Předpokládá se ale, že taková zvířata musela být něčím handicapována, aby se z pasti nedokázala dostat (vylézt či prokousat). Ne vždy jsou rostliny schopny takto velikou ulovenou kořist zužitkovat, a tak jim může být zahnívající hmota v pastech spíše na obtíž.

Tak je tomu například u větších druhů rosnatek, schopných ulovit i malého ptáčka, jenž se do jejich hustého trsu zamotá. I mucholapka, pokud chytne větší kořist, mnohdy o svou past kvůli zahnívání přijde.

Klepněte pro větší obrázek
Pohled do vnitřku gravitační pasti špirlice Sarracenia leucophylla. V přírodě se tyto pasti často naplňují létavým hmyzem tak rychle, že brzy ztrácejí svou funkčnost a může docházet k zahnívání kořisti

Existuje velké množství druhů, pro něž je běžná hmyzí kořist příliš velkým soustem, a specializují se na ještě menší organizmy, žijící v půdě nebo ve vodě (roztoči, zooplankton a další). Takové druhy bývají poměrně nevýrazné a pravděpodobně byste je mezi masožravky nezařadili.

Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. Kromě enzymů slouží k rozkladu kořisti i početné symbiotické mikroorganizmy (bakterie a nižší houby).

Každý rod či druh to má s trávením trochu jinak – dokonce existují rostliny, které se pravděpodobně spoléhají pouze na pomoc symbiotických organizmů a enzymy jim úplně chybí. Karnivorie je u nich tedy jen primitivní.

Klepněte pro větší obrázek
Krmení mucholapky podivné je sice zábavné, ale rostlině tím moc nepomůžete. V případě větší kořisti pasti velmi ochotně uhnívají

Masožravé rostliny se mohou nazývat taktéž rostlinami hmyzožravými (insektivorními), což se však logicky týká jen těch, jež se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem, který zahrnuje celé živočišné potravní spektrum, je právě ono vžité masožravé rostliny (karnivorní).

Porostou vám i bez krmení?

Důležité je zmínit, že kořist není pro většinu masožravek nezbytná, umí stejně jako jiné rostliny získávat živiny z půdy a pomocí fotosyntézy; jsou to rostliny mixotrofní. Schopnost masožravosti je jen adaptace na růst v chudých půdách, kde kořist slouží jako jakýsi doplněk stravy, zvýhodňující masožravky před okolní konkurenční vegetací.

Známe však druhy, které by bez vydatného přísunu kořisti rostly jen stěží. Jsou to například mnohé vodní bublinatky (Utricularia), rostoucí mimo jiné i v České republice, které potřebují ve vodě dostatek zooplanktonu či jiných drobných živočichů.

Klepněte pro větší obrázek
Pralesní rosnatku Drosera adelae pěstujte ve vysoké vzdušné vlhkosti. Krmení se nedá doporučit – ve vlhku kořist plesniví a zbytečně může poškodit listy

Dalším případem jsou některé jednoleté druhy rosnatek (Drosera). Dobrý přísun kořisti zajistí až několikanásobně rychlejší růst. Toho se využívá především v kultuře – tyto jednoletky vysévejte na jaře. Do zimy musí dospět a vytvořit semena na další sezonu. Bez přikrmování to většinou nestihnou, a vy o ně přijdete.

Chutná jim krmivo pro rybičky

Už si představujete, jak běháte po zahradě a chytáte svým miláčkům mouchy? Nic proti tomu, ale jsou i mnohem jednodušší způsoby, jak zajistit rostlinám přísun živin. Bohatě postačí obyčejné vločkové krmivo pro rybičky.

Klepněte pro větší obrázek
List rosnatky kapské (Drosera capensis) krátce po aplikaci drceného vločkového krmiva

Obsahuje podobné látky jako hmyzí kořist a pro krmení masožravek s adhezními (lepivými) a gravitačními (spadovými) pastmi je naprosto ideální. Navíc stojí jen pár korun. Před aplikací na menší druhy a semenáčky je dobré rozdrtit ho na co nejmenší kousky.

A co vodní bublinatky, o kterých jsem psal výše? Těm postačí trocha vody z rybníka, ve které je obsaženo mnoho potenciální kořisti.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Kalízie vonná. Kde roste, tam léčí

Léčitelé kalízii považují za téměř zázračnou bylinu a světové výzkumy jim dávají za pravdu. Téměř obyčejnou pokojovou rostlinu s neobyčejnými účinky může mít doma každý. Chcete ji vyzkoušet?

23.  7.  2017 |
Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na balkóně

Jak si vybudovat miniskalku a minijezírko na …

Ne každý má zahradu, kde lze relaxovat u šplouchajícího jezírka a obdivovat krásu květin. I na malém balkoně, střešní zahradě či terase si takový luxus můžete dopřát.

16.  7.  2017 |
Pěstování rajčat pro začátečníky: Jak se vyhnout plísni a mít bohatou úrodu

Pěstování rajčat pro začátečníky: Jak se vyhn…

Už jste sklidili první vlastní rajčátka a pravý vrchol sezóny je před vámi? Co udělat pro to, aby vám je nezničily choroby a jak pak bohatou úrodu zpracovat.

21.  7.  2017 |
O úrodě malin rozhoduje řez ve správný čas

O úrodě malin rozhoduje řez ve správný čas

Nádherně voní a ještě lépe chutnají. Kam je zasadit, kdy sklízet a řezat, bývá pro zahrádkáře mnohdy neřešitelným rébusem. Pár rad vám pomůže hádanku rozluštit.

18.  7.  2017 |
Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ještě zasadit

Poslední šance pro fazole aneb Co v létě ješt…

S příchodem léta jsme se v zahrádkách přehoupli do druhé poloviny vegetace. Správný zahrádkář však nenechá ležet ladem ani kousek půdy a věnuje se založení druhé úrody na těch plochách, kde dozrála první.

11.  7.  2017 |