vytisknout velikost písma Majoránka: vůně lásky z babiččiny zahrádky

Staletí byla majoránka oblíbenou bylinkou používanou při přípravě masitých jídel. Její vůně oplývala pověrou, že může přičarovat lásku. V kuchyni bychom se bez ní těžko obešli dodnes. Pěstujeme ji jako letničku na zahrádce.
Majoránka: vůně lásky z babiččiny zahrádky

Majoránka pochází z Přední Asie a Středomoří, ovšem dnes se pěstuje a používá celosvětově. Je to vytrvalá keříčkovitá bylina z čeledi hluchavkovitých, dorůstá do výšky 20 až 40 centimetrů. Vzpřímeně rostoucí lodyhy jsou porostlé šedozelenými plstnatými lístky.

U nás není schopna přečkat tuhou zimu, proto se pěstuje jako letnička, tedy každý rok se vysévá znova. Kvete od června do srpna drobnými bílými nebo růžovými kvítky seskupenými v kláscích. Celá rostlina je silně aromatická.

Výsev a výsadba

  • Vyžaduje slunečné závětrné stanoviště, jinak nedosahuje kvalitního aroma.
  • Půda má být lehčí, zásaditá, bohatá na humus.
  • Před výsadbou je vhodné půdu přihnojit organickým hnojivem.

Majoránku můžeme vypěstovat ze semen, vhodnější je zakoupit sazeničky. Semena sejeme v březnu až dubnu do truhlíků, lehce zasypeme zemí nebo pískem, aby se k nim dostalo světlo a probudilo je ke klíčení.

Truhlík necháme buď v nepříliš teplé místnosti nebo středně teplém pařeništi. Vzešlé sazenice rozsadíme po několika kusech ve vzdálenosti cca 3 centimetry. Do volné půdy sázíme v květnu po posledních přízemních mrazících. Doporučená vzdálenost mezi rostlinami je 15 centimetrů.

Majoránku můžeme použít i do skalky, na záhonové obruby nebo vysadit do květináče či truhlíku na balkóně. Na zimu nádobu přeneseme do bytu na světlé místo. Nesmíme zapomínat na pravidelnou zálivku, kypření půdy a vytrhávání plevele.

Sluníčko dodá více vůně

  • Jako koření i pro léčivé účely se sbírají listy a květ. Sklizeň provádíme 2–3krát za sezonu před rozkvětem a za suchého počasí. Nejlépe v jedenáct hodin dopoledne za jasného počasí. Rostlinky se sestřihnou cca 5 centimetrů nad zemí, aby mohly znovu obrazit.
  • Větších výnosů dosáhneme, sestřihneme-li jednotlivé stonky nad dřevnatou částí. Zbylý stonek se rozvětví. Rozkošatělá rostlina přinese při příštím sběru větší výnos.
  • Naposledy se sklízí na podzim, kdy se vytrhávají a suší celé rostliny. Pro okamžitou potřebu lze odstřihávat majoránku průběžně, jakmile dostatečně naroste.
  • Ostříhané lodyhy usušíme na stinném místě buď rozprostřené v jedné vrstvě nebo svázané do kytiček a zavěšené ve stínu. Poté z nich odrhneme listy a květy. První sklizeň je kvalitnější.  
  • Uchováváme v dobře uzavřené tmavé nádobě. Nejdéle jeden rok.

Koření pro povzbuzení

  • Kořeníme s ní tučná jídla, protože povzbuzuje tvorbu žaludečních šťáv a žluči, zároveň zklidňuje zažívací trakt, pomáhá proti nadýmání.
  • Přidáváme do polévek, pečeného masa, mletých mas, omáček, gulášů, luštěninových jídel, těstovin, uzenin a paštik. Těžko si bez ní lze představit tradiční bramboračku nebo bramborák.
  • Majoránku přidáváme nejlépe ke konci vaření, nebo nadvakrát – během vaření a nakonec do hotového jídla.

Extra tip! Výborná je v kombinaci s česnekem, hodí se k ní pepř, nové koření, kmín, rozmarýn, šalvěj a saturejka. 

Moc léčivá, zdraví prospívá

  • Majoránka obsahuje třísloviny, hořčiny a silici.
  • Má protizánětlivé účinky.
  • Působí proti nachlazení, neurózám, migréně a bolesti hlavy, střevní kolice.
  • Odstraňuje křeče.
  • Je mírně močopudná.
  • Ve větším množství působí mírně omamně.
  • Používá se do koupelí posilujících nervy.
  • Odvar pomáhá zmírňovat menstruační bolesti doprovázené křečemi a má uklidňující účinky při nespavosti.
  • Inhalace pomáhá při astmatu.
  • Naložená v oleji uvolňuje namožené svaly.
  • Majoránková mast urychluje hojení ran.  

Odvar

Lžičku suché drcené majoránky přelijeme 1/2 l vroucí vody a necháme 15 minut stát. Pijeme 1 až 2 šálky denně.

Klepněte pro větší obrázek

Aromatický olej

30 g drcené sušené majoránky naložíme do 1 l olivového nebo slunečnicového oleje. Necháme 14 dní louhovat. Občas protřepeme. Nakonec olej slijeme přes jemné sítko nebo plátno.

Používáme jako mazání na namožené svaly a při bolestech hlavy si jím lehce potřeme čelo.

Stejně dobře se hodí i pro kuchyňské využití jako dochucovadlo.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak pěstovat vřes v truhlíku na balkoně i na zahradě

Jak pěstovat vřes v truhlíku na balkoně i na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu a ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá.

14.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |