vytisknout velikost písma Mandloně: stromy dvou tváří

Sladká jádra plodů mandloní jsou po celém světě vyhledávanou pochoutkou, hořká pak nebezpečným jedem. Stromy obsypané na jaře květy jsou však vždy potěchou pro oči.

Strom opředený mýty

Mandloně pro nás mají bezesporu trochu tajemstvím opředený až exotický nádech, a to mnozí ani netuší, že podle pověsti vyrostla z části dvoupohlavní frygické Agdistis, tady přesněji z jejího mužství.

Toho ji zbavili bohové, nemohoucí se na tu dvojakou hříčku matky Země dívat. Mandloň je také často zmiňována v bibli. Má symbolický význam pro různá náboženství.

Klepněte pro větší obrázek
Zkuste si tuto mýtickou krásku vypěstovat doma

Co má mandle společného s rybou?

Ponecháme-li stranou pravdivost pověsti, něco z ní si mandloň, přesněji nejznámější ze čtyřiceti druhů, mandloň obecná (Amygdalus communis) ponechala, a to svou dvojakost. Tento druh mandloně má totiž dvě biochemické linie, jednu sladkou a jednu hořkou.

Sladká nese dobře známé jádro, jímž ochucujeme koláče, dorty i masité pokrmy. Obalená v kakau, skořici či karamelu je vyhledávanou pochoutkou. Má však svou hořce chutnající sestru – nebo spíš matku, z níž se sladká linie vyvinula. Ta obsahuje navíc glykosid amygdalin, který se při kontaktu s vodou rozkládá a uvolňuje jedovatý kyanovodík.

To se stane v momentě, když hořkou mandli vloží nějaký nešťastník do úst. Chemickou reakci vyvolají sliny a už při požití hrstky hořkých mandlí může dojít k ohrožení lidského života. Pro zvířátka je nebezpečná i jediná hořká mandle.

Přesto naši předkové neváhali a dodnes i některé jižní národy neváhají riskovat a mandle v hořké podobě hojně konzumovali a konzumují. A my se přitom divíme Japoncům, že si se životem zahrávají při konzumaci vybrané lahůdky ze syrové jedovaté ryby fugu!

Řecké ořechy

Mandloně jsou keřovité nebo stromovité dřeviny patřící k rodu slivoní (Prunus) jako například švestka. Některé druhy jsou vysoké sotva pár desítek centimetrů, jiné se vypínají do výšky pěti i více metrů.

Klepněte pro větší obrázek
Mandle jsou oblíbené po celém světě

Mandloně pochází ze severní Afriky a Asie, plané mandloně obecné mají původ na Balkáně a ve Střední Asii. Mandloně znali už naši prapředci v době bronzové, na jejich jádrech si pochutnávali i staří Egypťané. Pro Evropu je nejspíš objevili jako první Řekové, od nich je – ostatně jako skoro vše – převzali Římané, a dokonce mandle označovali jako „řecké ořechy“.

I vědecký název Amygdalus pochází z řečtiny a byl odvozen z asyrského označení stromu ah-mygdala, což v překladu znamená jak mandli, tak hezky rostlý strom. Mandloně se ale ubíraly i opačným směrem a našly si cestu za Čínskou zeď, kde dnes patří k předním vývozním artiklům.

Mandloň kvete jako jeden z prvních stromů. Květy jsou složeny z pěti okvětních plátků, jsou bílé, narůžovělé, růžové i načervenalé a mají tři až pět centimetrů v průměru. Třebaže je mandloň z rodu peckovic, její plod není poživatelný. Chlupaté, plstnaté oplodí s kožovitou dužinou záhy sesychá a puká, aby se na svět dostala pecka s chutným jádrem. Druhem mandloně obecné je také takzvaná křehká mandloň (Amygdalus communis fragilis), označovaná podle vlastnosti svých pecek, které praskají po menším stlačení v prstech.

Klepněte pro větší obrázek
Květy mandloně nízké můžete spatřit na jižní Moravě

U nás se s původním druhem mandloní můžete setkat na jihu Moravy, kde v přírodě roste mandloň nízká (Amygdalus nana), patřící dnes ke kriticky ohroženým druhům. Pokrývá svým výskytem oblast od Dolního Rakouska přes jihovýchodní Evropu na Kavkaz a zasahuje až do stepí Střední Asie.

Jak název napovídá, jedná se o nízký keř, jehož výška jen málokdy přesáhne jeden metr. Má hnědozelené, ve stáří stříbřitě zbarvené větve, je bohatě olistěná kopinatými listy. Květy jsou nejčastěji zbarveny růžově.

K často vysazovaným ozdobným keřům v zahradách a parcích patří mandloň trojlaločná (Amygdalus triloba) s vyšlechtěnými plnokvětými varietami.

Kam pro dobrou radu

„...až suchá mandloň rozkvete,

zalita slzou dítěte,

pak přijde mnoho šťastných chvil

a klidný bude Canterville“

I když tyto známé verše ze zámeckého okna, které mi jednou provždy evokuje každá zmínka o mandloních, byly účinným návodem pro vysvobození nešťastného strašidla, rozhodně je nelze doporučit jako návod na pěstování tohoto u nás především okrasného stromku.

Nestárnoucí text Oscara Wilda tedy doporučuji pro potěchu duše a k praktickým pěstitelským účelům raději využijte odbornou zahradnickou literaturu.

Jak mandloně pěstovat

Při výběru záleží na tom, zda preferujete ozdobné, nebo užitné vlastnosti mandloní. Pokud byste chtěli získat vlastní úrodu, budete potřebovat více stromů, k běžně pěstovaným i prodávaným patří například časné odrůdy mandloně obecné ‘Sultán‘ či ‘Zora‘.

Mandloně potřebují slunečné, dobře chráněné stanoviště v teplých polohách. Pro místa s drsnějším podnebím nejsou vhodné, protože stromky špatně odolávají mrazům.

Klepněte pro větší obrázek
Mandloň trojlaločná plní na zahradách funkci okrasnou

Kořeny mandloní v dospělosti dosahují značné délky, proto je třeba s tímto faktem počítat předem, aby například nenarušovaly zdivo, nezvedaly beton či nedusily ostatní výsadbu. Mandloně upřednostňují lehčí či středně těžké půdy, dobře propustné a spíše zásaditého charakteru.

Vysazovat je můžete na podzim i na jaře, v době vegetačního útlumu, který se projeví absencí listů. Po výsadbě seřízněte stromku všechny větévky nakrátko, tím mu zajistíte v příštím roce bohatost květů. V dalších letech bude potřebovat pravidelný udržovací řez, měli byste ho provádět vždy zjara, kdy se rány na dřevu lépe a rychleji hojí.

Škůdci

Mandloně trpívají napadením parazitickými houbami rodu Cercospora. To se projevuje nejdříve skvrnitostí listů a posléze jejich následným uhníváním.

Mandle jako lék

Kromě využití sladkých jader v potravinářství a hořkých v kosmetice mají mandle i léčivé účinky. Obsahují oleje, minerální látky, bílkoviny, kyselinu listovou, vitaminy skupiny B a vitamin E.

Klepněte pro větší obrázek
V malých plodech se skrývá velká síla

Mají čisticí a protizánětlivé účinky, zvyšují imunitu, pomáhají jako ochrana před sklerózou, proti zánětům jater, stimulují funkci štítné žlázy, pro nízký obsah cukrů jsou vhodné i pro diabetiky.

Mandlový olej je využíván nejen v kosmetice, ale i k masážím. Za studena lisovaný je u východních kultur vyhledávaným vnějším i vnitřním afrodisiakem.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Pět chyb, kterými ničíte vánoční hvězdu

Pět chyb, kterými ničíte vánoční hvězdu

Rok co rok si pořizujete vánoční hvězdu, ale její konec bývá neslavný? Na vině je jedna či hned několik pěstitelských chyb, jichž se dopouštíte. Zjistěte, co děláte špatně, a řiďte se našimi radami.

6.  12.  2017 |
Nezapomeňte si nastříhat barborky!

Nezapomeňte si nastříhat barborky!

Se svátkem Barbory, který připadá na čtvrtý prosinec, je spojen starý lidový zvyk. S pomocí v tento den natrhaných větviček, označovaných na památku panny a mučednice jako barborky, si svobodná dívka může předpovědět svatbu.

4.  12.  2017 |
Adventní věnec tradiční i netradiční. Vyrobte si ho za pár korun!

Adventní věnec tradiční i netradiční. Vyrobte…

Je tu první adventní neděle a s ní i čas zapálit první svíčku na adventním věnci. Pokud ho ještě nemáte, nepanikařte. Vyrobit si ho můžete i rychle a levně, jen z toho, co máte doma. Pro inspiraci pro vás máme více než padesát fotek.

1.  12.  2017 |
Vánoce 2017: Jaké jsou aktuální trendy? Podívejte se v galerii!

Vánoce 2017: Jaké jsou aktuální trendy? Podív…

Chcete být "in" a zajímají vás aktuální trendy ve vánoční výzdobě? Letos jim vévodí fialová, bílá a přírodní materiály. Pro inspiraci jsme pro vás vybrali více než sedmdesát fotografií dekorací v modních barvách.

29.  11.  2017 |
Studený porcelán: Jak vyrobit ozdoby na stromeček ze škrobu a jedlé sody

Studený porcelán: Jak vyrobit ozdoby na strom…

Hmota, které se říká studený porcelán, je lehká, tvárná, skvěle vypadá, a co je nejdůležitější, připravíte ji doma za pár korun. Vyzkoušejte to! Vyrobte si z ní třeba nové vánoční ozdoby. Našli jsme pro vás návod na jejich výrobu.

9.  12.  2017 |