V průběhu června se dva lidé z jižních Čech otrávili muchomůrkou tygrovanou, kterou zaměnili za masáky neboli růžovky. Jde o jednu z nejčastějších záměn hub. Přitom existují spolehlivé znaky, díky kterým můžete tyto dvě houby bezpečně rozeznat.
Muchomůrka tygrovaná a muchomůrka růžovka rostou často blízko u sebe, a nepozorný houbař tak snadno může způsobit fatální omyl. Zatímco růžovky neboli masáky jsou výborné jedlé houby, muchomůrka tygrovaná (nebo také panterová) je jedovatá a halucinogenní houba, která může způsobit silné nevolnosti a při velkém množství i závažné zdravotní obtíže.
Muchomůrka růžovka
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) svou chutí skutečně připomíná maso, proto získala lidový název masák. Podporuje metabolismus, pročišťuje organismus a působí pozitivně na psychiku. Je zdrojem lysinu, který je důležitý při vstřebávání vápníku a tvorbě svalů. Pozor ale, za syrova je jedovatá, protože obsahuje hemolytické proteiny, které jsou ale termolabilní, tedy se při vaření ničí.
Kdy a kde rostou růžovky
Najdete je od května do října ve všech typech lesů. Klobouk růžovky je v mládí polokulovitý, později až plochý, dorůstá průměru 5 až 20 centimetrů. Může být červenavě hnědý, řidčeji bělavý, žlutohnědý nebo červenavě šedý. Objevují se na něm snadno stíratelné, špinavě bílé až šedorůžové zbytky plachetky.
Jak bezpečně poznat muchomůrku růžovku
Nejdůležitějším poznávacím znakem je bílý prsten, který je převislý, široký, podobný sukni. U mladých hub je přirostlý k lupenům, od kterých získává rýhování a od kterých se později oddělí.
Pokud sloupnete svrchní vrstvu klobouku, dužina pěkně zrůžoví. Růžová barva je vidět i na poraněných částech houby, v červích cestičkách nebo ve spodní části třeně. Ten je na konci pěkně baňatý, nevyrůstá z kalichu.
Bradavky na klobouku jsou zašpičatělé.
Muchomůrka tygrovaná
Každoročně se několik lidí otráví muchomůrkou tygrovanou (lat. Amanita pantherina), kterou zejména v případě mladých plodnic zamění za masáky. Otravy touto houbou doprovází halucinace podobné jako při požití lysohlávek nebo muchomůrky červené, ale tyto plodnice obsahují mnohem více toxických látek. V ohrožení jsou hlavně osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce.
Přitom poznat ji od masáku není zas tak obtížné, i přes fakt, že rostou ve stejných ekosystémech, tedy jak v listnatých, tak jehličnatých lesích. Muchomůrce tygrované se dobře daří zejména pod buky, lípami či borovicemi.
Jak spolehlivě poznat muchomůrku tygrovanou
Prsten na třeni je hladký, nemá vroubky jako u muchomůrky růžovky. Její dužina nemění barvu, po naříznutí či otlaku zůstává pořád bílá. Nejspolehlivějším znamením pak je výrazná pochva, z níž houba vyrůstá, a které se lidově říká kalich smrti.
Muchomůrka šedivka
Oběma houbám je pak podobná ještě jedlá muchomůrka šedivka (lat. Amanita spissa), která (jak už název napovídá) je na první pohled šedivá, nemá na sobě žádné růžové tóny, Pokud sloupnete svrchní vrstvu klobouku, dužina pod ním zůstane bílá. Stejně jako u masáku je třeň na konci pěkně baňatý a její prsten vroubkovaný. Chuťově je mírná, připomíná brambory.
Pokud si nebudete jisti a nedokážete houbu spolehlivě určit, raději ji nikdy nekonzumujte. Obraťte se na odborníky v mykologických poradnách a ve specializovaných skupinách na Facebooku.
[********************]