Úžasné na tom je, že u některých vytipovaných druhů můžete dokonce vybírat z vícero odlišných barev květů. Záleží jen na tom, která barva je pro vás ta nej. Pěstování pokojových rostlin se nebojte, i když se vám třeba zatím příliš nedaří. Patříte-li k sušilům, máme pro vás druhy, jimž postačí jen velmi občasná zálivka – když si zrovna vzpomenete. A pokud jste spíše zalévači, zvolte si z rostlin, kterým prospívá vyšší vzdušná vlhkost, jen zalévání nahraďte častým rosením.
Toulitka (Anthurium andreanum)
- Červeně (růžově, bíle) kvetoucí, trsovitá, do polostínu
Toulitku máme spojenou s červenou barvou květů, která je pro ni nejobvyklejší, ale může kvést také růžově nebo bíle. Květy, mající dlouhou životnost, se na rostlině mohou objevit kdykoliv během roku. Tato rostlina s lesklými listy upřednostňuje vyšší teploty v rozmezí od 18 do 21 stupňů, vydatnou zálivku a především vysokou vzdušnou vlhkost – dobře jí bude například v koupelně.
Pryšec trnová koruna (Euphorbia milii)
- Červeně (krémově, lososově) kvetoucí, keřovitý, sukulent, na plné slunce
Květina s výrazně ostnatými stonky a obvejčitými listy milující slunce vytváří malé, avšak nepřehlédnutelné kvítky během celého roku. Známe ji většinou jako červeně kvetoucí, ale můžete sehnat i variety s kvítky v krémovém nebo lososovém odstínu. Bude ráda za přímé slunce a velmi mírnou zálivku, občas ji také přihnojte. Snáší výborně suchý vzduch. Při poškození stonku z něj vytéká bílý latex, který je jedovatý a manipulace s ním může způsobit podráždění kůže.
Ibišek (Hibiscus rosa-sinensis)
- Různými barvami kvetoucí, keřovitý, na plné slunce
Rostlina s dřevitými stonky a velkými květy, které mohou být jednoduché či plné. Zbarveny mohou být bíle, žlutě, oranžově nebo sytě červeně. Pokud chcete, ibišek (též nazývaný čínská růže) můžete letnit, není to však nezbytné. Pamatujte, že se jedná o hladovou rostlinu, hnojení je tedy nezbytností (osvědčené je hnojivo pro rajčata). Během prosince až ledna zkraťte vždy jednotlivé větvičky o polovinu či více, aby si rostlina udržela pěkný tvar. Ibišek lze tvarovat i jako stromek.
Kolumnea (Columnea gloriosa)
- Červeně kvetoucí, převislá, na rozptýlené světlo
Bohatě kvete ohnivě červenými pyskatými květy, které kontrastují s tuhými vejčitými listy s nafialovělými chloupky. Převislé stonky dorůstají až metrové délky. Vyhovuje jí běžná pokojová teplota, pouze slabá zálivka a vysoká vzdušná vlhkost. Krása kolumney vynikne nejvíc v závěsném květináči.
Klívie (Clivia miniata)
- Oranžově kvetoucí, trsovitá, na rozptýlené světlo
Brzy zjara se v záhybu mezi dvěma řadami tuhých listů objevuje bledé květenství na tlustém stvolu. Od tohoto okamžiku až do podzimu potřebuje klívie neboli řemenatka pravidelnou zálivku a hnojení. Lze ji i letnit, ale opatrně, na mírně zastíněném místě, aby ji slunce nespálilo. Kvete jasně oranžovými trubkovitými květy. S koncem podzimu poskytněte rostlině chladnější stanoviště s teplotou kolem 10 stupňů a přestaňte ji nejen hnojit, ale i zalévat! Jen tak rostlina na jaře opět vykvete. Klívie snáší bez potíží suchý vzduch. Přesazujte ji, až pokud to bude zcela nezbytné. Vyhovuje jí, má-li kořeny stlačené.
Eschynantus (Aeschynanthus speciosus)
- Oranžově (žlutě, červeně) kvetoucí, plazivý, do polostínu
Eschynantus v květu působí exoticky, přitom nepotřebuje žádnou speciální péči. Je to epifytická rostlina (tedy roste na jiné rostlině, ale neparazituje na ní) pocházející z tropických deštných pralesů Bornea, Jávy a Malajsie, kde roste v korunách či na kmenech stromů. Nejlépe vynikne v závěsném květináči. Má tuhé kožovité listy, jimž prospěje občasné mlžení. Vzhledově netradiční květy trubkovitého tvaru bývají většinou oranžové (mohou ale být i žluté nebo červené). Po odkvětu lze rostlinu seříznout, aby se zahustila a měla pěkný tvar.
Aloe sokolí pero (Aloe variegata)
- Oranžově kvetoucí, malý sukulent, na rozptýlené světlo
Známá i pod názvem aloe tygří, sukulent s trojhrannými listy, na nichž se střídají proužky světle a tmavě zelené barvy. Sukulent původem z Afriky má rád slunné místo a střídmou zálivku. Snáší dobře suchý teplý vzduch. Trubicovité květy oranžové barvy vykvétají na vysokém květním stvolu – vypadají, jako by se nad rostlinou vznášely – a ač jsou velmi jemné a decentní, nelze je přehlédnout a nebýt z nich v úžasu.
Lopatkovec (Spathiphyllum)
- Bíle kvetoucí, keřovitý, do polostínu
Temně zelené jemné listy lopatkovce vám samy řeknou o zálivku, pokud na ni zapomenete – svěsí se. Kontrast listů s bíle kvetoucími toulci dodává rostlině elegantní vzhled, dobře se hodí do moderních interiérů. Lopatkovci vyhovuje vysoká vzdušná vlhkost, při mlžení však vynechejte květy, aby nezačaly hnít. Od jara do podzimu nezapomínejte na pravidelné přihnojování.
Můrovec (Phalaenopsis)
- Různými barvami kvetoucí, orchidej, do polostínu
Hybridní můrovce jsou teplomilné epifyty, kvetou celoročně, jsou nenáročné. Už několik let patří k exotice, kterou dobře zvládne pěstovat i laik. Vybírat se dá mezi květy zbarvenými bíle, růžově, fialově, oranžově, žlutě, vínově červeně či dvoubarevně. Jen modrá, jež také bývá v nabídce obchodů, není přirozená – květy jsou zabarveny vpichem speciálního modrého barviva do bíle kvetoucího křížence. Dužnaté, dlouze vejčité listy vyrůstají ze středu rostliny. Můrovec chraňte před průvanem a přímým letním sluncem, které by jej spálilo. A pamatujte, nesnáší přemokření.
Šťavel trojhranný/purpurový (Oxalis triangularis)
- Růžově kvetoucí, hlíznatá, na rozptýlené či přímé světlo
Pokojovka, která má přinášet štěstí, pochází z tropické Afriky. Její jemňoučké, temně fialové lístky připomínají křídla motýlů a lehce narůžovělé květy jsou něha sama. Můžete si vybrat, jaký postup při pěstování zvolíte. Oxalis lze nechat celoročně v zemině úplně stejně jako jiné pokojovky – a bude bez problémů růst i kvést.
Nebo jej před zimou ostříháte, ze substrátu vyjmete hlízky, z nichž roste, a ty uchováte až do jara v chladu. Tehdy je zasadíte do nového substrátu a šťavel znovu vyroste. Myslím ale, že je škoda se o něj na zimu připravovat, protože i v tuto dobu může krásně kvést. Rostlinu zalévejte, až když je substrát suchý.
Medinila nádherná (Medinilla magnifica)
- Růžově kvetoucí, převislá, na rozptýlené světlo
Nepříliš známá půvabná exotická rostlina, kterou v době, kdy kvete, naprosto nepřehlédne ani ten, pro něhož jsou rostliny španělskou vesnicí. Pochází z Filipín, kde roste jako stálezelený epifytický keř, z čehož se dá snadno vydedukovat, že bude potřebovat vysokou vzdušnou vlhkost a že nesnese přímé slunce.
Tupoušek pyšný, jak je také medinila někdy označována, má velké kožovité lesklé listy tmavě zelené barvy, s výraznou žilnatinou a převislými stonky. Právě na jejich koncích vyrůstají nezvyklé květy. Aby se tak stalo, dopřejte rostlině zimní klidové období s omezenou zálivkou a teplotou okolo 16 stupňů Celsia. V létě můžete medinilu umístit ven, ale pamatujte – musíte jí zajistit ochranu před sluncem.
Květy vyrůstají na deset až osmnáct centimetrů dlouhých silných stopkách v převislých růžových latách s odstávajícími listeny. Typická je pro ně délka dva a půl centimetru, pohárkovitý kalich, pět korunních plátků a deset tyčinek, poslední má vždy dvě žluté uzliny a jeden dlouhý ohnutý prašník v barvě lila. Plody jsou také vizuálně velmi zajímavé, mají podobu jasně růžových až tmavě červených bobulí. Jakmile se na rostlině objeví poupata, ukončete její klidové období, potřebuje vyšší teplotu. Přidejte i častější zálivku a pravidelné přihnojení hnojivem bez vápníku.
Africká fialka (Saintpaulia)
- Různými barvami kvetoucí, malá, na rozptýlené světlo
Jedna z nejznámějších tradičních pokojových rostlin, která vás osloví svou nenáročností, celoročním kvetením a v neposlední řadě více možnými velikostmi a úžasně širokou paletou barev či jejich kombinací, jimiž kvete. Nesnáší přímé slunce a kolísání teplot. Zalévejte ji, až zemina vyschne, ale jen zespodu do podmisky. Listy se nesmí namočit a ani rostlina nemá být promočená, aby ji nenapadla hniloba.
Vysokou vzdušnou vlhkost, která fialce prospívá, jí zajistíte umístěním v koupelně nebo postavením do podmisky naplněné pravidelně vlhčenými oblázky. Dopřejte jí také speciální hnojivo určené přímo pro africké fialky. Tuto rostlinu si snadno sami namnožíte – stačí jen umístit list do skleničky s vodou a počkat, než pustí kořeny.
TIP NA VIDEO: Kterým květinám stačí minimum péče? Podívejte se na video