Zvířátko tolik nenáviděné zahrádkáři, kterým kazí úhledné trávníky a vzorně upravené záhony. Přesto, že pro nás je krtek škůdce, není od věci se podívat, jak žije a jestli (z našeho lidského pohledu) je přece jen něčím užitečný.
1. Krtek není jen jeden
Nejrozšířenějším rodem je krtek evropský (Talpa europea), je rozšířen po celé Evropě, od Velké Británie až po západní oblast Sibiře. Existují ve světě další rody, například krtek anatolský, krtek balkánský, krtek iberský, kavkazský, perský, římský, sibiřský i krtek slepý. Jak je vidět z pojmenování, jde o rody rozšířené v určité oblasti. Celkem je určeno třináct rodů čítajících dvacet devět druhů. A pak že je krtek jako krtek! Moc se od sebe vzhledově neliší, spíš jen zbarvením srsti, někteří jsou sametově černí, jiné druhy mají srst s příměsí šedé, případně světlejší bříška.
2. Čím vás krtek překvapí
Krtek je hmyzožravec, teplokrevný savec s rychlým metabolismem, proto také za den spořádá potravy o váze zhruba poloviny své hmotnosti. Všichni krtci mají hustou jemnou srst, malá očka překrytá kožní řasou (není slepý), aby do nich nepadala při kopání zem. Velmi citlivý nos (s vynikajícím čichem) je také uzpůsoben pobytu pod zemí. I když krtek dýchá nozdrami, je uzpůsoben na žití v norách s nižším obsahem kyslíku. Krtci mají zavalité válcovité tělo, a když si ho prohlédnete pozorněji, zjistíte, že nemá tlapy jako jiní savci pod trupem, ale rostou po boku těla – to aby se mu lépe kopalo a mohl se tlapami odpichovat v noře.
Na svou zavalitost je krtek na povrchu obdivuhodně rychlý. A je překvapivé, že je výborný plavec a dokáže i překonat vodní toky.
3. Proč dělají krtci krtince
Když vidíte růžové tlapky krtka, dá se těžko věřit, že takový drobný nástroj dokáže vyvinout takovou sílu. Pravda, mohutnými drápy rozruší i slehlou zem a tlačí ji před sebou, což vyžaduje i sílu celého těla. Pokud není kam zem hrnout, krtek ji tlačí nad sebou a ejhle! krtina je na světě. Vzniká tedy jako důsledek krtčího kopání. Potřebuje také budovat větrací šachty, i když je uzpůsoben k nižší potřebě kyslíku. Že jsou některé krtiny obrovské v poměru k jeho velikosti, dokazuje, jak bezchybně ho příroda vybavila pro daný způsob života.
Krtek může mít oblast působení velkou 300 až 3000 m2, teritorium si značkuje močí, opuštěné chodby zabydlí.
4. Jak vypadá krtkův domov
Při pohledu na rozrytý trávník člověka napadne, že krtek má jen ty chodby a tunely, kterými prolézá celé dny. Tenhle černý tunelář má nejen chodby, ale v nich si buduje komůrky: některé jako zásobní, jiné vystlané k bydlení a na hnízdo, další slouží jako pasti na živou potravu. On má totiž krtek velice pravidelný režim, kdy čtyři hodiny loví a čtyři hodiny spí. V době bdění se vydává na obchůzku pastí, cestou tedy sežere, co může, zbytek přesune do skladiště. Potravu si uchovává živou, jen kousnutím larvu či žížalu na čas ochrne.
5. Jak se jmenuje samice krtka a jaká je matka
V době jarních námluv dokáže sameček cestovat za samičkou i kilometry daleko. Využívá staré chodby, buduje nové, nepohrdne ani opuštěnými chodbami myší a hryzců. Po námluvách samičku (krtici) opouští a ta zhruba v polovině dubna vrhne do vystlané komůrky tři až pět naprosto holých a slepých mláďat velikosti fazole. V té době samice loví jen dvě hodiny denně a zbytek času věnuje péči o potomky. Ti rostou velice rychle, kojeni vydatným mlékem jsou plně odrostlí za měsíc, mezitím jim naroste srst a začne fungovat zrak. Matka je pak učí kopat tunely a budovat větrací šachty. Po dvou měsících se mláďata osamostatní a budují vlastní teritorium. Celková délka života se u krtka počítá a tři až pět let.
6. Kdy spí krtek. A opravdu spí?
Krtek v období zimy nehibernuje (nespí zimním spánkem), jen pospává v době největších mrazů. Po celou zimu si uchovává stejnou teplotu těla a je čilý při oblevách. Často se budí a chodí kontrolovat chodby a zásobárny a živí se na další pospávání. Narazí-li při obchůzce na hnízdo mladých myší nebo hryzců, spořádá je taky. Zimu tedy přečkává v nepravém zimním spánku podobně jako jezevec. Aby to tělo zvládlo, krtkovi se přes zimu zmenšuje jak lebka, tak i mozek. Na jaře se mu opět zvětší. Odborníci tento jev – tzv. Dehnelův fenomén – popsali a přišli na to, že jeho spouštěčem je hlad.
Vědci zjistili, že krtkovi se v listopadu zmenší lebka o 11 % a na jaře mu doroste o 4 % .
7. Čím je krtek užitečný
Teď se asi hodně čtenářů diví, jak vůbec může někdo označit krtka za užitečného? V přírodě ale není nic jen ke škodě, všechno má své místo, a tak i krtek. Ten je důležitým indikátorem bonity půdy – kde jsou žížaly, je zem s vyšším obsahem humusu, a víc potravy pro krtka. Svými chodbami provzdušňuje půdu, okolo rostlin a pozor! neohryzává kořeny rostlin, usnadňuje vodě přístup ke kořenům. Krtek je naprosto jedinečný v likvidování půdních škůdců – živí se i ponravami chrousta a larvami drátovce, které nadělají soustu škody v zelenině. Žere larvy, členovce, plže, kukly brouků a všelijaký půdní hmyz.
Boj s krtkem nesmí být likvidační!
Krtek je chráněný na úrovni obecné ochrany Zákona 114/1992 sb. O ochraně přírody a krajiny. Za usmrcení krtka hrozí od veterinární správy pokuta až padesát tisíc korun. Proto je lepší snažit se ho ze zahrady vyhnat šetrně. Pokud ho chcete chytit do pasti, tak nikdy ne smrtící, jen takové, v níž ho bez úhony můžete vynést ze zahrady někam hodně daleko. Pokud zakládáte nový trávník, vyplatí se položit speciální síť (nebo králíkářské pletivo s menšími oky) a pak teprve zeminu a trávník. Na krtka neplatí propagovaná výsadba aromatických rostlin, ani zahrabávání psích (kočičích) chlupů a zbytků ryb do tunelů. Poměrně dobře, alespoň na čas, zabírá vykuřování (prodávají se patrony), koupíte-li si u jeskyňářů karbid, vykouříte s ním krtka také. Fungují i některé plašiče, ty tiché s ultrazvukem se nám neosvědčily. Nejlépe fungovaly bateriové (zvukově vibrační), které krtkovi zamoří chodby v kruhu o průměru 18 metrů. Lidi slyší zvuk až těsně vedle plašiče na zahradě, a pokud je čas od času přemístíte, máte od krtka pokoj.