Parádnice z tropů a subtropů každý rok rozzáří naše balkony, terasy i parky. Jejich exotická a do dálky zářící paráda je však nákladná a vyžaduje od nás zahrádkářů zvýšenou péči.
U rostlin v nádobách můžeme podmínky pro růst ovlivňovat snad nejvýrazněji. Nejdůležitější je rovnováha a vzájemný soulad všech faktorů potřebných pro růst. Měly by tak odpovídat aspoň částečně podmínkám panujícím na původním stanovišti rostliny v tropech, subtropech či jiných krajinách.
Životadárné slunce
Pro rostliny je zdrojem energie potřebné pro výrobu organických látek v procesu zvaném fotosyntéza právě sluneční záření. Pokud rostou na přirozeném stanovišti v podrostu jiných rostlin, musíme jim u nás dopřát nižší světelnou intenzitu, na rozdíl od těch rostoucích na plném slunci. Většina je přizpůsobena k růstu na plném slunci nebo v mírném polostínu, existuje jen málo balkonovek a exotických rostlin, které milují stinná stanoviště.
Především v zimním období trpí naši "exoti" nedostatkem světla a tomu musíme přizpůsobit i ostatní pěstební podmínky. Vytvoříme tak rovnovážný stav, v němž rostlina přečká nepříznivou zimu.
Mráz neznáme!
Teplota prostředí ovlivňuje u rostlin především intenzitu dýchání, vypařování vody a rychlost fotosyntézy. V našich podmínkách, s nedostatkem světla v zimních měsících, je však nutné snížit pěstební teplotu i rostlinám pocházejícím z tropických oblastí. To se týká např. fuchsie (Fuchsia sp.). Nízké i příliš vysoké teploty vyvolávají u rostlin poruchy růstu a příjmu živin. Vysoké teploty mohou poškodit také špičky kořenů v nádobách, rostlina pak nemůže přijímat vodu a živiny.
Dýchám, dýcháš, dýcháme
Rostliny potřebují k dýchání vzduch, z něhož získávají důležité prvky, kyslík a uhlík. Nadzemní části rostliny nedostatek vzduchu většinou neohrožuje. Mohou být poškozeny snad jen silným větrem. Nedostatkem vzduchu mohou ale trpět kořeny, které potřebují rovněž dýchat. Vzduch z půdy je vytlačován především vodou, a proto dbáme na vhodnou zálivku. Rostlinám nesvědčí, jsou-li přelívány. Pěstební substrát udržujeme dostatečně propustný a v pěstební nádobě zajistíme dostatečně velký odtokový otvor.
Žíznivá léta, suché zimy
Voda slouží rostlinám k přenosu látek uvnitř jejího těla, pomáhá regulovat teplotu, ale rostlina především svými kořeny přijímá ve vodě rozpuštěné živiny. Kořeny rostlin v nádobách mají omezený prostor, a proto musí být zálivka pravidelná a přiměřená dle nároků rostliny a podmínek na jejím stanovišti. V zimě zálivku omezujeme částečně nebo zcela přestaneme zavlažovat. V létě, v horkých a parných dnech, naopak musíme zavlažovat denně.
Bohatá zásoba živin - bohatá násada květů
Rostliny si všechny látky potřebné pro růst vyrábějí samy ze základních živin. Jimi jsou kyslík (O), uhlík (C), vodík (H), dusík (N), fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg) a železo (Fe). Všechny tyto látky se nazývají makroprvky, protože je rostlina potřebuje ve větším množství a jsou pro její život nezbytné. Zinek (Zn), molybden (Mo) a třeba měď (Cu) nazýváme mikroprvky (mikroelementy), rostlina je přijímá jen v malých množstvích, ale jejich nedostatek může vyvolat závažná onemocnění rostliny.
Živiny dodáváme rostlině ve vegetačním období rozpuštěné v zálivce. Dnes nám práci s hnojivy usnadňují kvalitní přípravky, které jsou k dostání v zahradnictvích a supermarketech. Řídíme-li se návodem na jejich obale, pak se nám rostliny odměnují bohatstvím květů a zdravým růstem.
Pamatujeme také na to, že na jaře a počátku léta dodáváme hodně dusíku, fosforu a hořčíku pro bujný růst a kvetení, zatímco ke konci léta a na podzim omezíme přísun dusíku a zvýšíme přísun draslíku, aby dřevnaté části rostliny dobře vyzrály a přečkaly zimu.