vytisknout velikost písma Libeček lékařský: jak ho pěstovat

Skoro v každé zahradě býval libeček pěstován jako potřebné koření. Časem upadal v zapomnění, a zůstal jen v některých venkovských, hlavně podhorských zahradách. Libeček si ale zaslouží pozornost a jeho pěstování je opravdu snadné.

Libeček lékařský (Levisticum officinale) je vynikající koření a v tradiční české kuchyni měl odjakživa své místo. Nejoblíbenější a také nejčastěji pěstovaný býval v Podkrkonoší, jeho obliba v současné době opět trochu stoupla. Mít libeček na zahradě znamená nejen zásobu koření, ale i léčivo na mnoho obtíží.

Využít se dají nejen listy, ale i semena. Vůbec nejúčinnější jsou kořeny. Výrazná vůně libečku připomíná polévkové koření, k jehož přípravě se rostlina využívá. Ze zahrady ho pak budete mít k dispozici od časného jara až do prvních mrazíků, po nich rostlina zatáhne do země.

Před zimou libeček zpracujte a připravte na mráz 

Před zimou libeček zpracujte a připravte na mráz 

Domácí maggi

Kdo libeček nezná, toho překvapí aroma – ne nadarmo se rostlině říká „zelené maggi“. Už první vyrašené lístky brzy z jara mají silnou vůni, kterou si nelze splést. Do jídla ho stačí opravdu jen troška, nejlépe se hodí do tradiční české bramboračky či zeleninových polévek.

Do omáček a k dušeným masům je libeček vynikajícím kořením (zkuste přidat pár lístků ke skopovému), přidat ho lze i do mletého masa a marinád na grilování. Chce to jen trochu fantazie: libeček s luštěninami nebo vaječnými jídly vám bude určitě chutnat.

Klepněte pro větší obrázek
Pěstovat se dá i v květináči na balkoně, bude sice drobnější, ale listů naroste dostatek

Ze semene, nebo od sousedky?

Nejrychleji vypěstujete libeček z darovaných kořenových puků. Rostlině rozdělení kořenů nevadí a nově zasazená část vytvoří v krátkém čase pěkný trs. Pamatujte na to, že vyroste mohutná rostlina až do dvou metrů výšky a vymezte libečku dostatečný prostor.

Semena lze vysévat ve dvou obdobích, buď brzy zjara (březen a duben), případně koncem léta v srpnu a září. V teplejších oblastech lze výsev posunout až do konce října. Semeno potřebuje asi třícentimetrovou hloubku, řádky by měly být šedesát centimetrů od sebe.

Klepněte pro větší obrázek
Květenství se na rostlinách objevuje od června až do konce července, dozrálá semena můžete v září vysévat

Libeček pomalu klíčí, takže mějte trpělivost. Jakmile rostliny dorostou asi deseti centimetrů, protrhají se na patnácticentimetrovou vzdálenost. V té době můžete mladý libeček vysadit na trvalé stanoviště, přebytečné sazeničky rozdejte. Pro jednu domácnost bohatě vystačí jedna rostlina.

Do zahrady bez problémů

Půda pro výsadbu libečku postačí běžná zahradní (v těžkých, mokrých půdách roste slabě), hluboká humózní s dostatkem živin podpoří růst. Pokud nejsou dlouhotrvající sucha, není třeba libeček ani zalévat. Stanoviště snáší jak slunné, tak i polostinné, jen zcela zastíněná místa vhodný nejsou.

Klepněte pro větší obrázek
Libečkový čaj má léčivé účinky

Kvůli možnému výskytu chorob se nedoporučuje vysazovat rostlinu na místa, kde jste pěstovali miříkovité rostliny. Mezi ně patří mrkev, petržel a pastinák, celer nebo kopr, kmín či koriandr.

Na jednom místě zůstává libeček několik let. Kvete koncem června, květní silné lodyhy můžete odstraňovat, pokud je necháte, nic se nestane. Semena libečku z odkvetlého květenství samovolně vypadávají, ale rostlina se nevysemeňuje spontánně.

Klepněte pro větší obrázek
Listy z libečku se konzumují syrové nebo tepelně upravené, nejsilnější stonky se mohou odstranit a použít na výluh nebo přípravu čaje

Lékárnička na dosah ruky

Dodnes se libeček využívá k léčbě, nazmar nepřijde nic z rostliny. Přidávání listů do pokrmů podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení a potlačuje nadýmání. Příznivý vliv má i na žlučník, rozpouští žlučové i ledvinové kameny.

Jako žaludeční likér se doporučuje lihový výluh ze semen libečku (přidává se trochu medu), čaj z čerstvých nebo sušených listů ulevuje při dně a revmatizmu, také podporuje krevní oběh. Tato rostlina není vhodná pouze pro lidi s vážným postižením ledvin, jeho silice ledviny dráždí.

Klepněte pro větší obrázek
Semena sbírejte těsně před tím, než začnou vypadávat, a dosušte je volně rozložená, aby plně dozrála

Konec června a začátek července je nejlepším obdobím pro sběr listů. Lze je sušit ve stínu (v sušičce na teplotu udanou pro bylinky), dají se i nadrobno nasekat a zamrazit pro použití v zimním období. Čerstvě nasekané lístky přimíchejte do bylinkového másla nebo tvarohové pomazánky, budete překvapeni novou chutí.

Polévky, karbanátky i pomazánky se s libečkem promění

Kmínová polévka ochucená ke konci přípravy petrželkou a libečkem se vařívala ve všech venkovských domácnostech, zkuste ji také. Staré brambory vařené se snítkou libečku dostanou „mladou“ chuť, jen ho nesmíte dát víc.

Klepněte pro větší obrázek 
Snítka libečku omladí při vaření až dvě kila starých brambor

Klasické karbanátky z mletého masa můžete kromě běžných přísad ochutit sekaným libečkem, před smažením je obalte ve vejcích a strouhance: určitě si je budete dělat častěji.

Se sýrem se aroma této bylinky dobře snáší. Drobně pokrájenými lístky zkuste posypat chleba s vajíčkovou pomazánkou – uděláte tak něco pro chuť i pro zdraví.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zkuste švestková povidla v troubě a bez míchání

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zku…

Receptů na švestková povidla je mnoho a možná máte ten nejlepší od babičky. Ale pokud ne, máme pro vás jeden, který určitě stojí za vyzkoušení.

6.  9.  2020 |