vytisknout velikost písma Kompost je důležitým zdrojem živin v zahradě

Kompost můžeme bez nadsázky řadit k nenahraditelným zdrojům zahradních živin, bez nichž rostliny strádají. Přesto nebývá jeho význam vždy dostatečně ceněn. A je potřeba to změnit.
Kompost je důležitým zdrojem živin v zahradě

Jak? Třeba tím, že kuchyňský odpad skončí namísto v kompostéru v popelnici a odpad ze zahrady nebudete uklízet do popelnic, ale právě do kompostéru, kde se postupně promění na živiny bohatý kompost, který pak nebudete muset kupovat.

Co umí dobře vyzrálý kompost?

  • upravuje půdní strukturu,
  • zadržuje vodu,
  • zlepšuje aeraci — provzdušnění,
  • stabilizuje pH,
  • a především dodává živiny rostlinám.

Klepněte pro větší obrázek
Žížaly jsou důležitými organismy, díky nimž kompost dobře zraje

Co patří do kompostu a co nikoli

Rychlou přeměnu kompostovaných organických zbytků v cenný humus podporují:

  • vyluhovaný čaj,
  • káva (lógr milují žížaly),
  • zbytky ovoce a zeleniny,
  • piliny
  • a dřevěný popel.

Do kompostu nepatří popel z uhlí, protože obsahuje mnoho síry.

Podmínky pro kompostování

Kompostovat můžeme téměř veškeré látky organického původu. Trávu, slámu, různé slupky, ale třeba též zbytky ovoce, dodat můžeme popel, a při řízeném rozkladu je možné přidávat i zvířecí exkrementy, příkladně drůbeží.

Do kompostu nepatří slupky a zbytky exotického ovoce, zvláště citrusových plodů a banánů.

Základ kvalitního kompostu však tvoří zdravá organická hmota. Znamená to, že hnilobný proces není žádoucí. Řádné tlení většího množství organické hmoty se děje při správné teplotě (okolo 65°C), vlhkosti a přístupu vzduchu. Za sucha je třeba vlhkost udržovat dodáváním vody.

Nesprávné podmínky poznáme zpravidla čichem. Při nedostatku vzduchu nebo vyšší vlhkosti dochází k přemnožení hnilobných bakterií, což se projevuje zapácháním. Pokud je kompost podchlazený, můžeme vyšší teplotu zajistit přikrytím černou fólií, nadměrnému suchu se lze bránit přemístěním materiálu na chráněné stinné místo a zaléváním.

Kompostování v jámě

Patří k nejstarším způsobům úpravy organických látek. Je vhodné zejména tehdy, máme-li k dispozici větší množství biologického materiálu. Vhodným místem pro jámu je stinný a před větrem chráněný prostor. Ochranou před větrem může být plot, stromy, ale třeba i keře.

Půdorysná velikost jámy by neměla překročit rozměry 2x2 metry. Jáma může být mírně zapuštěná, třeba jen půl metru hluboko. Kompostovaný materiál by však neměl být vrstven do větší výšky než 1,5 metru. Při kompostování v jámě bývá vespod zpravidla omezen přístup vzduchu, proto je v tomto případě důležité důkladné promísení hmoty.

Takto upravený materiál ukládáme asi ve 20 cm vrstvách a překrýváme poloviční vrstvou ornice. Přidaná půda působí jako očkovací látka, vznikajícímu kompostu dodává mikroorganizmy. Žádoucí je také přídavek vápna, které můžeme navlhčit (vodou či močůvkou). Před příchodem zimy bychom neměli zapomenout materiál přeložit, a tím zajistit dostatek nového vzduchu a kontinuitu rozkladného procesu.

Příprava v kompostéru

Pro modernější přípravu kompostu můžeme užít kompostér. V podstatě jde o uzavřenou, velmi často plastovou nádobu tmavé barvy. Konstrukce a použitý materiál sledují nejen udržení žádoucího vlhka a teploty, ale většinou umožňují pohodlnou manipulaci s obsahem.

Těleso kompostéru nemá dno, aby se k obsahu mohly dostat žížaly (urychlují proces rozkladu). Na bocích jsou větrací otvory, případný další vstup vzduchu je možný přes horní víko. Při tlení byla v kompostéru naměřena teplota až 85°C, proto by v létě mělo být horní víko dokořán otevřeno a naopak v zimě je dobré ho uzavřít.

Nevýhodou kompostéru je prakticky nulová možnost promíchání směsi, což může vést k nastartování nežádoucích hnilobných procesů. Při vytvoření optimálních podmínek však postupuje tlení velice rychle, kompost může být zralý již za dva měsíce.

 

Kompostér je určen pro zpracování jen malého množství organického odpadu a potřeby velkých zahrad v žádném případě nepokryje.

 

Kompostování v silu

Ke kompostování menšího množství materiálu dobře poslouží kompostové silo. Zručný zahrádkář si ho postaví svépomocí. Podstatou jsou dřevěné nebo betonové kůly, zasazené ve čtvercovém půdorysu do země. Rozměry bývají zhruba 1x1 m, ńa bocích jsou vodorovně upevněné latě a mezi nimi vždy mezera, aby dovnitř mohl pronikat vzduch.

Latě by měly být volně vyjímatelné, takže v případě potřeby se dá odstranit spodní deska obsah postupně odebírat. Výška sila by neměla překročit dva metry. Dno smí zůstat volné, ale silo může též stát na kovové síťce, která zabrání vnikání hlodavců.

Především potkanů a myší, které se snaží dostat k lákavým kuchyňským odpadům. Síť musí být z tlustého drátu, protože tenký drát hlodavci snadno přehryžou.

Klepněte pro větší obrázek
Dobře založené silo s odpady ze zahrady i kuchyně

Měli bychom vědět...

Aby byl proces tlení rychlý a účinný, neměly by být živiny kompostovány nahodile. Znamená to, že poměr mezi uhlíkatými a dusíkatými látkami by měl oscilovat mezi 15 až 25 ku jedné. Pro ilustraci – posečená zelená tráva dodá kompostu asi 1,5 procenta dusíkatých látek a zhruba 0,8 procenta fosforu a draslíku.

Dodejme, že dusíkaté látky jsou obsaženy především v čerstvě posečené trávě, suché a dřevnaté části rostlin jsou zase zdrojem většího množství uhlíku. Pro urychlení rozkladu organických látek jsou v prodeji speciální přípravky (Oxygenerator, Floran biokompostér, BIO P4 a jiné).

Zpravidla obsahují substrát obohacený bakteriemi a houbovými kulturami. Urychlovače je třeba rozmíchat ve vlažné vodě a vzniklou směsí se polije tvořící se kompost.

Sledujte náš facebook

Nejčtenější články

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Jak rozlišit jedovatý žampion od jedlého?

Žampion zápašný (odborně Pečárka zápašná) je nejnebezpečnější houbou pro houbaře, protože málokdo čeká, že i žampiony mají své jedovaté zástupce.

3.  9.  2017 |
Pět nejlepších receptů z cukety

Pět nejlepších receptů z cukety

Cukety se těší velké oblibě, navíc vypěstovat je zvládne i začátečník. Když je velká úroda, co pak s nimi? Tady je pět skvělých receptů.

27.  7.  2017 | | 2 N/A
Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěstování

Rakytník řešetlákový: Největší chyby při pěst…

Rakytník má neuvěřitelně kyselé plody – to proto, že obsahuje obrovské množství vitamínu C. Ještě tento zázračný keř v zahradě nemáte?

30.  6.  2017 |
Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí máslo

Jak si připravit zaručeně čerstvé domácí másl…

Pokud si doma vyrobíte vlastní máslo, máte zaručeno, že je čerstvé a nikoliv rozmrazené po dvou letech ze skladových zásob. Při přípravě klasického másla oproti cenám v obchodě příliš neušetříte, pokud máte rádi bylinkové či slané máslo, pak se domácí výroba vyplatí i finančně.

10.  9.  2017 |
Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování. Za pár korun, bez chemie

Recept na rychlý domácí kečup bez zavařování.…

Nejen děti, ale ani mnozí dospělí nedají bez kečupu ani ránu. Nejedno dítko jím vylepšuje i řízek. Tak proč si ho nevyrobit z vlastní úrody, alespoň máte jistotu, že je ze zralých, zdravých rajčátek.

24.  8.  2017 |