Pestrobarevné listy africké kopřivy mají tak bohatou škálu barev, že se snad u jiného druhu nevidí. Uplatňuje se proto nejen jako letnička na záhony, ale i jako nádobová rostlina, ať už ji pěstujete venku, nebo v pokoji.
Ani v jedné úloze vás koleus, jak zní počeštěné jméno africké kopřivy, získané z latinského označení Coleus, nezklame. Pro světlá místa je ideální rostlinou; na vhodném slunném stanovišti se vybarvuje nejlépe a na jedné rostlině objevíte často nejméně tři barvy.
Jak dokáže koleus upoutat nádherou listů, tak vám nepřipraví žádné překvapení v podobě květů. Jsou modravé, drobné a nenápadné, sestavené v řídkém klasu.
Květy pravidelně odstraňujte, aby se rostlina zbytečně nevysilovala
Koleus, africká kopřiva, kopřivěnka…
Pod těmito jmény je známá rostlina s latinským názvem Coleus blumei. Dnes má ovšem název nový (aby bylo možné zařadit všechny vznikající odrůdy), a proto setkáte-li se s latinským názvem Solenostemon scutellaroides, stále máte před sebou pestrou kopřivu.
Při počtu více jak tisíc různých kultivarů se stává, že bývají použita obě pojmenování, někdy i současně. Ale myslím, že při koupi rostliny vám každý zahradník porozumí, budete-li chtít africkou kopřivu. Dostanete ji opravdu levně, cena bývá kolem třiceti korun a méně.
Co bylo, už není
Obliba africké kopřivy prošla několika vlnami, v minulosti byla považována převážně za pokojovou rostlinu s nedlouhou životností. Chybu hledejme spíše u pěstitelů: v jejich péči obvykle nepřežila zimní období. Přitom se dá snadno uchovat a z jara opět probudit.
Nové kultivary rozšířily použití africké kopřivy k venkovním výsadbám, jsou vhodné k osázení truhlíků a nádob na terasách a schodištích. Snáší totiž mnohem lépe plně a celodenně osluněná stanoviště než kultivary starší.
Kopřivy s tmavšími listy snesou i polostín, světlé kultivary se lépe vybarvují na světlém místě
Až oči přecházejí
Listy koleu se za pestrost a barevnou různorodost rozhodně nestydí. Bílá, krémová, růžová, zlatá, červená, zelená, fialová – každá barva v mnoha odstínech a nepřeberném množství kombinací. I zdánlivě jednobarevná rostlina má při bližším pohledu několik barevných tónů.
Oblíbené jsou kultivary s výrazně barevnou žilnatinou nebo širším, odlišně barevným okrajem, většinou bělavým či krémovým. Někdy až zarazí kombinace a sytost barev, přitom je úchvatné poznání, že příroda nikdy nedopustí, aby byl výsledek nevkusný.
Výraznou červení se nepyšní mnoho kultivarů, takže pokud takový získáte, namnožte si vegetativně vlastní rostliny na příští rok
Vytrvalá jednoletka
Pro venkovní výsadby se africká kopřiva pěstuje jen jednu sezonu, můžete si z ní ovšem namnožit spoustu dalších na příští rok. Přezimovat koleus je celkem jednoduché – dostatek světla a teploty mezi dvanácti až patnácti stupni, méně raději ne.
Krátký zimní den neprospívá nikomu, zvláště ne světlomilným kopřivám, proto nebývají počátkem jara příliš vzhledné. Pomoc je snadná: rostlinu seřízněte asi na pět centimetrů a nechte ji obrazit. Některé exempláře tak přežijí spoustu let.
Koleus je životaschopná rostlina, v krátké době obroste. Časté zaštipování jí prospívá, zahustí a rozkošatí se, navíc ji upravíte do potřebného tvaru a velikosti bez újmy na vzhledu. Při dostatku světla si i starší rostliny zachovají původní vybarvení.
Chcete-li košatou rostlinu, zaštípněte kopřivu pod květem i s částí vrcholku
Semínka neuduste
Máte rádi překvapení? Kupte si za pár korun sáček semen (směs). Vzchází velmi dobře, pokud je jen lehce přimáčknete do substrátu a nebudete zasypávat (klíčí na světle). Stačí jim pokojová teplota kolem dvaceti stupňů a substrát, který nepřeschne.
Semenáčky opatrně přepíchejte do lehčí zeminy a rostlinky zaštípněte, aby se rozvětvily. Udržujte zeminu vlhkou, ale ne trvale přemokřenou: přeschnutí semenáčky obvykle nepřežijí, stálé přemokření ničí kořeny a rostliny bývají napadeny hnilobami či plísněmi.
Jednodušší to být nemůže
Máte-li mezi koley oblíbence nebo nějaký barevně zvláštní kultivar, pak je nejlepší namnožit je z vrcholových řízků. Takto vegetativně množené rostliny si zachovávají původní vlastnosti rostliny mateční, tedy i barvy a kresby na listech.
Vrcholové vyzrálé řízky můžete nechat zakořenit buď ve vodě, nebo v lehčím substrátu. Africká kopřiva zakořeňuje ochotně a rychle, takže se nových rostlin dočkáte během měsíce (i dříve). Nezapomeňte je po vysazení zaštípnout, aby byly husté a košaté.
Velká radost, malá starost
Koleus je rostlinou vpravdě nenáročnou. Vystačí si s běžnou zahradní zeminou s přídavkem rašeliny, přesazovat ho lze podle vlastního uvážení, pokud by se vám zdálo, že strádá. V sezoně jej přihnojujte jednou týdně plným hnojivem.
U africké kopřivy dejte pozor na vysoký obsah dusíku v hnojivech, po něm by rostliny ztrácely pestrou barvu. Dostatečná zálivka jim svědčí, v samozavlažovacím truhlíku budou spokojeny obzvlášť v horkých letních dnech.
Přeschne-li rostlina a shodí listy, pomůže namočit květináč do kbelíku s vodou, dokud se zem nepromáčí. Pokud se listy ani pak nevzpamatují, nezbude, než kopřivu seříznout a nechat ji znovu obrazit. Opad listů může způsobit i chlad a tmavé stanoviště.
V horkých dnech je potřeba kopřivu zalévat i dvakrát denně. Trpí-li suchem, shodí nejprve spodní listy, takže zůstanou vyholené stonky s vrcholovým trsem listů
Během roku se na kopřivách mohou objevit mšice, svilušky nebo molice. Tito nepříjemní škůdci se dají nejlépe zlikvidovat chemicky, pomocí přípravků proti savému hmyzu. Postřik je potřeba provést opakovaně – alespoň dvakrát u mšic, u odolnějších molic pak alespoň třikrát po třech až pěti dnech od posledního ošetření.