vytisknout velikost písma Letničky jsou na péči velmi náročné

Rostou v našich zahradách jediný rok. Přesto vyžadují důkladnější péči a pozornost než stálí obyvatelé záhonů a rabat. Letničky jsou exotickými návštěvníky, proto jim musíme vyjít vstříc.
Letničky jsou na péči velmi náročné

Pravé letničky rostou mnohdy na extrémních stanovištích – na kamenitých horských stráních, v suchých a teplých stepích, savanách, polopouštích a dokonce i v pouštích. Vegetační období zde bývá poměrně krátké, a proto mají pravé letničky rychlý růst a brzy nasazují květy, ale také brzy odkvétají. Dobu jejich kvetení lze prodloužit odstraňováním semeníků. Snášejí přímý sluneční svit.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Hlavu chceme v sluníčku

Světlo je jednou ze základních podmínek pro růst rostlin. Ze slunečního záření totiž rostliny získávají energii, jíž váží do organického materiálu. Většina letniček roste nejlépe na plném slunci nebo dobře osluněném stanovišti.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Zimu nikdy nepoznáme

Teplota je faktorem, který v našich klimatických podmínkách vymezuje období vegetace letniček. Většinu druhů působení teplot pod 0 °C vážně poškozuje a po příchodu prvních podzimních mrazíků odumírají. Také na jaře se jejich sazenice mají vysazovat do volné půdy až v druhé polovině května (po ledových mužích), kdy již nehrozí nebezpečí přízemních mrazíků. Naopak u dvouletek může působení nízkých teplot ovlivnit kvetení. Nízké teploty působí na vegetační vrchol rostliny (dvouleté) a odstartují v něm procesy, které ovlivní vytvoření základů budoucích květů. Silné mrazy však mohou rostliny také zničit, proto se dvouletky chrání na venkovních záhonech zimní přikrývkou.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Milujeme horko, ale potřebujeme pít

Voda je nezbytná pro všechny živé organismy. Většina letniček a dvouletek má střední nároky na množství vody v půdě. Na vlhčím stanovišti rostou dobře ty druhy, které vytváří hodně zelené hmoty (listů), např. laskavec (Amaranthus), rezeda (Rezeda), měsíček (Calendula), slunečnice (Helianthus).

Vyloženě suché stanoviště vyhovuje letničkám s dužnatými stonky a listy nebo stepním druhům jako kosmatec (Dorotheanthus), šrucha (Portulaca), dvoutvářka (Dimorphotheca) aj.

Sucho také lépe snášejí rostliny přímo vyseté na stanoviště. Ty vytvářejí delší hlavní kořen a mohou získávat vodu z větších hloubek.

 

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Chceme žít lehce, chceme lehké půdy

Zemina by měla být středně těžká a propustná, aby při nadměrných srážkách nebo zálivce nedocházelo k dlouhodobému přemokření kořenů. Těžké sléhavé studené půdy nejsou pro pěstování letniček a dvouletek vhodné. Na příliš lehkých, písčitých a vysychavých půdách musí být prováděna častější zálivka a přihnojování rostlin.

Klepněte pro větší obrázek

Rovnováha živin – záruka zdraví

Rostliny si všechny látky potřebné pro růst vyrábí samy ze základních živin (prvků) – kyslíku (O), uhlíku (C), vodíku (H), dusíku (N), fosforu (P), draslíku (K), vápníku (Ca), hořčíku (Mg) a železa (Fe). O, C, H, N, P, K, Ca se nazývají makroprvky, protože je rostlina potřebuje ve velkém množství a jsou pro její život nezbytné. Mg, Fe, Zn, Mo a další nazýváme mikroprvky (mikroelementy), rostlina je přijímá jen v malých množstvích, ale jejich nedostatek může vyvolat závažná onemocnění rostliny. Pro hnojení letniček používáme speciálně připravená hnojiva z obchodů. Záhony před výsadbou zásobíme také organickými hnojivy (kompost).

Související články

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zkuste švestková povidla v troubě a bez míchání

Urodilo se švestek, že nevíte, co s nimi? Zku…

Receptů na švestková povidla je mnoho a možná máte ten nejlepší od babičky. Ale pokud ne, máme pro vás jeden, který určitě stojí za vyzkoušení.

6.  9.  2020 |