Křížení krbu s ústředním topením

Dřevo je levné, dostupné, obnovitelné, relativně ekologické a produkuje jen malé množství popela, který lze navíc bez problémů využít na zahradě. Nejběžnější řešení samozřemě je kotel na pevná paliva. I ten ale má řadu nevýhod. Zejména v přechodných obdobích na začátku a konci topné sezóny nutnost obsluhovat kotel umístěný mimo obytné prostory obtěžuje a navíc je při nárazovém používání v těchto ročních obdobích nepříliš hospodárný. Pokud už nemáme teplovodní topný systém s radiátory instalovaný z předešlého zdroje tepla (elektrokotle nebo plynového kotle), je jeho zabudování nákladnou a nepříjemnou záležitostí.

Krbová kamna a krbové vložky

I kvůli tomu - ale také kvůli uklidňujícímu pohledu do plamenů a příjemnému sálavému teplu - dává mnoho lidí přednost krbovým kamnům nebo krbovým vložkám. Ty stačí koupit a na vhodném místě připojit ke komínu, avšak obvykle ohřejí jen jednu místnost.

Rozvést teplo i dál ale lze poměrně snadno dvěma způsoby:

• teplovzdušným výměníkem
• teplovodním výměníkem

Přiložit občas nějaké to polínko do kamen umístěných přímo v obytném prostoru je obvykle mnohem méně časově náročné a o dost pohodlnější, než výpravy do sklepa ke kotli. Nehledě na to, že práce s živým ohněm, je příjemnou relaxací mající kořeny už kdesi u jeskynních ohnišť lovců mamutů.

Šance pro černou kuchyni

K volbě tohoto řešení mohou být i jiné důvody, například nutnost umístit kamna do malého prostoru, který zas tak moc vytápět nepotřebujeme, zatímco sousední místnosti ano. V chalupách jde například o využití tzv. černé kuchyně - obvykle malé místnůstky v centru obytných prostor, kde bývala pícka na vaření a tedy i kouřovod. Pícku už dnes nevyužijeme, navíc bývají v naprosto dezolátním stavu. Do výklenku po ní však padnou kamna s výměníkem jako ulitá. Má to i tu výhodu, že veškerá špinavá a prašná práce s popelem se odehrává mimo obytné místnosti.

Teplý vzduch

Mnoho kamen a krbových vložek je konstrukčně koncipováno jako teplovzdušných. Mají dvouplášťové provedení nebo je obepínají trubky, v jejichž prostorách se ohřívá studený vzduch z místnosti vstupující ve spodní části kamen. V horní pak vystupuje ohřátý. K nejlevnějším a přitom účinným teplovzdušným zdrojům, patříŹ

kamna typu bulerjan svařovaná z kovových trub. Na rozdíl od kachlových kamen a krbů sice krásou příliš nevynikají, právě ony ale lze často s výhodou umístit do již zmíněných výklenků.

Mnoho krbových kamen a vložek má také výstupní část teplovzdušného výměníku uspořádanou tak, aby na ně bylo možné napojit rozvody teplého vzduchu do dalších místností. Pokud nemají, není obvykle problém je vyrobit nebo zadat místnímu klempíři. Teplý vzduch také může proudit do centrální jednotky s ventilátorem a regulačními klapkami, odkud je podle potřeby rozváděn hliníkovými troubami do dalších částí bytu.

Řešení teplovzdušného rozvodu pomocí běžně dostupných hliníkových rozvodů je sice zdánlivě jednoduché, přesto srkývá některá úskalí:

• hlučnost (zejména v případě použití ventilátoru)
• nežádoucí přenos zvuků po domě
• nadměrné tepelné ztráty
• hodí se pouze pro malé objekty

I v tomto případě je proto dobré mít kvalitní projekt.

Teplá voda

Rozvod tepla od kamen či krbu lze řešit také teplovodní vložkou, která přenáší teplo do klasického systému etážového topení s radiátory_, _nebo (a) do výměníku v bojleru. Takových kamen či krbových vložek je na trhu celá řada. Ceny dnes začínají někde okolo 20 000 Kč.

K důležitým parametrům, o něž je třeba se při koupi zajímat na prvním místě, patří:

• prostor, který dokáží vyhřát (metry čtvereční)
• celkový tepelný výkon (kilowatty)
• sálavý výkon do místnosti, kde stojí (kilowatty)
• výkon „do vody“, tj. do teplovodní soustavy (kilowatty).

Menší jednotky obvykle vytopí okolo 180 až 200 krychlových metrů, do místnosti, kde stojí, předávají asi 3 kW, do topné soustavy 5 až 7 kW. Největší běžné jednotky vytopí okolo 450 metrů krychlových, do teplovodního systému dodají okolo 13 kW. Tady už ovšem cena snadno přesáhne 40 000 Kč.

I z toho je patrné, že ani vodní systém většinou není plnohodnotnou náhradou ústředního či etážového topení - hodí se spíš pro menší objekty nebo přitápění ve vybraných částech domu.

Teplovodní systém musí mít všechny prvky běžného etážového topení:

expanzní nádobu

pojistný ventil

odpad z pojistného ventilu

oběhové čerpadlo

jištění proti výpadku čerpadla

Nástavce

Může se stát, že už kamna máme a teprve pak zatoužíme po teplovzdušném nebo teplovodním vytápění. Ani pak není třeba starý zdroj tepla hned vyhazovat. Existují nástavce, které plní funkci buď teplovzdušného nebo vodního výměníku tepla. Využívají tepelnou energii, která by jinak do komína odcházela bez užitku - ovšem o to víc budeme muset přikládat.

Teplovzdušné nástavce jsou poměrně levné a existují v mnoha provedeních. Teplovodní už si cenou často nezadají s celými kamny nebo krbovou vložkou. Provedení je obvykle nerezové, což zajišťuje trvanlivost a odolnost proti korozi v náročném provozu. Výhodou nástavců je především poměrně snadná instalace, ovšem teplovodní systém opět musí mít všechny potřebné bezpečnostní prvky.