vytisknout velikost písma Letničky jsou na péči velmi náročné

Rostou v našich zahradách jediný rok. Přesto vyžadují důkladnější péči a pozornost než stálí obyvatelé záhonů a rabat. Letničky jsou exotickými návštěvníky, proto jim musíme vyjít vstříc.
Letničky jsou na péči velmi náročné

Pravé letničky rostou mnohdy na extrémních stanovištích – na kamenitých horských stráních, v suchých a teplých stepích, savanách, polopouštích a dokonce i v pouštích. Vegetační období zde bývá poměrně krátké, a proto mají pravé letničky rychlý růst a brzy nasazují květy, ale také brzy odkvétají. Dobu jejich kvetení lze prodloužit odstraňováním semeníků. Snášejí přímý sluneční svit.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Hlavu chceme v sluníčku

Světlo je jednou ze základních podmínek pro růst rostlin. Ze slunečního záření totiž rostliny získávají energii, jíž váží do organického materiálu. Většina letniček roste nejlépe na plném slunci nebo dobře osluněném stanovišti.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Zimu nikdy nepoznáme

Teplota je faktorem, který v našich klimatických podmínkách vymezuje období vegetace letniček. Většinu druhů působení teplot pod 0 °C vážně poškozuje a po příchodu prvních podzimních mrazíků odumírají. Také na jaře se jejich sazenice mají vysazovat do volné půdy až v druhé polovině května (po ledových mužích), kdy již nehrozí nebezpečí přízemních mrazíků. Naopak u dvouletek může působení nízkých teplot ovlivnit kvetení. Nízké teploty působí na vegetační vrchol rostliny (dvouleté) a odstartují v něm procesy, které ovlivní vytvoření základů budoucích květů. Silné mrazy však mohou rostliny také zničit, proto se dvouletky chrání na venkovních záhonech zimní přikrývkou.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Milujeme horko, ale potřebujeme pít

Voda je nezbytná pro všechny živé organismy. Většina letniček a dvouletek má střední nároky na množství vody v půdě. Na vlhčím stanovišti rostou dobře ty druhy, které vytváří hodně zelené hmoty (listů), např. laskavec (Amaranthus), rezeda (Rezeda), měsíček (Calendula), slunečnice (Helianthus).

Vyloženě suché stanoviště vyhovuje letničkám s dužnatými stonky a listy nebo stepním druhům jako kosmatec (Dorotheanthus), šrucha (Portulaca), dvoutvářka (Dimorphotheca) aj.

Sucho také lépe snášejí rostliny přímo vyseté na stanoviště. Ty vytvářejí delší hlavní kořen a mohou získávat vodu z větších hloubek.

 

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Chceme žít lehce, chceme lehké půdy

Zemina by měla být středně těžká a propustná, aby při nadměrných srážkách nebo zálivce nedocházelo k dlouhodobému přemokření kořenů. Těžké sléhavé studené půdy nejsou pro pěstování letniček a dvouletek vhodné. Na příliš lehkých, písčitých a vysychavých půdách musí být prováděna častější zálivka a přihnojování rostlin.

Klepněte pro větší obrázek

Rovnováha živin – záruka zdraví

Rostliny si všechny látky potřebné pro růst vyrábí samy ze základních živin (prvků) – kyslíku (O), uhlíku (C), vodíku (H), dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca), hořčíku (Mg) a železa (Fe). O, C, H, N, P, K, Ca se nazývají makroprvky, protože je rostlina potřebuje ve velkém množství a jsou pro její život nezbytné. Mg, Fe, Zn, Mo a další nazýváme mikroprvky (mikroelementy), rostlina je přijímá jen v malých množstvích, ale jejich nedostatek může vyvolat závažná onemocnění rostliny. Pro hnojení letniček používáme speciálně připravená hnojiva z obchodů. Záhony před výsadbou zásobíme také organickými hnojivy (kompost).

Související články

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Chcete dobré kyselé zelí? Naložte si je!

Vepřo-knedlo-zelo či zelňačka, která spraví chuť po probdělé noci – máte rádi tyto pokrmy? Tak víte, že dobré kyselé zelí je jejich základ. A nejlepší zelí je domácí. Naložte si ho tedy podle následujících rad!

13.  10.  2017 |
Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnice vypadá?

Jak se pozná kousnutí od štěnice a jak štěnic…

Pokud jste se probudili s větším či menším množstvím svědivých pupínků na těle a jste si jistí, že to není kopřivka ani komáří štípnutí, máte zřejmě před sebou velký problém. Asi máte doma štěnice. Prozradíme vám, kde se schovávají, jak je poznat a co s nimi dělat.

18.  10.  2017 |
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Co s muškáty přes zimu?

Co s muškáty přes zimu?

Muškáty (pelargonie) a jejich zazimování řeší snad každý pěstitel balkonových rostlin. Vypravili jsme se proto pro praktické rady za zkušenou pěstitelkou, paní Valinovou do Budyně nad Ohří.

1.  10.  2017 | | 2 N/A
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |