Do lesa se na houby se sekyrkou obvykle nechodí, ale pokud půjdete sbírat čagu, rozhodně ji vezměte. Čaga je houba parazitující na listnatých stromech, která má tvrdost asi jako korek. Její blahodárné zdravotní účinky ale stojí za trochu námahy.
Sibiřská čaga neboli rezavec šikmý (Inonotus obliquus) je víceletá dřevokazná houba z čeledi kožovkovitých, která parazituje nejčastěji na kmenech břízy. Rozhodně ale nečekejte plodnici s pěkným kloboukem, jde spíše o jakýsi nádor, který dorůstá do délky i několika metrů a může zabírat až polovinu obvodu kmene stromu. Větší část roste pod kůrou stromu, a tak způsobuje její nadzvedávání a odpadávání. Má ráda chlad, objevuje se tedy častěji v severních zemích, jako je Finsko, Kanada a Rusko, najít ji ale můžete i v Česku.
Kde ji najít?
Nejčastěji se vyskytuje na kmenech břízy, kde tvoří nepřehlédnutelný černý útvar na bílé kůře. Roste ale i na dalších listnatých stromech, jako je buk, topol, dub nebo olše. „Roste zhruba na jedné z tisíce bříz, najít ji tak není úplně nejsnazší. Na druhou stranu, pokud vytrváte, určitě se vám dříve nebo později zadaří,“ uvádí asi nejznámější česká houbařka Lucie Drozdová alias Šumavská houbička.
Jak ji poznat
Rozhodně nečekejte plodnici s pěkným kloboukem a třeněm. Jde o nevzhledný černý útvar kuželovitého tvaru, jehož povrch vypadá jako spálené dřevo, je hrubý a popraskaný. Vnitřek houby je, jak její český název napovídá, rezavý až zlatavě hnědý s oranžovými či žlutými tóny.
Možná záměna
Záměna čagy za jinou houbu prakticky není možná. Neznalí houbaři si ji ale mohou splést za dřevěný nádor. Tyto výrůstky na stromech jsou ale dřevěné, tedy tvrdé, zatímco čaga připomíná tvrdostí spíše korek. Pokud váháte, zda jde o čagu či nádor, prostě do útvaru sekněte a uvidíte, jaký má vnitřek. Čagu můžete ze stromu odříznout nebo odseknout sekyrkou.
Kdy čagu sbírat
Na stromě ji lze najít celoročně, ovšem hlavně se jí daří v zimním období, kdy má nejvíce zdraví prospěšných látek.
Na co je dobrá čaga
Čaga je léčivá houba, která je už po staletí používána v lidovém léčitelství. Například v Rusku a na Sibiři jsou její účinky známy již více než 400 let. V současné době probíhají různé vědecké studie, které mají zjistit veškeré zdravotní přínosy této houby. Hlavní látky, které čaga obsahuje, jsou kyselina betulinová a pigment melanin. Bohatá je také na minerální látky jako mangan, kobalt a selen. Obsahuje polysacharidy, betaglukany a triterpenoidy.
Již teď je jasné, že díky obsahu polysacharidů stimuluje imunitní systém, má vysoký obsah antioxidantů, má protizánětlivé účinky, dokáže snižovat krevní tlak a hladinu cholesterolu, chrání játra před poškozením a má antivirotické a antibakteriální účinky. Některé výzkumy naznačují, že čaga může mít protinádorové účinky a může být užitečná jako podpůrná léčba při onkologických onemocněních. Pomáhá s kožními problémy a revmatem. Jako silný adaptogen pomáhá tělu, aby se vyrovnalo se stresem, uklidňuje mysl a zároveň dodává energii.
Jak správně užívat čagu
Houbu je třeba po přinesení z lesa nejprve očistit od spáleného povrchu, poté nasušit, a to nalámanou na menší kousky. K sušení využijte sušičku. Sušte osm až deset hodin. Poté je třeba ji nastrouhat či rozemlít na jemný prášek, ze kterého se připravuje nápoj podobný kávě či čaji.
- Jedna čajová lžička se zalije 250 mililitry horké vody, nechá se odstát 10 až 15 minut, poté se popíjí.
Takto připravený odvar je možné i různě dochutit, aby vás nápoj případně neodradil. Šumavská houbička připravuje čaga tiramisu. Na trhu existují kapsle a extrakty obsahující výtažky z čagy.