vytisknout velikost písma Krása balkónových květin a exotických rostlin je odměnou za důkladnou péči

Parádnice z tropů a subtropů každý rok rozzáří naše balkony, terasy i parky. Jejich exotická a do dálky zářící paráda je však nákladná a vyžaduje od nás zahrádkářů zvýšenou péči.
Krása balkónových květin a exotických rostlin je odměnou za důkladnou péči

U rostlin v nádobách můžeme podmínky pro růst ovlivňovat snad nejvýrazněji. Nejdůležitější je rovnováha a vzájemný soulad všech faktorů potřebných pro růst. Měly by tak odpovídat aspoň částečně podmínkám panujícím na původním stanovišti rostliny v tropech, subtropech či jiných krajinách.
 
Životadárné slunce

Pro rostliny je zdrojem energie potřebné pro výrobu organických látek v procesu zvaném fotosyntéza právě sluneční záření. Pokud rostou na přirozeném stanovišti v podrostu jiných rostlin, musíme jim u nás dopřát nižší světelnou intenzitu, na rozdíl od těch rostoucích na plném slunci. Většina je přizpůsobena k růstu na plném slunci nebo v mírném polostínu, existuje jen málo balkonovek a exotických rostlin, které milují stinná stanoviště.

Především v zimním období trpí naši "exoti" nedostatkem světla a tomu musíme přizpůsobit i ostatní pěstební podmínky. Vytvoříme tak rovnovážný stav, v němž rostlina přečká nepříznivou zimu.

Mráz neznáme!

Teplota prostředí ovlivňuje u rostlin především intenzitu dýchání, vypařování vody a rychlost fotosyntézy. V našich podmínkách, s nedostatkem světla v zimních měsících, je však nutné snížit pěstební teplotu i rostlinám pocházejícím z tropických oblastí. To se týká např. fuchsie (Fuchsia sp.). Nízké i příliš vysoké teploty vyvolávají u rostlin poruchy růstu a příjmu živin. Vysoké teploty mohou poškodit také špičky kořenů v nádobách, rostlina pak nemůže přijímat vodu a živiny.

Dýchám, dýcháš, dýcháme

Rostliny potřebují k dýchání vzduch, z něhož získávají důležité prvky, kyslík a uhlík. Nadzemní části rostliny nedostatek vzduchu většinou neohrožuje. Mohou být poškozeny snad jen silným větrem. Nedostatkem vzduchu mohou ale trpět kořeny, které potřebují rovněž dýchat. Vzduch z půdy je vytlačován především vodou, a proto dbáme na vhodnou zálivku. Rostlinám nesvědčí, jsou-li přelívány. Pěstební substrát udržujeme dostatečně propustný a v pěstební nádobě zajistíme dostatečně velký odtokový otvor.

Žíznivá léta, suché zimy

Voda slouží rostlinám k přenosu látek uvnitř jejího těla, pomáhá regulovat teplotu, ale rostlina především svými kořeny přijímá ve vodě rozpuštěné živiny. Kořeny rostlin v nádobách mají omezený prostor, a proto musí být zálivka pravidelná a přiměřená dle nároků rostliny a podmínek na jejím stanovišti. V zimě zálivku omezujeme částečně nebo zcela přestaneme zavlažovat. V létě, v horkých a parných dnech, naopak musíme zavlažovat denně.

Bohatá zásoba živin - bohatá násada květů

Rostliny si všechny látky potřebné pro růst vyrábějí samy ze základních živin. Jimi jsou kyslík (O), uhlík (C), vodík (H), dusík (N), fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg) a železo (Fe). Všechny tyto látky se nazývají makroprvky, protože je rostlina potřebuje ve větším množství a jsou pro její život nezbytné. Zinek (Zn), molybden (Mo) a třeba měď (Cu) nazýváme mikroprvky (mikroelementy), rostlina je přijímá jen v malých množstvích, ale jejich nedostatek může vyvolat závažná onemocnění rostliny.

Živiny dodáváme rostlině ve vegetačním období rozpuštěné v zálivce. Dnes nám práci s hnojivy usnadňují kvalitní přípravky, které jsou k dostání v zahradnictvích a supermarketech. Řídíme-li se návodem na jejich obale, pak se nám rostliny odměnují bohatstvím květů a zdravým růstem.

Pamatujeme také na to, že na jaře a počátku léta dodáváme hodně dusíku, fosforu a hořčíku pro bujný růst a kvetení, zatímco ke konci léta a na podzim omezíme přísun dusíku a zvýšíme přísun draslíku, aby dřevnaté části rostliny dobře vyzrály a přečkaly zimu.

Související články

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Za dvě hodiny 700 křemenáčů osikových. Takový úlovek se povedl tento týden dvěma kamarádům na Benešovsku. Je jasné, že houby už zase rostou jak o život, i když samozřejmě ne úplně všude. Kam tedy v Česku vyrazit na houby, kde vás čekají nejlepší úlovky?

10.  9.  2020 |
Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak uchovat sladkost ovoce

Hrušková povidla z trouby. Snadná cesta, jak …

Dobře zralá hruška je sladká a šťavnatá. A taky poměrně křehká – snadno se otlačí, či dokonce rozmáčkne. Je proto třeba ji rychle spotřebovat. Kompoty jsou fajn, ale když je hrušek mnoho a už padají ze stromu, je potřeba rychlé akce.

13.  9.  2020 |
Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typi…

V lese se na vás smějí hřiby jak z učebnice, verdikt zkušeného houbaře však vzápětí vaše nadšení pošle pod bod mrazu. Jsou to hořčáky. Stačí jeden kousek a máte zkaženou celou smaženici. V tom lepším případě. Po konzumaci jedovatých hřibů si můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

9.  9.  2020 |
Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky. Vyberte si ze tří receptů

Šípkový sirup za studena, s medem i klasicky.…

Šípkový sirup je medicína, kterou znaly a využívaly už generace před námi. Přidejte se k nim a vyzkoušejte chuť plodů, které příznivě působí na organismus dětí i dospělých. Bez éček a dalších umělých přísad se obejde náš recept na šípkový sirup.

19.  9.  2020 |
Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A návod na pěstování

Jak správně jíst exotický kaktusový fík? A ná…

Má šťavnatou dužinu, lahodnou, mírně nakyslou, osvěžující chuť. Vzdáleně připomíná fík, jde ale o plod opuncie. Pokud jste ho ještě neochutnali, o hodně jste přišli. Poradíme vám nejen, jak kaktusové fíky jíst a správně připravit, ale i jak opuncii pěstovat.

23.  9.  2020 |