vytisknout velikost písma Malé, milé a žravé: pěstování masožravek (rady pro začátečníky)

Většina masožravých rostlin žije v tropických pralesích, ale setkáme se s nimi také u nás. Jsou droboučké či naopak gigantické a všechny mají jedno společné - živí se kořistí, kterou si samy uloví.

Od polárního kruhu po rovník

Je až neuvěřitelné, jak široko jsou masožravé rostliny rozšířeny. Mimo tropických a epifytních masožravek existuje řada druhů, jež rostou na rašeliništích, slatinách a vyschlých lokalitách, připomínajících polopoušť. Hrůzostrašné zkazky o spolknutém psu či člověku jsou spíš výplodem lidské fantazie.

Klepněte pro větší obrázek
Když se řekne masožravka, hodně lidí si vzpomene na filmovou Adélu  

Pravdou zůstává, že v obří konvici masožravé láčkovky se občas najde velký pavouk či drobná žabka. Jsou to jen výjimky, i když láčkovky (Nepethes) ve své domovině, tropických pralesích, dorůstají úctyhodných velikostí, které se někdy počítají na metry. V našich podmínkách se jim daří jen ve sklenících zkušených pěstitelů nebo v botanické zahradě.  

Masožravky, které všechno (ne)vydrží

Masožravky tvoří zvláštní skupinu rostlin, jejichž pěstování není snadné. Začátečníci by si měli pořídit některý druh nezatahující rosnatky, například Drosera aliciae, D. capensis nebo D. capillaris. Tyto druhy rosnatek jsou poměrně nenáročné, a pokud budeme dodržovat několik základních zásad, měly by dobře přežít naše pěstitelské začátky.

Klepněte pro větší obrázek
Také masožravé rostliny vykvétají (zde Drosera capensis)  

Pozor, nekrmit!

Masožravky je vhodné pěstovat na okně situovaném na východ nebo jihovýchod. Nemělo by na ně přímo svítit slunce, ale dostatek světla potřebují. Současně vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost.

Nejdůležitější je zálivka: květináče se substrátem směsi rašeliny a křemičitého písku umístíme trvale do vody. Jakmile jednou rosnatka vyschne, znamená to její smrt. Nikdy rosnatky ani jiné masožravé rostliny nezaléváme tvrdou vodou, ale shromažďujeme vodu měkkou, nejlépe dešťovku.

Klepněte pro větší obrázek
Drosera broomensis jako by nesla desítky malých sluncí i s jejich paprsky 

Rosnatky přezimují při teplotě deset až patnáct stupňů Celsia a v létě jim prospěje polostín na zahradě. Během růstu masožravé rostliny nikdy nepřihnojujeme umělými hnojivy, „uživí” se samy chytáním drobného hmyzu a prachových částic.  

Jak se léčí nemocné masožravky?

Největším nepřítelem rosnatek jsou plísně a ze živočišných škůdců mšice. Vzniku některého druhu plísní zabráníme pravidelným odstraňováním odumřelých listů, hlavně na spodní straně růžice. Pokud se plíseň přece jen objeví, je nelepším řešením napadené listy odtrhnout, rány nechat zaschnout a rostliny přesadit do nového substrátu.

Klepněte pro větší obrázek
Nejen u masožravek platí, že lépe je nemocem předcházet 

Chemická ochrana proti škůdcům je problematická. Ne všechny přípravky rosnatky snáší a ne všechny insekticidy účinkují tak, aby škůdce či chorobu spolehlivě zničily. Zásah chemií dřív odnese rosnatka než škůdce.

Nejlepší prevencí pro zdravý růst rosnatek je, dopřejeme-li jim co nejvíce světla a čerstvého vzduchu. Také nesmíme dráždit jejich citlivé pasti, protože časté otevírání a zavírání je zbytečně vyčerpává.

Klepněte pro větší obrázek
Láčkovky  potřebují stejně jako rosnatky dostatek světla a vzduchu, ale na rozdíl od nich uvítají pěstování v závěsném květináči  

Maličké rosnatky se vejdou do láhve

Masožravým rostlinám se v bytě, jen tak na okně, bude dařit jen chvíli. Rozhodně lepší je umístit pár rostlinek v láhvi od okurek či vyřazeném akváriu. Ideální podmínky pro pěstování masožravých rostlin splňuje pokojová vitrína.

Klepněte pro větší obrázek
Obyčejná skleněná láhev představuje pro malé masožravé rostliny ideální klima  

Kde masožravky můžeme získat?

Pokud se pěstování masožravých rostlin chceme více věnovat, vyplatí se kontaktovat specialistu a požádat jej o radu. Rosnatky dostaneme občas koupit v květinářství, Baumaxu, i na výstavě (například na Flóře Olomouc) nebo najdeme na internetu kontakt na soukromého pěstitele. Další šancí je inzerce některého zahradnického časopisu.

Klepněte pro větší obrázek
Masožravky nemají vždy jen zelenou barvu (zde Drosera rotundifolia) 

U masožravých rostlin platí stejně jako u ostatních druhů, že dříve, než si je pořídíme, bychom si měli prostudovat literaturu o jejich pěstování a pečlivě zvážit, zda jim můžeme nabídnout takové podmínky, které ke zdárnému životu potřebují.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |