vytisknout velikost písma Kořínky se živili už naši předkové

Už od pradávna sbírali lidé ovoce, bobule, semena, výhonky a kořeny, tehdy jen planě rostoucích rostlinných druhů. Později si zpestřovali jídelníček divokým česnekem, řepou a mrkví.

Příroda nám dodnes nabízí mnoho zdrojů, jež můžeme využít pro dochucení, zlepšení nutriční hodnoty a obohacení našeho jídelníčku.

Trochu jiný plevel

Tak třeba obyčejný lopuch. V lidovém léčitelství je znám jako močopudný prostředek, ale je i zajímavou kořenovou zeleninou. Do Evropy se rozšířil ze severní Číny, kde se usídlil jako plevelná rostlina. Stejně tak i v Severní Americe a Asii, ale to by nesměli být Japonci tak pilní, šetrní a cílevědomí.

Ti se na „obyčejný“ plevel podívali jako na zdroj potravy a začali lopuch využívat jako kořenovou zeleninu. Vyšlechtili jedlou a chutnou formu lopuchu, který je rozšířen pod názvem „gobo“.  

Jak poznáte lopuch?

Je to dvouletá bylina s vřetenovitými kořeny a dlouhou rýhovanou dření vyplněnou lodyhou. První rok vyrostou známé lopuchové listy, které jsou uspořádané do růžice, a teprve další rok se objeví lodyha s květy.

Klepněte pro větší obrázek
Výživné látky hledejte i v kořenech

Ty určitě poznáte, jsou fialové až nachové, a když dozrávají, zachytí se na oděvu svými zahnutými háčky. Když začnou semena dozrávat v dlouhé černé nažky, celé květenství zhnědne a vypadá jako uschlé. V tu chvíli semena vypadávají a celý cyklus začíná znovu. 

Léčit a jíst anebo jíst a léčit?

Tradiční asijská medicína využívá lopuchové kořeny i plody. Obsahují inulin, organické kyseliny, slizy, minerální látky a glykosid arctin, který zklidňuje kašel, zmírňuje krční záněty, pomáhá při bolestech zubů.

Lékařské výzkumy potvrdily, že lopuchová droga působí protizánětlivě, močopudně, čistí krev, ale snižuje i hladinu cukru v krvi a působí proti některým streptokokům. To znamená, že současně zvyšuje imunitu organismu. Nálev z kořenů a plodů je hořký a palčivý, proto si asi nikdo nedokáže představit, jak může lopuch někomu chutnat jako zelenina.

Konzumují se z něj mladé čerstvé kořeny, jež se loupou a upravují jako salát, vaří se nebo dusí. Postup úpravy je stejný jako u černého kořene. Co se receptu týče, záleží na vaší fantazii. Kdo je zvyklý připravovat salát ze smetanky lékařské (pampelišky), poradí si i s lopuchem – gobo.  

Black and whitte

Dalším zástupcem kořenové zeleniny, která se právě sklízí, jsou ředkve. Jsou to příbuzné známých ředkviček a také se od sebe neliší ve způsobu pěstování. K tomu, aby vytvořily silné kořeny, potřebují chladno a krátký den. Proto je ideální jarní výsev do lehké, výživné a vlhké půdy.

Klepněte pro větší obrázek
Černou ředkev doporučuje i známá bylinkářka Maria Treben

Pravidelná zálivka je zárukou úspěchu, aby se kořeny pěkně „nafoukly“. Pro jarní pěstování se hodí černá ředkev (Raphanus sativus niger) s masitou, kulatou, podlouhlou až vřetenovitou hlízou typicky černé barvy, s velmi štiplavou chutí. 

Je samozřejmě nejzdravější a nejlepší syrová. Přidává se do listových nebo zelných salátů, které výrazně okoření. Rovněž se z ní lisuje šťáva, jež má pozitivní vliv na posílení imunity, čistí krev i játra a usnadňuje odkašlávání.

Ředkve jsou ale i jemnější, zvlášť druhy určené pro přezimování nebo zimní sklizeň. Patří mezi ně japonské ředkve – daikony, jejichž bulva je bílá. Mohou dosáhnout až šedesáticentimetrové délky. Mají sladkou jemnou chuť bez typické palčivosti a jí se syrové i vařené.  

Klepněte pro větší obrázek
Podobní obříci mohou vyrůst i na vaší zahradě

Roste dlouho, ale stojí to za to

Stále nedoceněnou zeleninou (a málokdy k dostání) je černý kořen. Pěstuje se jen tu a tam na zahrádkách, neboť pro velkovýrobu je dost nevýhodnou plodinou. Ptáte se proč? Než se mohou z rostliny sklízet „černé“ kořeny, trvá to bezmála dva roky.

Vysévá se v druhé polovině dubna na perfektně zpracovanou půdu bez plevelů, vydatně zalévá a až další rok na podzim se kořeny vyvinou tak, že stojí za sklizeň. Kořeny jsou navíc velmi křehké a šťavnaté.

Obsahují vlákninu regulující činnost střev, zhruba jedno procento bílkovin a poměrně velké množství minerálních látek – sodík, hořčík, železo a fosfor. Čerstvě lisovaná šťáva z černého kořene je doporučována revmatikům jako doplňkový léčebný prostředek.  

Klepněte pro větší obrázek
Nebojte se vyzkoušet něco nového

Buráky vyšly z módy! Chroupejte pražený kořen.

Omytý, ale neloupaný černý kořen nahrubo nakrájejte na špalíčky a opečte do poloměkka na nejkvalitnějším olivovém oleji, který máte doma (nejlepší je panenský). Kořen má být měkký asi tak, jako když vaříte špagety – al dente – na skus.

Kořen nechte okapat na ubrousku, pak jej nasypte do misky a pokapejte citronovou šťávou smíchanou s prolisovaným stroužkem česneku. Ozdobte nadrobno posekanou zelenou petrželkou a můžete směs předložit hostům.

Třeba k červenému vínu. Černý kořen zásadně nesolte ani při přípravě, ani na misce – změkl by a nekřoupal. Na stůl připravte slánku, aby si hosté mohli posloužit sami.

Foto: Semo

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se na tipy z celé ČR

Kam na houby: Víme, kde rostou! Podívejte se …

Mysleli jste si, že vzhledem k suchému létu a dlouhodobě nadprůměrným teplotám už letos houby možná vůbec neporostou? Pak asi budete překvapeni. V posledních dnech nosí houbaři domů plné košíky. Zjistili jsme pro vás, kde aktuálně houby rostou a jaké.

15.  9.  2018 |
Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Jak vyrobit léčivý sirup a mast z rýmovníku

Sezóna chřipek a nachlazení je v plném proudu. Rýmě a kašli unikne jen málokdo z nás. Není ale nutné vše řešit jen prášky a předraženými přípravky z lékárny. Nepříjemné příznaky pomůže zmírnit třeba rýmovník. Máme pro vás návod, jak si z něj doma vyrobit sirup a mast.

27.  1.  2018 |
Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na balkoně?

Jak pěstovat vřes na zahradě i v truhlíku na …

Vřesy rozkvétají mezi posledními rostlinami od konce léta do pozdního podzimu. Ozdobí truhlíky, zahradu a doplní i podzimní aranžmá. Co všechno potřebuje vřes na zahradě i v truhlíku a jak založit nové vřesoviště?

28.  8.  2018 |
Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný je nejnebezpečnější houbou pro houbaře. Málokdo totiž čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce. Jak rozeznat tento jedovatý žampion, který vás může dostat do nemocnice, od žampionu jedlého?

31.  7.  2018 |
Sušička na houby šetří váš čas i nervy. Jak ji správně používat?

Sušička na houby šetří váš čas i nervy. Jak j…

Spojí-li se dešťové přeháňky s vyššími teplotami, nastanou žně pro všechny houbaře. Problémem ale může být, jak množství hub rychle zpracovat. Ideální volbou je kvalitní sušička, v níž budou houby usušené během několika hodin a téměř bez práce.

18.  9.  2018 | | 2 N/A