Nejprve vyberte místo, kam kompost umístíte. Měl by přijít do rohu zahrady, kde bude mít polostín. Aby totiž kompost správně zrál, nesmí na něj svítit slunce, jinak vysychá a materiál se velmi pomalu rozkládá. Naprosto žádoucí je přímý kontakt kompostovaného materiálu s půdou. Pokud jde o výběr kompostéru, záleží na velikosti vaší zahrady.
Jaký kompostér pro malou zahradu, jaký pro velkou?
Pro zahrady s velikostí nad tisíc metrů čtverečních se hodí dřevěná sila, která představují nejjednodušší typ kompostérů. Jejich výhodou je možnost vyrobit si je svépomocí s použitím pily a hřebíků, minusem je pouze rychlejší rozpad konstrukčního materiálu, kdy na dřevo působí vlivy počasí. Pro delší životnost vašeho výrobku proto použijte před samotnou výrobou kompostéru ochranný nátěr na dřevo.
Dřevěný kompostér by měl mít rozměr jeden krát jeden metr s výškou zhruba jeden metr a dvacet centimetrů. Pro základní konstrukci použijte kulatinu s průměrem alespoň patnáct centimetrů. Při přibíjení jednotlivých prken mezi nimi nechte mezeru zhruba patnáct centimetrů, aby se ke kompostu mohl dostávat vzduch. Kovové konstrukce se moc nehodí z toho důvodu, že mohou do kompostovaného materiálu uvolňovat nežádoucí jedovaté látky.
Pro malé zahrady s výměrou okolo pěti set metrů čtverečních je dobrým a jednoduchým řešením plastové kompostovací silo, které je uzavřené. Takový pomocník se hodí, chcete-li si založit rychlokompost, v němž – jak název napovídá – dochází k velmi rychlému zetlení organických materiálů. Aby se rozklad co nejvíce urychlil, pamatujte na pravidelné prolévání kompostu vodou.
Pro zahrady větší, okolo tisíce metrů čtverečních, pak doporučuji použít šestihranné plastové konstrukce, vyrobené ze stejného materiálu jako rychlokompostovací sila. Konstrukčním materiálem je většinou termoplastický akrylát – nitril butadien styren nebo polykarbonát. K výhodám těchto materiálů patří dlouhá životnost a malá hmotnost.
Co do kompostu patří a nepatří?
PATŘÍ Pro zakládání kompostů používejte organické materiály, jako jsou tráva s listím, zemina, ale i třeba škrabky z okrajů silnic, v nichž není kamení. Můžete využít i drtičem rozdrcené větvičky, ale vyvarujte se ukládání větších kusů dřevitého materiálu, jenž by se rozkládal příliš pomalu. Do kompostů ukládejte klidně i kousky novinového papíru nebo drny lučních trav, které jste byli nuceni vykopat, samozřejmě i zbytky z kuchyně. Odpad z kuchyně jako různé odřezky a slupky zeleniny a ovoce se do kompostu hodí, nikoliv však zbytky jídla.
NEPATŘÍ V kompostu rozhodně není místo pro plevele, kamení, sklo, keramické materiály a plasty. Plevel sice patří do skupiny organických materiálů, ale jeho přítomnost zde je naprosto nežádoucí. Při vyzrání a následném vyvezení zralé kultury byste si jej totiž zavlekli zpět do zahrádky a museli se ho pak zase zdlouhavě zbavovat. Plevele prostě patří na oheň, nikoliv do kompostů. Plastické materiály, jako jsou PET lahve a ostatní obalové materiály z termoplastických sloučenin, do kompostu také nepatří. Mají velice dlouhou dobu rozkladu.
Jak správně založit kompost a jak se o něj starat?
Všechny žádoucí materiály můžete při zakládání smíchat dohromady nebo je vrstvit po pěti centimetrech na sebe. Pro rychlokompost je nejvhodnější kombinací tráva-listí-zemina.
Aby kompost řádně vyzrál, musíte ho prolévat vodou nebo zkvašeným drůbežím trusem. Při prolévání druhou ze zmíněných složek vyzraje do vysokých kvalit, bude totiž plný živin.
Pokud nastane situace, že na kompostu raší plevel, ihned jej odstraňte. Plevel má na takových místech velice dobré vegetační podmínky a velmi rychle by celou kulturu znehodnotil. Správným výběrem kompostéru, založením a udržováním kompostu získáte velmi cennou surovinu do vaší zahrádky.